Hlavní navigace

Jste firma pro skřivany, nebo sovy? Přizpůsobit pracovní dobu lidem se vyplatí

Jana Bohutínská

Chcete zdravé zaměstnance? Tak respektujte jejich chronotyp. Chcete líp pracovat i na volné noze? Uvědomte si, zda jste skřivan nebo sova, a vyjděte si vstříc.

Doba čtení: 5 minut

Musí-li sova brzo vstávat, je unavená a víc jí hrozí nemoci. Odrazí se to i v práci. Nastavení pracovní doby tak, aby vyhovovala zaměstnancům, se proto vyplatí.

Sova, nebo skřivan?

Na podnikatelskou i zaměstnaneckou populaci je možné se podívat skrze různé úhly pohledu. Rozdělení na sovy a skřivany je jedním z nich. Zatímco jednomu člověku nejvíc vyhovuje vstávat v pět a od šesti už se svěží vrhá do práce, druhý něco takového nezvládne. Nejlépe se mu totiž naopak pracuje později večer a ranní vstávání mu nevyhovuje. A jiný vůbec není takto striktně vyhraněný. Každý je totiž jiný chronotyp, jak se tomu říká odborně.

Chronotypy definujeme jako individuální načasování fyziologických, biochemických a psychologických proměnných, které úzce souvisí s cyklem spánku a bdění, uvádí psycholožka Denisa Janečková, která se věnuje chronotypům a spánkovým zvyklostem v Národním ústavu duševního zdraví. Chronotyp vychází z vrozených biologických rytmů, které odpovídají orientačně jednomu dni a jsou ovlivněné střídáním světla a tmy. Z velké míry jsou také dědičné.

Čtěte také: Učí Čechy argentinskému tangu. Tady je její příběh

V průběhu života se ovšem mohou měnit. A podle informací z Národního ústavu duševního zdraví třeba i víckrát za život – zásadněji v pubertě, v dospělosti se ustálí a pak zase ve stáří promění. Ale ke změnám nedochází vždy. Někdo je zase skřivan nebo sova od dětství a tak už mu to zůstane.

Respektujte rytmus, jinak hrozí nemoci

Protože jsou to tendence vrozené, těžko se násilím předělávají. A proto je pro člověka problematické, když musí jít dlouhodobě proti svému chronotypu. Sova třeba trpí, když musí vstávat časně, aby byla v kanceláři se začátkem pracovní doby, který zaměstnavatel paušálně stanovil na sedmou (podobně jako je to ze zvyku osmá ve škole). Odborníci pak dokonce hovoří o sociálním jet lagu. Tak se nazývá stav, kdy u lidí nejsou naplněné chronobiologické potřeby, a to z důvodu vnějších požadavků a společenského tlaku. V současném nastavení podle nich navíc častěji trpí právě sovy, na něž se při zavádění brzkého začátku pracovní doby nebere ohled.

Vzhledem k tomu, že jde o fyziologické nastavení, není to otázka silné nebo slabé vůle – sovy brzy večer neusnou a na ranní vstávání není jejich tělo nastavené. A aby toho nebylo málo, cyklus spánku a bdění ještě ke všemu oproti přirozené potřebě narušuje umělé světlo.

Čtěte také: 6 důvodů, proč se vyplatí se při podnikání fyzicky nezruinovat

Možná se přitom zdá, že se toho nevyspalým skřivanům nebo sovám až tolik nestane, budou jen trochu unavené. Opak je ale pravdou. Studie z posledních let ukazují na souvislost mezi narušením délky či kvality spánku a vznikem mnoha onemocnění. Mezi ně bývají řazeny psychiatrické poruchy, metabolická a kardiovaskulární onemocnění, dále onemocnění pohybového aparátu či imunitního systému, vysvětluje Eva Fárková, která se v Národním ústavu duševního zdraví podílela na studii věnované lidským chronotypům.

Také se podle ní prokázalo, že sovy jsou náchylnější na poruchy metabolického systému a jsou rizikovou skupinou pro vznik obezity, diabetu druhého typu a metabolického syndromu. O dopadu na koncentraci, výkonnost a efektivitu práce dlouhodobě ze svého biorytmu vykolejených skřivanů a sov ani nemluvě.

Jděte proti zvyku, když je to možné

I podle platné legislativy, tedy zákoníku práce, má zaměstnavatel nebo zaměstnavatelka v tom, jak rozvrhují zaměstnancům pracovní dobu, velkou flexibilitu. Zcela v jejich kompetenci je také určení začátku a konce pracovní doby. Často však přitom vycházejí hlavně ze zvyku a zavedené praxe a ve firmě o pár lidech třeba i z toho, co nejlépe vyhovuje jim samotným. Je-li něco zavedené, neznamená to ovšem, že je to stále, vždy a za všech okolností účelné a užitečné.

A přístup k pracovní době se skutečně mění. V mladých firmách, jako je například technologická STRV, se na pracovní dobu příliš nehraje. Jde totiž především o výsledek a ne o to, aby mohl šéf každý den kontrolovat, zda lidé sedí na svých místech. Jde o to, aby zaměstnanci odvedli co nejlepší práci. Jestli mají nejlepší výsledky při práci večer, brzy ráno, ve středu nebo v neděli, pak nikdo, a to zejména u kreativních profesí, příliš neřeší.

Čtěte také: Firmy hledají ajťačky. Je jich málo, přitom dosahují mnohem lepších výsledků

Progresivní HRisté a HRistky nyní hodně řeší nejen vstup digitálních technologií do této oblasti, ale také prozákaznický nebo proklientský přístup ke kandidátům a zaměstnancům. Kdo chce do firmy ty nejlepší lidi, bere za své potřeby kandidátů nebo stávajících zaměstnanců a snaží se je uspokojit. A může to být právě i v oblasti individuálního přístupu k pracovní době.

Čtěte také: Nejsou lidi? Sami šéfové teď musí jít při náboru s kůží na trh

Flexibilita je žádaný benefit

Pochopitelně existují provozy, kde něco podobného jednoduše zařídit nejde. Ale v mnoha firmách, kde většina lidí pracuje v kanceláři a požadují se po nich nápady a tvořivost, se k pracovní době dá přistoupit jinak. O to spíše, že se flexibilita pracovní doby už několik let objevuje na předních příčkách průzkumů, které se zaměřují na zaměstnanci žádané benefity.

Čtěte také: Soukromí zaměstnanců je nedotknutelné. Musíte ho zachovávat i ve firmě

PR Summit tip Šilerová

Příkladem je třeba průzkum personální agentury Grafton Recruitment ze září loňského roku, do kterého se zapojilo 2259 respondentů ze všech krajů Česka a patnácti sektorů trhu. Mezi desítkou nejžádanějších benefitů se objevila jak možnost práce z domova, tak pružná pracovní doba. V průzkumu se také připomíná, jak příklon k podobným benefitům pohánějí mileniálové, kteří vstupují na trh práce – právě flexibilita, osobní rozvoj, vzdělávání a vyváženost pracovního a soukromého života totiž podle výzkumů patří k jejich prioritám.

Ovšem třeba právě téma chronotypů dává flexibilitě pracovní doby ještě další rozměr. Není to jen benefit. Pokud si zaměstnanec pracovní dobu přizpůsobí svým potřebám, místo toho, aby byl nucený pracovat tak, jak mu to vzhledem k jeho chronotypu nevyhovuje, firma na tom vydělá. A stejně tak volnonožec může pro práci lépe využít dobu, kdy je nejproduktivnější, pokud svůj přirozený rytmus rozpozná a bude ho více respektovat. Nejzásadnějším finálním benefitem pak může být u takového přístupu jeho pozitivní vliv na zdraví – lidí a symbolicky i samotné firmy.