Hlavní navigace

Jste s časem pořád na nože? Zastavte se a srovnejte si priority

11. 11. 2022
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Valí se na vás práce jako lavina? Lapáte po dechu pod náporem termínů a úkolů, nemáte na nic čas? Vraťte se k tomu nejdůležitějšímu a urovnejte si priority.

Mezi stavem, kdy člověka v práci (i doma) válcují úkoly, na jejichž řešení nemá dost času, kdy úpí pod šibeničními termíny, které se nezadržitelně blíží, kdy šidí jídlo, odpočinek i spaní a trápí ho z toho všeho plynoucí permanentní stres, a stavem, kdy má alespoň relativní pocit, že má svou práci ve svých rukou a pod kontrolou, stojí jedna zásadní věc: priority. Tedy spolu s reálně vůbec zvládnutelným objemem práce.

Čas, pozornost a energie jako na vodítku

Priority, záležitosti, které mají přednost, jsou vodítko pro to, jak vytřídit důležité věci, na které je třeba se především soustředit, od těch podružných, které snesou odklad, a to někdy dokonce i na neurčito. Čas je omezené bohatství a zdroj. 

Kde vzít čas, když chronicky čas nemáte? Otázka, která má jediné řešení Přečtěte si také:

Kde vzít čas, když chronicky čas nemáte? Otázka, která má jediné řešení

Je potřeba si také pečlivě vybírat to, kam směřuje lidská pozornost a fyzická i psychická energie, tedy další a neméně cenné zdroje, s nimiž se vyplatí pečlivě hospodařit. Aby byla práce pro lidi, nikoliv lidé pro práci. Kolik hodin denně v podnikání pracujete a kolik pracovat chcete? I v tom pomáhají dobře nastavené priority.

Co je nejdůležitější a na čem záleží?

Priorita je jednoduše řečeno vše, co je důležité, respektive nejdůležitější, a také to, na čem člověku skutečně záleží. Ať už v danou chvíli nebo v dlouhodobějším časovém horizontu, někdy i celoživotně. Jde o oblast, kde se mísí priority ryze osobní i priority, které souvisejí s podnikáním a jeho rozvojem, které tudíž ten, kdo nepracuje sám, sdílí s dalšími lidmi, například s týmem. Problémy mohou plynout z toho, pokud budou osobní a pracovní priority, ale také hodnoty, které s prioritami mohou souviset, v zásadním rozporu. Jestli však chce být člověk aktér, má své vlastní priority a snaží se jich držet, aniž by ztrácel flexibilitu, nereaguje jen na to, co se na něj hrne zvnějšku, ať jsou to požadavky trhu, kolegyň a kolegů nebo čehokoliv a kohokoliv jiného.

Priority. Kde je vzít a nekrást?

Priority se přitom mohou vyloupnout například ze životní vize, z odpovědí na otázky: Co chci od života a co chce život ode mne? Jaké je moje životní poslání? Jaké je moje profesní poslání? Co chci od práce a co práce vyžaduje ode mne? V čem jsem nejsilnější, jaké jsou mé talenty a co chci dál rozvíjet? Priority mohou vyplynout také z odpovědí na různá „Proč?“: Proč podnikám? Proč se věnuji právě tomuto oboru a ne jinému? Proč každé ráno zase vstanu do práce? Ještě radikálnější metodou, která může nasvítit zásadnější priority, je zkusit si představit vlastní pohřeb a napsat si svou vlastní smuteční řeč. Možná to bude divné, ale také působivé. Na co se v řeči klade důraz, co se v ní vyzdvihuje, co se v ní chválí, o jakých silných stránkách se v ní mluví, co se podle ní v životě podařilo? To vše lze následně zahrnout do toho, jak se člověk nadále rozhoduje, čemu říká ano a čemu ne.

Priority jsou totiž přesně tím, co podporuje v podnikání rozhodování a co jako základní rastr nebo kompas pomáhá plánovat si průběžně čas, třídit úkoly a také pracovat s cíli. A to na denní bázi, týdně, měsíčně i v delším časovém horizontu. Ať už si pro tyto oblasti podnikatelka nebo podnikatel osvojí či sami vypracují jakýkoliv systém, který jim vyhovuje. Při dobře nastavených prioritách nakonec tolik nezáleží na tom, jestli je páteří osobního time managementu a práce s cíli klasický papírový diář, aplikace nebo třeba velká nástěnka v pracovně. Priority jsou každopádně nosné zdi time managementu.

Jděte si za svým, ale na úspěchu nelpěte

Na druhou stranu není nejlepší cesta upnout se jen na to nejdůležitější a nebýt připravený nebo připravená na chvíli, když se něco změní anebo nepovede. Lidský mozek má sice schopnost bleskurychle cestovat v čase na ose minulost, přítomnost a budoucnost, stále se však ve směru do budoucnosti pohybuje především v nejistotě, kterou neeliminují ani ty nejpropracovanější plány. I ty mohou kleknout z hodiny na hodinu. Jak shrnuje novinář a bestsellerista Oliver Burkeman ve své knize Protijed, doplněné trochu provokativním podtitulem Štěstí pro ty, kteří nemohou vystát pozitivní myšlení (vyd. BizBooks 2017), když si člověk své cíle zabuduje do své identity, bere pak každý neúspěch jako útok na to, kým je, nebo začne mít pocit, že cílů dosáhnout za každou cenu prostě musí. Má pak sklony k perfekcionismu a na úspěchu nadměrně lpí.

Věřte na učení místo na selhání

Oliver Burkeman v této souvislosti připomíná koncept nastavení mysli (mindset) od psycholožky Carol Dweck, který je zaměřený na fixní a naopak růstové nastavení mysli. Kdo má fixní nastavení mysli, věří, že jsou jeho schopnosti vrozené, kdo růstové nastavení mysli, domnívá se, že se schopnosti dají postupně rozvíjet prací. Může to znít triviálně, je přesto potřeba být k sobě v této věci upřímný. Růstové nastavení je výhodné v tom, že neúspěch nebo chyba jsou potom zkrátka jen procesem učení, nikoliv fatálním osobním selháním. Neustále se učit a rozvíjet; to může být mimochodem také docela dost silná a motivující životní a tudíž i pracovní priorita, která podpoří chuť být flexibilní, houževnatý, podstupovat přiměřené riziko a pracovat se změnou i s nejistotou, kterým se jako lidské bytosti jen těžko můžeme vyhnout.

Jak plánovat a jít za tím, aby vzrostla šance, že se plány vydaří? Přečtěte si také:

Jak plánovat a jít za tím, aby vzrostla šance, že se plány vydaří?

Další stručné tipy pro práci s prioritami

Zformulujte si tedy priority dřív než krátkodobé cíle. Priorita může mít v práci podobu dlouhodobého cíle, ke kterému se váže více středně a krátkodobých podcílů. Zformulovat si priority je potřeba dřív, než bude diář zasekaný ad hoc úkoly a vším, co je potřeba nebo „potřeba“ udělat. Priorita funguje jako síto, které prosévá cíle a úkoly dřív, než se pustíte do frenetické akce, aniž víte pořádně proč.

MM_socky3

Své priority si zapisujte a sdílejte je. Podobně jako se zapisují cíle nebo úkoly, vyplatí se zformulovat si všechny své priority a jejich zapsáním se k nim přihlásit. A také je průběžně revidovat, když je potřeba. Všechno se vyvíjí. Mluvit o svých prioritách s ostatními znamená dávat najevo, podle čeho se řídíte a podle čeho se rozhodujete, o pořadí splněných úkolů. Nebo o tom, co si za svůj úkol prostě nevezmete.

Držte se jich. Nejde o to, že by se priority nemohly změnit. Samozřejmě mohou, ale měly by mít určitou stabilitu. Zároveň je totiž jejich smysl v tom, že také fungují jako závazek a určitý pevný bod, kterého se lze chytit v pracovním chaosu, v době nestíhání a v pracovním blázinci. Třeba před vánočními svátky nebo až dojde na rozmýšlení a plánování toho, do čeho se pustit příští rok.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).