Hlavní navigace

Jste vášnivý plánovač, nebo spíš milovník svobody? Oboje jde chytře skloubit

18. 11. 2022
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Skloubit striktní plánování a uchovat si zároveň pocit svobody i v nakládání s časem nemusí být v podnikání zrovna jednoduché. Jak o tom přemýšlet, kudy na to?

Kolem 17. listopadu pokaždé stojí za to si připomenout, že rok 1989 otevřel v Česku také prostor pro svobodu podnikat. Respektive rok 1990, kdy nabyl účinnosti zákon o soukromém podnikání občanů. I když se podnikání rozjelo s Annoncí, faxem a pevnou linkou, což už je dnes těžko představitelné, nabytá svoboda znamenala pro rozvoj podnikavosti obrovský a zásadní skok.

Listopad 1989 otevřel cestu ke svobodnému podnikání. Pamatujete, jak to začalo? Přečtěte si také:

Listopad 1989 otevřel cestu ke svobodnému podnikání. Pamatujete, jak to začalo?

Co se dozvíte v článku
  1. Proč jsou svoboda a podnikání jednovaječná dvojčata?
  2. Filozof plánovačům: Plán omezuje svobodu
  3. Diář plný závazků, zároveň flexibilita a změna?
  4. Strategie, která má delší trvanlivost než syreček
  5. Čas na pravidelnou inventuru

Proč jsou svoboda a podnikání jednovaječná dvojčata?

Robert Vlach, který stojí za projektem Na volné noze a profesně se věnuje freelancerům, tedy nezávislým profesionálům a profesionálkám, označuje na svém školení Podnikání na volné noze afinitu, neboli vztah ke svobodě, za jeden ze základních rysů lidí, kteří se rozhodnou šéfovat sami sobě.

Jasně, že je podnikatelská svoboda v mnoha ohledech striktně omezená. A to nejen prostřednictvím zákonů a dalších regulací ze strany státu, ale třeba také kulturními zvyklostmi v místě a době podnikání nebo třeba tím, co si přejí zákaznice a zákazníci. Každodenně si lidé v podnikání regulují svou svobodu také sami, a to plánováním, tedy pokud nejsou přesvědčení „freerideři“, kteří se také najdou. Plánování je aktivita, do které na jednu stranu člověk svou svobodu vkládá, prostřednictvím realizace svých plánů ji naplňuje. Ale protože plán je závazek, také se jeho prostřednictvím vlastně vzdává možnosti soustředit se na něco jiného, protože každý má pro své cíle a plány jen omezený čas.

Filozof plánovačům: Plán omezuje svobodu

Na to, že plánování za účelem naplnění nějakého předem stanoveného cíle, je vlastně omezením svobody, upozorňuje francouzský filozof Michel Foucault ve Zrození biopolitiky. Jde o jeho knižně vydané přednášky na Collège de France z let 1978 až 1979. Připomínka takového filozofického pohledu na věc nemá být pobídkou k tomu na plány rezignovat. Jde spíš o to dívat se na ně z ještě trochu jiné než čistě utilitární perspektivy.

Pokud si totiž podnikatelka nebo podnikatel skutečně váží své svobody, kterou realizují prostřednictvím byznysu, je s vlastními vizemi, cíli a plány namístě v omezeném čase zacházet velmi uvědoměle a obezřetně. Jestliže plán v určitém smyslu omezuje svobodu (vyděluje to, co stojí za pozornost, od toho, co za pozornost nestojí), má cenu si klást takové cíle a takové akční plány, které podnikateli či podnikatelce skutečně dávají smysl. Tedy neplýtvat časem na něco, co pro ně není podstatné, co pro ně nebo ve vztahu k podnikání i dalším sférám života nemá žádný přínos (a přínos má i čas odpočinku, spánku a podobně, nemyslí se tím rozhodně jen více či méně hektická aktivita).

Diář plný závazků, zároveň flexibilita a změna?

Jak plánování omezuje svobodu, je možné si úplně konkrétně ověřit při pohledu do vlastního diáře. Když je někdo umělec, třeba operní zpěvák na volné noze, má běžně diář zaplněný na roky dopředu. Podobně to funguje i v případě dlouhodobých podnikatelských projektů, které například zahrnují vývoj nějakého nového výrobku nebo služby, jeho pilotování a finální uvedení na trh. V obou případech jde o dost hmatatelnou redukci disponibilního času na jiné záležitosti, vyžaduje to velkou míru oddanosti závazkům, houževnatost, trpělivost, víru a ledacos jiného.

Jste s časem pořád na nože? Zastavte se a srovnejte si priority Přečtěte si také:

Jste s časem pořád na nože? Zastavte se a srovnejte si priority

A plán souvisí i s redukcí flexibility. Tady je namístě vyvážit, na jednu stranu, snahu jít za vizí, cílem a držet plán jako důležitý závazek, od kterého se v podnikání neustupuje ad hoc jen proto, že někomu něco přeletělo přes nos. A, na druhou stranu, uchovat si dostatečnou míru flexibility, pružnosti, která je zase nutná pro schopnost vnímat další příležitosti nebo reagovat na změny. Aktuálním příkladem je dění kolem dostupnosti a ceny energií, oboje v mnoha případech v byznysu silně zasahuje do cílů a plánování.

Strategie, která má delší trvanlivost než syreček

Jak s tím lze pracovat, ať už člověk dělá sám na sebe, nebo má firmu? Řešením je vnímat vize, cíle a související realizační plány ve více úrovních. První je skutečně strategická úroveň, tedy úroveň hlouběji pojatých podstatných závazků, které podnikatel nebo podnikatelka vnímají jako základ, ke kterému se ve svém byznysu vztahují a přes co nejede vlak. Pracovat pět hodin denně, snížit uhlíkovou stopu svého byznysu na nulu, něco v oblasti svého podnikání zásadně změnit, přinést nové řešení (inovace) a tak dále. Podobných strategických vizí může být mnoho. K tomu se vážou klíčové cíle a navazující akční plány.

Brand24

Cesty, kterými je možné ke klíčovým cílům dojít, už jsou však mnohdy variabilní, stejně jako se dá různě pracovat s dílčími podcíli. Možností je víc, v tom je flexibilita a prostor popasovat se se změnou, přistupovat ke všemu s tvořivostí i s hravostí. Také strategie se pochopitelně někdy mění, není to žádný úpis s ďáblem podepsaný vlastní krví. Ovšem strategie by měla mít určitě delší dobu trvanlivosti než jogurt nebo syrečky, aby bylo podnikání trochu čitelné pro zaměstnance i spotřebitele. Především v dnešní době, kdy se čím dál tím více v podnikání skloňuje transparentnost.

Paušální daň OSVČ je vetřelec, systém sociálních dávek staví na hlavu Přečtěte si také:

Paušální daň OSVČ je vetřelec, systém sociálních dávek staví na hlavu

Čas na pravidelnou inventuru

S tím souvisí i to, že se vyplatí, i kvůli zodpovědnosti k sobě samotnému, udělat si občas čas na pravidelnou inventuru vizí, cílů i plánů. Pro někoho je příhodná doba na přelomu roku, jiný to spojí s daňovým přiznáním nebo si na ni udělá čas v mimosezóně, pokud má jeho byznys sezonní rytmus. Inventura slouží ke zjištění, jestli už některé závazky přeci jen nedospěly do fáze exspirace. Pokud plánování znamená omezení svobody, o kterou v podnikání přeci (mimo jiné) jde, je inventura o to důležitější. Předejdete tak bezduchému plýtvání časem a plnění něčeho, co je sice zapsané jako závazek, ale s postupujícím časem to začalo být úplně k ničemu.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).