Tedy v lepším případě mlčí. V tom horším, jako například Hospodářská komora ČR, totiž i návrh podporují.
Co se dozvíte v článku
Jurečka chce zkrátit lhůtu pro registraci zaměstnanců
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka slíbil to, co avizoval už před několika měsíci a prostřednictvím lidovecké poslankyně předložil pozměňovací návrh v rámci zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatelů (JMHZ), který přináší změny v oblasti přijímání nových pracovníků. Zatímco v současnosti mají zaměstnavatelé na nahlášení zaměstnance České správě sociálního zabezpečení 8 dnů ode dne jeho nástupu do zaměstnání, nově bude nutné pracovníky přihlásit do evidence ještě před zahájením výkonu práce.
Původně přitom zákon počítal s tím, že kratší lhůta bude platit jen pro zahraniční zaměstnance, pozměňovací návrh však přichází se zkrácením termínu pro všechny pracovníky. Nelegální zaměstnávání je dlouholetý problém, a proto přicházíme s řešením pomocí jednoduchého nahlášení nových zaměstnanců. V praxi dnes řada nepoctivých firem používá bianko dohody a nenápadně je honem rychle upravuje, když se objeví inspekce. Využívají díry v systému, kdy na nahlášení nových lidí na sociálku má zaměstnavatel lhůtu osmi dní. Kontrolor tak dostane do rukou platné dokumenty a musí konstatovat, že vše je legální, a zaměstnávání načerno není prokázáno,
zdůvodnil návrh Marian Jurečka.
Už žádné pohádky o tom, že pán sice lopatu drží, ale „vůbec u nás nepracuje“, nebo „zrovna teď nastoupil“. Nelegální zaměstnávání je dlouholetý problém, a proto přicházíme s řešením pomocí jednoduchého nahlášení nových zaměstnanců.
— Marian Jurečka (@MJureka) May 23, 2025
V praxi dnes řada nepoctivých firem používá… pic.twitter.com/PfgnkonjTE
Zaměstnavatelé si budou moct vybrat ze dvou možností, jak přihlásit zaměstnance do evidence zaměstnanců. A to buď jedním úkonem před okamžikem nástupu tohoto zaměstnance k výkonu práce (plné přihlášení do evidence zaměstnanců), nebo ve dvou na sebe navazujících úkonech, kdy alespoň první úkon musí učinit před okamžikem nástupu zaměstnance k výkonu práce (částečné přihlášení do evidence zaměstnanců s následným dohlášením).
Půjde o komplikaci hlavně pro menší firmy
Tato změna však přinese velké problémy především menším firmám, které využívají externí účetní a také samozřejmě samotným účetním. Často se totiž stává, že zaměstnanec nakonec nenastoupí a zaměstnavatelé tak budou muset nově posílat na úřady i storna. Návrh navíc počítá i s nemalými sankcemi, pokud pracovníka včas nenahlásíte nebo nestornujete. Pokud pracovník nakonec nenastoupí, musíte do 8 dnů ode předpokládaného dne nástupu provést storno přihlášky. Pokud to v termínu neuděláte, budete moct dostat pokutu až 20 tisíc korun. Stejně vysokou sankci půjde dostat i tehdy, pokud do 8 dnů od nástupu zaměstnance do práce nedoplníte částečné přihlášení na plné.
Problematický je návrh i v tom, že je předložen jako „pozměňovák“, kterým ministerstvo obchází pravidla legislativního procesu. Návrh tak neprošel připomínkovým řízením a ani se k němu nedělala žádná analýza dopadů. Ministr sice všude prohlašuje, že stát takto přichází o desítky miliard. Něco podobného ovšem tvrdil i při navrhování změn u dohod o provedení práce, přičemž se následně na základě dat z evidence ukázalo, že „problém“, o kterém Jurečka mluvil, de facto neexistuje.
Komunistka se s podobným návrhem se zlou potázala
Není bez zajímavosti, že s obdobným návrhem před pěti lety narazila komunistická poslankyně Hana Aulická Jírovcová. Ta předložila v rámci zákona o snížení penále z pojistného na sociální zabezpečení placeného zaměstnavatelem nesouvisející pozměňovací návrh, který zaváděl povinnou elektronickou komunikace s ČSSZ a rovněž zkracoval lhůtu pro přihlášení zaměstnanců z osmi na jeden den. Jak následně vysvětlovala Jírovcová, návrh jí sepsalo ministerstvo práce a sociálních věcí a ona nevěděla, co všechno v něm je. Návrh byl sice schválen, ještě ale než zkrácení lhůty nabylo účinnosti, bylo v rámci jiného zákona schválen navrácení lhůty na 8 dnů.
Tehdy se totiž proti návrhu postavily snad všechny podnikatelské asociace i odborná veřejnost. Už z předchozích jednání bylo jasné, že zajistit přenos informací o nástupu do druhého dne je v tak krátké době obtížné. Například při externím vedení mzdové agendy, kdy zaměstnanec nastupuje do provozu ve zcela jiném místě. Není proto jasné, jaké byly důvody pro schválení této úpravy,
komentoval tehdy ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslav Čížek.
Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a viceprezident Hospodářské komory ČR, kritizoval, že nebyla k dispozici ani analýza, v jakých lhůtách jsou v praxi přihlášky a odhlášky realizovány, tj. nakolik je lhůta 8 dní využívána. „Stát zde zřejmě jen využívá práva silnějšího a ani není schopen obhájit si své požadavky v otevřené veřejné diskusi. Místo toho zneužije výjimečný institut legislativní nouze,“ podotkl Tomáš Prouza.
Velké podnikatelské svazy obrátily
Nyní, když ještě přísnější verzi zkrácení lhůty předkládá Marian Jurečka, však velké podnikatelské svazy ke změně mlčí nebo ji dokonce podporují. Svaz průmyslu a dopravy ČR například na přímý dotaz serveru Podnikatel.cz, co říká na zkrácení lhůt pro přihlášení zaměstnanců a zda to nemůže přinést komplikace firmám, odpověděl jen obecně: Záleží nám na tom, aby systém JMHZ přinesl zejména zjednodušení a snížení administrativy pro zaměstnavatele. SP ČR ve spolupráci s členskými firmami usiluje o to, aby procesy v rámci JMHZ byly uživatelsky přívětivé, funkční a naplnily cíl. Proto apelujeme zejména na potřebu důkladného odpilotování tohoto nově zaváděného systému.
Na opakovaný dotaz, co říká svaz na zkrácení lhůty, už nijak nereagoval.
Hospodářská komora ČR pak dokonce zkrácení lhůt podporuje a tvrdí, že sjednocení termínů pro hlášení o nástupu zaměstnanců je žádoucí cílový stav. Jednotnost lhůt a procesů může přispět ke zjednodušení a zpřehlednění administrativní zátěže zaměstnavatelů,
uvedl serveru Podnikatel.cz Ladislav Minčič, tajemník Hospodářské komory ČR, s tím, že za přijatelné cílové řešení Komora považuje nahlášení zaměstnance před faktickým nástupem k výkonu práce.
Podaří se návrh stopnout?
Těžko říct, co stojí za obratem v názoru velkých svazů a proč najednou nevadí, že není k návrhu žádná analýza, že je předkládán opět mimo standardní legislativní proces. Ve prospěch podnikatelů však tento obrat rozhodně není. Kredit lze přiznat Komoře daňových poradců ČR a Asociaci malých a středních podnikatelů a živnostníků ČR, které kritizují i stávající Jurečkův návrh. Je však otázkou, zda to bude stačit.
