Ve skutečnosti existuje jen jakýsi poloautomat, který vládě stále dává možnost ovlivnit minimální mzdu svým rozhodnutím. Minimální mzda se sice odvíjí od mzdy průměrné, jak velký podíl na ní ale činí, stanovuje pořád vláda nařízením. A přestože Marian Jurečka tvrdí, že v zákoně je mechanismus, který má do roku 2029 zvýšit minimální mzdu na 47 % mzdy průměrné, žádné takové ustanovení zákon neobsahuje.
Co se dozvíte v článku
Minimální mzda vzroste v roce 2027 na 24 900 Kč
Tripartita se před několika shodla na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027, respektive na nastavení koeficientu pro její růst v roce 2027 a 2028. Zaměstnavatelé nakonec ustoupili ze svých původních připomínek a podpořilo návrh nařízení v podobě, kterou předložilo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Koeficienty, které minimální mzdu určují, tak budou činit 0,446 pro rok 2027 a 0,458 pro rok 2028. Pro rok 2027 to při odhadované průměrné mzdě 55 627 Kč znamená minimální mzdu ve výši 24 900 Kč.
Jurečka: U minimální mzdy jsme prosadili automat
Na zprávu ohledně shody tripartity zareagoval na síti X bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka: Nebylo s čím souhlasit, nebo nesouhlasit! Růst minimální mzdy je nastaven automatem, který jsem dostal do zákona. Před třemi roky jsem prosadil, aby minimální mzda už jednou provždy byla navázaná na to, jak v ekonomice roste průměrná mzda a nebyla předmětem politických dohadů. Takže na tom, jak roste minimální mzda, nemá současná vládní koalice žádnou přímou zásluhu při dnešním jednání. Byly roky, kdy minimální mzda byla kolem 34 % vůči průměrné mzdě (někdy i méně), nastavil jsem mechanismus do zákona, kdy nyní roste každý rok minimální mzda o cca 9 % a v roce 2029 dosáhne 47 % vůči průměrné mzdě. Jsem rád, že se nám tato zásadní změna povedla prosadit za vlády Petra Fialy. Důležitá změna pro lidi.
Nebylo s čím souhlasit, nebo nesouhlasit!
— Marian Jurečka (@MJureka) August 24, 2026
Růst minimální mzdy je nastaven automatem, který jsem dostal do zákona. Před třemi roky jsem prosadil, aby minimální mzda už jednou provždy byla navázaná na to jak v ekonomice roste průměrná mzda a nebyla předmětem politických dohadů.… pic.twitter.com/DUBMj32p9O
Nejde o automat, ale o poloautomat
Jurečkovo tvrzení však obsahuje hned několik (eufemisticky řečeno) nepřesností. Zmíněný „automat“ není předně automatem, ale jakýmsi poloautomatem. Minimální mzda se totiž určuje jako součin predikce průměrné mzdy v národním hospodářství pro příslušný kalendářní rok a koeficientu, který stanoví vláda na následující dva roky. Kabinet tak stále může určovat výši minimální mzdy, a to právě za pomoci koeficientu.
Zavádějící je i tvrzení, že zákon obsahuje „mechanismus, kdy nyní roste každý rok minimální mzda o cca 9 % a v roce 2029 dosáhne 47 % vůči průměrné mzdě“. Zákon totiž žádný takový mechanismus neobsahuje. Co ve skutečnosti zákon v tomto ohledu obsahuje? V § 111 zákoníku práce je uveden „jen“ zmíněný způsob výpočtu minimální mzdy a také tzv. orientační referenční hodnotu, podle které je posuzována přiměřenost minimální mzdy. Jedná se o již zmíněných 47 % průměrné mzdy v národním hospodářství.
Jak ale upřesňovalo MPSV (ano, pod vedením Mariana Jurečky) v důvodové zprávě k novele, která změny zaváděla, orientační referenční hodnota není cílem, ale slouží pro účely porovnání stávající úrovně minimální mzdy ve vztahu k hodnocení její přiměřenosti. Nejde tedy o zákonný cíl, jak tvrdí Jurečka. Ano, MPSV sice ve svých materiálech tvrdí, že by rádo 47 % v roce 2029 dosáhlo, jde ale jen o plán MPSV, nikoli o zákonnou hodnotu, a tento plán může MPSV kdykoli změnit, aniž by muselo měnit zákon.
Ostatně i dle zákoníku práce platí, že vláda může v případě podstatné změny vnitrostátních ekonomických podmínek upravit svým nařízením hodnotu koeficientu pro zbytek dvouletého období.
Procentuální podíl je jen orientační
Při určování koeficientu sice vláda musí zohlednit analýzu základních povinných kritérií přiměřenosti minimální mzdy (kupní sílu zákonných minimálních mezd s ohledem na životní náklady, obecnou úroveň mezd a jejich rozdělení, tempo růstu mezd, dlouhodobou vnitrostátní míru produktivity a její vývoj), není ale stanoven žádný výpočet, jak přesně to má udělat. Jak se dále přímo píše v zákoně: Koeficient pro výpočet minimální mzdy stanoví vláda nařízením po projednání v Radě hospodářské a sociální dohody vždy na období 2 let, počínaje 1. lednem roku, ve kterém má být poprvé použit.
Přestože Jurečka tvrdí, že nebylo s čím souhlasit, či nesouhlasit, sám do zákona navrhl ustanovení, podle kterého se návrh nařízení musí projednat na tripartitě. Ano, v zákoně není řečeno, že tripartita musí návrh schválit, ale už jen to, že se stanovila nezbytnost konzultací v rámci celého procesu se sociálními partnery prostřednictvím Rady hospodářské a sociální dohody ČR ukazuje, že nejde jen o automatické zvýšení.
Co se týče analýzy přiměřenosti, ta je u aktuálního návrhu nařízení zveřejněna jako příloha zprávy RIA. Analýzu vytvořil Výzkumný institut práce a sociálních věcí, který spadá pod MPSV. „Přiměřenost české zákonné minimální mzdy v roce 2025 vykazuje smíšený obraz, jehož hodnocení závisí na zvoleném referenčním rámci. Ve vztahu k základním osobním potřebám definovaným životním minimem a k národní orientační referenční hodnotě 47 % průměrné hrubé mzdy minimální mzda postupně přiměřenosti dosahuje a její trajektorie je v souladu s plánem MPSV směřujícím k dosažení referenční hodnoty v roce 2029,“ shrnuje studie.
Právě referenční rámec je při analýze to hlavní. Samotné ministerstvo totiž ve zprávě RIA k nařízení navrhlo, aby byla všechna povinná kritéria dle zákoníku práce zohledňována rovnocenně. Tedy:
- Kupní síla zákonných minimálních mezd s ohledem na životní náklady (váha 25 %).
- Obecná úroveň mezd a jejich rozdělení (váha 25 %).
- Tempo růstu mezd (váha 25 %).
- Dlouhodobá vnitrostátní míra produktivity a její vývoj (váha 25 %).
Kdyby ale MPSV navrhlo, aby třeba tempo růstu mezd mělo váhu 40 % a ostatní parametry 20 %, mohlo by výsledné zhodnocení přiměřenosti vypadat jinak. Do velké míry tak stále záleží na rozhodnutí ministerstva, které je sice podloženo analýzou, ale umožňuje ministerstvu upravit si návrh „k obrazu svému“.
Některé svazy chtěly koeficient změnit
Že není stanoven žádný automat, dokládá i připomínkové řízení ke zmíněnému nařízení. Některé podnikatelské svazy totiž volaly po tom, aby vláda koeficienty pro následující roky ještě přehodnotila. Svaz energetiky České republiky například navrhl, aby se koeficient odvíjel od predikce očekávané inflace a zohledňoval tak ekonomickou realitu národního hospodářství.
Po změně koeficientu pro následující roky, případně po změně cílové hodnoty 47 % průměrné mzdy, volala také Hospodářská komora ČR. Nelze vyloučit, že plošný celostátní sběr dat v rámci jednotného měsíčního hlášení povede ke zjištění, že průměrná hrubá mzda v národním hospodářství je ve skutečnosti výrazně vyšší než její dosavadní odhady založené na neúplných údajích a že by od ní odvozená výše minimální mzdy dle dosavadního nastavení znamenala pro zaměstnavatele enormní zvýšení mzdových nákladů,
upozorňovala Hospodářská komora ČR.
Podnikatelské svazy sice nakonec ustoupily a navýšení koeficientů podpořily, názorně však ukázaly, že stávající systém určování minimální mzdy má k automatu, který prezentoval Marian Jurečka, na hony daleko. Skutečným automatem je například zvyšování minimálních záloh OSVČ na pojistném, které se odvozují od průměrné mzdy zákonně daným způsobem. Kdyby chtěla vláda výši minimálních záloh změnit, musela by upravit zákon. Oboje se sice děje skrze nařízení, v případě minimální mzdy je ale na vůli ministerstva a vlády, co do něj napíše.
ČLÁNKY DO MAILU