Hlavní navigace

K čemu je podnikatelům úřad práce, když máme rekordně nízkou nezaměstnanost?

Jana Bohutínská

K čemu je podnikatelům úřad práce se svou rozsáhlou sítí poboček, když má Česko nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii? Shrnujeme služby, které mohou využít.

Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Z vyjádření některých politiků i podnikatelských sdružení se zdá, že mezi nezaměstnanými najdou firmy hlavně humanitně vzdělané vysokoškoláky. Opak je pravdou.

Bez práce jsou hlavně lidé s malou kvalifikací

Bráno podle statistiky Úřadu práce České republiky (ÚP) z prosince loňského roku, mezi nezaměstnanými najdou firmy nejčastěji lidi s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem nebo středním vzděláním s maturitou. A také ty, kteří už jsou ze školy řádku let. V prosinci loňského roku byltotiž průměrný věk nezaměstnaných evidovaných na ÚP 42,9 roku, 35,9 % nezaměstnaných mělo věk nad padesát let. Mezi nezaměstnanými je také více žen než mužů. O výši podpory v nezaměstnanosti čtěte v článku Vyšší podpora v nezaměstnanosti. Zvyšují se i možnosti přivýdělku.

Zaměstnavatelé přitom u ÚP nejvíce poptávali dělníky v oblasti výstavby budov, montážní dělníky, pomocníky ve výrobě, uklízeče a pomocníky v hotelích a dalších objektech, obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, řidiče nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel, kuchaře, zedníky nebo svářeče. Firmám chyběli i kvalifikovaní řemeslníci, odborníci v informačních technologiích a technické profese napříč obory.

Česko je v zaměstnanosti rekordmanem

Česko se stále pohybuje na nejnižší míře nezaměstnanosti v celé Evropské unii. Nejvyšší nezaměstnanost se přitom týká okresů Karviná, Bruntál, Znojmo, Ostrava – město, Jeseník, Chomutov, Hodonín a Most (mezi 6, 7 a 4,6 %). Nejmenší byla v Praze – východ, Rychnově nad Kněžnou, Praze – západ, Pelhřimově, Benešově nebo v Mladé Boleslavi, a to mezi 1,1 a 1,7 procenty.

Nejvíc volných míst nabízeli zaměstnavatelé v Praze, ve Středočeském, v Plzeňském, Jihomoravském a Pardubickém kraji. U 78 % míst přitom uvedli, že by na ně chtěli přijmout i pracovníky ze zahraničí. Značnou část z nabízených pozic, více než dvě třetiny, tvořila místa pro nekvalifikované pracovníky, na která měli zaměstnavatelé zájem přijmout cizince jako další zdroj pracovní síly, shrnula generální ředitelka ÚP Kateřina Sadílková. Ohledně cizinců jsou tu zároveň i čísla z Hospodářské komory ČR za loňský rok. Komora vloni zpracovala ve vládou regulovaných režimech pro zrychlené přijímání kvalifikovaných pracovních sil ze zahraničí přes 3000 žádostí firem o 15 400 zaměstnanců z Ukrajiny a 1375 pracovníků z dalších zemí, jako je Bělorusko, Mongolsko, Filipíny, Srbsko, Moldavsko, Indie nebo Kazachstán. O roli lidí ze zahraničí v české ekonomice čtěte také článek Ukrajinci se výrazně podílejí na české ekonomice. Je jich v Česku přes 120 tisíc.

Co může od ÚP získat zaměstnavatel, zaměstnanec i OSVČ

I když má hledání zaměstnanců přes ÚP pro zaměstnavatele značné limity a síť poboček ÚP se zdá v kontextu nízké nezaměstnanosti naddimenzovaná (omezení činnosti některých z nich se v souvislosti s rozpočtem podle zprávy ÚP řeší), nemusí ÚP zcela pouštět ze svého hledáčku. Stále se nabízí řada služeb podpory zaměstnanosti, které mohou firmy využít. Jaké to například jsou?

Zaměstnavatel:

  • Společensky účelné pracovní místo, kdy lze od ÚP získat příspěvek na mzdu v případě pracovního místa vyhrazeného pro těžko umístitelného uchazeče na trhu práce, který je vedený na úřadu práce.
  • Společensky účelné pracovní místo zřízené, když chce zaměstnavatel přijmout do práce uchazeče o zaměstnání, zpravidla obtížně umístitelného, a potřebuje pro něj vybavit pracoviště.
  • Práce na zkoušku je příspěvek na mzdu nového člověka pro zaměstnavatele, který ho přijme z evidence ÚP na zkrácený úvazek a maximálně na tři měsíce, aby zjistil, zda práci zvládne.
  • Příspěvek na zapracování pro zaměstnavatele, kteří přijmou uchazeče o práci, kterému je při zprostředkování zaměstnání věnována zvýšená péče.
  • Příspěvek na nový podnikatelský program, pokud zaměstnavatel z důvodu tohoto přechodu nemůže svým lidem dočasně zabezpečit dostatek práce v rozsahu týdenní pracovní doby. Jde o příspěvek na částečnou úhradu mzdy.
  • ÚP také různorodě podporuje zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP).

OSVČ:

daně_I.fáze

  • Příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa může žádat i ten, kdo je na pracáku a chce začít jako OSVČ sám podnikat. Jedná se o příspěvek na nezbytné vybavení pracovního místa. Žadatel musí podnikat minimálně po dobu sjednané podpory – smlouva se přitom uzavírá na 365 až 730 dní. Tento typ podpory již před dvěma lety částečně zpochybňovala Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, a to především proto, že fakt, že někdo začne s podporou podnikat, ještě neznamená, že se v byznyse také dlouhodobě udrží.
  • V případě OZP úřad také podporuje zřízení společensky účelného pracovního místa, když chce člověk začít podnikat jako OSVČ, a poskytuje také příspěvek na provozní náklady OZP – OSVČ.

Pro nového zaměstnance z evidence ÚP existuje příspěvek na dojížďku v případě dojíždění mimo obec, kde má bydliště. Nárok je mimo jiné limitovaný výší hrubé mzdy zaměstnance.

Rekvalifikace pro fyzické osoby i zaměstnance: Rekvalifikaci mohou přes ÚP získat jak fyzické osoby (jako uchazeči, ale také jen jako zájemci o zaměstnání, kdy není nutné být v evidenci jako nezaměstnaný), tak zaměstnanci, které potřebuje rekvalifikovat zaměstnavatel.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví a personalistika
PhDr. Dagmar Kučerová
poradkyně pro mzdové účetnictví

Žádná podpora přitom není automatická, má svá kritéria a podmínky a je o ni třeba požádat. Zároveň řeší ÚP řadu projektů financovaných z evropských peněz, do kterých se firmy zapojují. A zaměstnavatelé mohou na pracáku získat i poradenství v oblastech, které s agendou zaměstnávání souvisejí. Jak dostat do firmy nové lidi? Více čtěte také v článku Malý zaměstnavatel může mít výhody. Jak lákat lidi, když je nemůžete přeplatit?

Statistika: Jaká podpora je pro podnikatele atraktivní

Co je z perspektivy statistiky ÚP pro podnikatele v praxi nejvíce žádané? Největší zájem je o podporu, která se týká vyhrazených společensky účelných pracovních míst. Nejvíc se to týkalo administrativních míst, práce v gastronomii, hotelnictví, úklidu, obchodě, ve výrobě a službách, ve stavebnictví, v zemědělství i v charitě.

Zájem je i o vstup do podnikání formou zřízení společensky účelného pracovního místa. Často jde o oblast osobních služeb, pohostinství, o obchod, řemesla či administrativu. Lidé žádají i o příspěvek na dojížďku nebo se chtějí rekvalifikovat. Ať už jde o podporu rekvalifikací, které si žadatel zajišťuje sám, o zvolené rekvalifikace nebo rekvalifikace zaměstnanců, kterým hrozí ztráta zaměstnání u stávajícího zaměstnavatele. O horší straně podnikání čtěte v článku Neúspěšný rok 2019? Počet bankrotů po šesti letech vzrostl.

Kontext: Zvýšená mobilita pracovníků i firem

Trh práce je dnes v Česku i Evropě všechno možné, jenom ne statický, a tlačí na zvýšenou flexibilitu lidí a firem (při hledání práce nebo lidí se zdaleka nemusí omezovat a neomezují jen na Česko) i úřadů. Podle informací z webu zastoupení Evropské komise v Česku nyní přibližně 17,5 milionu evropských občanů žije či pracuje v zahraničí, respektive jinde v EU, což je dvakrát více než před deseti lety. Přeshraničně také působí obrovské množství firem. Svou činnost proto nyní z Bratislavy rozjíždí nový evropský orgán, který má přeshraniční spolupráci a mobilitu přímo v popisu práce – ELA (European Labor Authority, Evropský orgán práce). Pracovní plány pro rok 2020 zveřejnil na svém webu a pro letošek disponuje rozpočtem téměř 16 tisíc eur.

Celkově si klade za cíl usnadňovat občanům a podnikům přístup ke službám a informacím o jejich právech a povinnostech, usnadnit spolupráci mezi členskými státy při vymáhání unijních právních předpisů, včetně usnadňování vzájemně sladěných a společných inspekcí a řešení problematiky nehlášené práce. A také plnit úlohu mediátora a usnadňovat hledání řešení v případě přeshraničních sporů. Zaměří se na pravidla mobility pracovních sil, která se týkají volného pohybu a vysílání pracovníků, koordinace sociálního zabezpečení a konkrétních právních předpisů v odvětví silniční dopravy, informovalo na svých webových stránkách zastoupení Evropské komise v Česku. Fakticky však ELA nebude mít žádné nové pravomoci.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).