Hlavní navigace

K platbě pojistného ji přihlásil den po uzavření pracovního poměru. V pořádku?

Jana Knížková

Pracovní poměr byl uzavřen k 1. květnu, tedy ke státnímu svátku. Zaměstnavatel zaměstnance k platbě pojistného přihlásil až den poté. Je tento postup v pořádku?

Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

Nabízí se také otázka, kdo za ni za den, kdy nebyla přihlášena k platbě zdravotního pojištění jako zaměstnanec, zaplatí zálohu? 

Za den nástupu do zaměstnání se pro účely zdravotního pojištění považuje den, od kterého dle pracovní smlouvy zaměstnanci vznikl pracovní poměr. Nikoli den, kdy zaměstnanec do zaměstnání skutečně nastoupil.

Čtěte také: Jaké povinnosti má OSVČ, která chce přijmout zaměstnance?

Zaměstnavatel měl tedy nového zaměstnance přihlásit od 1. 5. Den nástupu do zaměstnání je zároveň dnem vzniku povinnosti zaměstnavatele hradit pojistné za zaměstnance. Postup zaměstnavatele při plnění oznamovací povinnosti v tomto případě nebyl správný, uvádí mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý

Kdo uhradí pojistné za první den, v tomto případě 1. května?

V případě uhrazení zdravotního pojistného, kdy ještě nebyl zaměstnanec nahlášen na zdravotní pojišťovně, záleží, zda šlo o tzv. „čistého“ zaměstnanec nebo zda si ještě přivydělával samostatnou výdělečnou činností jako OSVČ.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví a personalistika
PhDr. Dagmar Kučerová
poradkyně pro mzdové účetnictví

Pokud jde pouze o zaměstnance, tak za 1. 5. pojistné nedoplácí a pozdější přihlášení zaměstnavatelem pro něj jako pro zaměstnance nemá žádné důsledky. A to ať šlo o změnu zaměstnání (jedno skončilo 30. 4. a do druhého nastoupil 2. 5.), nebo o první zaměstnání, kdy do svého nástupu např. studoval či byl nezaměstnaný a pojistné platil stát. Pojistné za květen hradí zaměstnavatel a není podstatné, že zaměstnání nebude trvat celý kalendářní měsíc, potvrzuje Tichý. 

Mohlo by vás zaujmout: Vyšetření či ošetření ve zdravotnickém zařízení jako překážka v práci

V době, kdy není osoba zaměstnaná ani nepodniká ani za ni pojistné nehradí stát, je sice považována za tzv. osobu bez zdanitelných příjmů (OBZP), ale OBZP platí pojistné vždy jen za celé kalendářní měsíce, tj. nedoplácí jednotlivé dny.

Wt100_Early

Jiná situace však je v případě, kdy by v souběhu se zaměstnáním měla osoba jako „vedlejší“ ještě samostatnou výdělečnou činnost. Jestliže při zaměstnání podniká a hlavním zdrojem příjmů je zaměstnání, nemusí jako OSVČ platit zálohy na pojistné ani nemusí dodržet minimální vyměřovací základ. Podmínkou však je, že souběh samostatné výdělečné činnosti a zaměstnání trvá po celý kalendářní měsíc. Jediný den výpadku tedy může způsobit nutnost změnu ohlásit pojišťovně a za daný měsíc zaplatit jako OSVČ zálohu na pojistné, uzavírá Tichý. 

Čtěte také: Musí s dítětem k lékaři. Má nárok na placené volno s náhradou mzdy?