Hlavní navigace

Karavany a obytné vozy vůbec nejsou jen letní záležitostí. Karavanista o tom ví své

10. 3. 2023
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

Cestování s obytnými vozy zažilo vzestup především v období covidu a u spousty lidí tento zájem přetrval. Popularitu si karavany získávají také v zimě.

Pod značkou Karavanista.cz se skrývá Leoš Churáček a jeho rodina. Žijí a pracují v Praze a nejen ve volném čase cestují karavanem nebo obytným vozem. Mohou tak svým zákazníkům doporučit to nejlepší přímo na základě vlastních zkušeností. Provozují jak prodejnu, tak e-shop a zabývají se také poradenstvím.

Co se dozvíte v článku
  1. Z gastronomie do světa karavanů a obytných vozů
  2. Zájem o karavany byl raketový
  3. Poradenství je na vzestupu
  4. Několik tisíc věcí, které nepotřebujete
  5. Zimní karavaning jako hobby
  6. Karavanista není jen o jednom člověku
  7. Práci se nevyhne ani ve volnu

Z gastronomie do světa karavanů a obytných vozů

Leoš Churáček vzpomíná, že jeho vášeň pro karavany a obytné vozy začala, už když byl malý. Jeho táta stavěl karavany a on se mu motal okolo nohou v dílně. A navíc v karavanech trávili celou letní dovolenou. Když byla trocha času, tak s ním vyrazili někam na výlet. Tam to tedy začalo a pak přišla léta, kdy karavan úplně nepotřeboval. Pak, když přišla rodina, tak jsme to zkusili a znova nás to chytlo natolik, že jsme zase začali trávit prakticky veškeré dovolené v karavanech nebo v obytných autech, která nyní máme k dispozici, doplňuje. 

Přitom podnikal úplně v jiném odvětví. Měl restaurace v Praze a těsně před covidem, ačkoliv o něm ještě neměl žádné informace, si řekl, že už v tom pracovat nechce. Restaurace tedy prodal, a protože ho bavilo prostředí karavaningu a to, jak funguje a je pestré, snažil se to přehodit i do profesní báze. Z toho vznikla firma Karavanista, která začala prodávat doplňky pro karavany, karavany samotné, pak je začal i půjčovat a postupně se to začalo třídit, kdy například půjčovnu karavanů už nemají a nějaké další kanály naopak vznikly.

Firma se rozrostla, když se od určitého okamžiku zaměřili na určité značky. Jsou například výhradním dovozcem firmy Linnepe (ta pro ně vyrábí hydraulické stabilizační systémy a mnoho dalších věcí) nebo Isabella, která dělá luxusní předstany s 65letou tradicí. Zastoupení mají i EFOY, což jsou energetické články vyrábějící elektřinu, když jedete někam na divoko a nesvítí sluníčko a vy nemáte možnost si dobít baterie solárem. Tyto tři značky jsou pro Karavanistu primární, protože by se firma neuživila, kdyby měla prodávat jen to, co už prodává x dalších společností. Naši zákazníci jsou dost specifičtí, víceméně si už hledají nás, protože jsme se dostali ve vyhledávačích na první pozice a jsme jediní, kteří jim tuhle službu v České republice dokážou poskytnout, popisuje Leoš Churáček.

Zájem o karavany byl raketový

Karavanista působí na trhu téměř pět let a covid zájmu o karavany podle Leoše Churáčka hodně pomohl. Tím, že se zavřely všechny ostatní možnosti ubytování, spousta lidí, kteří do té doby vůbec o karavaningu nepřemýšleli, si najednou šla koupit karavan a chtěla veškeré vybavení. Lidé se chtěli alespoň nějakým způsobem dostat z té nepříjemné reality covidu, vzpomíná s tím, že boom byl opravdu raketový. Nyní ale nastává situace, kdy ti lidé, co si tehdy karavany koupili, najednou zjišťují, že to není úplně to pravé ořechové a nejsou takovému cestování nakloněni.

Nárůst byl tedy úžasný, ale nyní už to začíná trochu padat, a to nejen kvůli covidu, ale i kvůli ostatním faktorům, které zasáhly všechny napříč spektrem. Jde o nestálou dobu. Chvíli si myslím, že je to oukej a pak se to najednou zase otočí a člověk vlastně neví, co pořádně bude za měsíc, za dva, zamýšlí se Leoš Churáček.

Podle Leoše Churáčka jsou klienti rozdělení na dva tábory podle toho, jestli mají karavan nebo obytný vůz. Karavan je více závislý na kempu a přípojkách a málokdo si jej nechá dovybavit tak, aby byl úplně nezávislý (ať už co se týče energií nebo vody). Druhá skupina si pak koupí obytná auta, která jsou více na cestování. To znamená, že lidé někde zaparkují, přečkají tam noc a pak pokračují zase dál. Hodně se jezdí po Evropě, například do Skandinávie, ale obecně se nedá říct, jestli lidé jezdí více do zahraničí nebo do Čech. Je to spíše podle toho, co dovolí finance. Už to není úplně tak laciné, jak to bývalo. I tahle dovolená je poměrně drahá a myslím si, že podle toho se potom určuje, jestli jedou lidé k rybníku nebo k moři, podotýká.

Poradenství je na vzestupu

Karavanista nabízí i poradenství. Pokud si někdo vybere obytné auto nebo karavan, tak jim ho dokáží pomoct dospecifikovat. Nebo pokud někdo kupuje starší věc, tak se tam jedou na auto podívat a prohlédnout ho. Někdy je však poradentství i úsměvné. Leoš Churáček popisuje, že si zákazníci rádi nechají poradit, ale pak si stejně myslí své. Dostal jsem se i do situace, kdy měl zájemce o poradenství svoji verzi příběhu a vůbec moje argumenty nebral v potaz, takže moje rady pro něj byly úplně liché a ve své podstatě si to pak stejně udělal po svém, vzpomíná.

V tuto chvíli je podle Leoše Churáčka poradenství čím dál častější požadavek zákazníků, protože koupit takovou věc není úplně levné a mnohdy lidi vůbec nevědí, do čeho jdou. Při prohlídce zjišťují, jestli není auto někde protečené od deště, bourané nebo nějak upravované a podobně. Ve finále je to pro ně velká úspora, protože další opravy, který by je čekaly, jsou dost finančně náročné. Někdy se také stane, že z takové koupě úplně sejde, protože ty vozy za ty peníze vůbec nestojí.

Pro Leoše Churáčka je při poradenství nejdůležitější lidem udělat takovou službu, aby jim ušetřil peníze. Oni mnohdy neznají své požadavky na karavan nebo na obytné auto a v první řadě je dobré si s nimi popovídat o tom, jakým způsobem chtějí vůz používat, jestli jenom v létě nebo celoročně, nebo jak chtějí cestovat, kolik jich je a tak dále. Požadavků je tam více a hlavní je dobrat se k výsledku. Lidé k nám většinou přijdou s něčím, co mají vybrané a my potom selektujeme ty věci, které se pro ně hodí víc, shrnuje.

Několik tisíc věcí, které nepotřebujete

Leoš Churáček s úsměvem zmiňuje slova jeho ženy o tom, že v karavaningu funguje milion věcí, které nepotřebujete, a vozíte je s sebou hlavně kvůli rozmarům počasí. Pak je ale spousta užitečných věcí v podobě úžasných vynálezů. První z nich je tzv. SOG, což je odvětrání toaletní nádrže. Ta toaleta není jako ta standardní  doma a je cítit. Když se však použije tento mechanismus s ventilátorem a uhlíkovým filtrem, veškerý zápach z vozu vytáhne ven a není tam cítit nic.

Druhá věc je DuoControl – ventil na plynové lahve, který automaticky přepíná z jedné na druhou. Když vám dojde ve tři ráno plyn a topíte a neměli byste tenhle ventil, tak se to zastaví a ve čtyři je vám zima. Než vyměníte tu flašku, tak jste zmrzlí a celá noc je pryč. Tohle to udělá samo za vás a ve své podstatě máte klid, vysvětluje Leoš Churáček s tím, že tyto dvě věci by podle něj měl mít každý, kdo má rád určitý komfort. Samozřejmě to jde i bez toho, ale tohle je za nás taková startovní čára. Já bych ji doporučil každému novému zájemci, doplňuje.

Zimní karavaning jako hobby

Churáčkovi strávili hodně let ve Špindlu a pro Leoše Churáčka je to taková druhá, dospělejší verze karavaningu. Člověk se tam totiž o vše musí trochu jinak starat a potřebuje to více péče i příprav na zimu. Abyste uměli vypustit správně vodu, uměli vyfoukat trubky, měli přesně ten DuoControl, aby vám pořád fungovalo topení, měli zakryté všechno, co má být zakryté, aby to nepodléhalo zkáze, abyste měli delší komínky, vyjmenovává. Podle něj však není hezčí ráno, než když vylezete z karavanu a je tam napadaného třeba 20 centimetrů nového sněhu.

Obecně je tedy zimní karavaning specifický a není pro každého. Hodně lidí ho chce ale vyzkoušet. Je to způsobené také tím, že se dá stát i různě u sjezdovek, a když to skiareály povolí, tak si zkrátka vezete své bydlení s sebou. Pro někoho to může být výrazně lepší než jezdit po hotelech. U karavanů je potřeba si dát pozor především na mráz, protože ten nadělá největší škody. Když cokoliv zamrzne a popraská, následky jsou mnohdy i fatální a opravy jsou hodně komplikované.

Karavanista není jen o jednom člověku

Jak je uvedeno výše, Karavanista je e-shop, prodejna, servis i poradenství. Sám Leoš Churáček by to vše nestíhal, jde o větší skupinu lidí, kam patří jeho žena, slečna, co je na obchodě, jejich kamarád, co jim pomáhá s Facebookem a podobnými věcmi, co na první pohled nejsou tak vidět, a další externista, který pomáhá se servisem. Leoš Churáček se hodně věnuje prodeji a poradenství, zatímco jeho žena sociálním sítím a marketingu. 

Leoš Churáček musí hodně času věnovat především komunikaci se zákazníky. Jejich produkty jsou už docela drahé, tak je třeba to pořádně osvětlit a ukázat, jak ta věc funguje, aby měli lidé přehled o tom, co si od nich kupují a jestli to stojí za to. Každá ta věc potřebuje svůj čas a nedokážu říct, která potřebuje víc nebo míň. Myslím, že se to hezky pohupuje mezi sebou a že se to dostane do té roviny, že všechno vypadá tak, jak to vypadá, dodává.

Fungování Karavanisty komplikuje nestálá doba a problémem je, když si lidé koupí obytný vůz nebo karavan, a až posléze zjistí, že to pro ně není. Leoš Churáček proto doporučuje si vůz nejdříve půjčit, aby si to člověk vyzkoušel. Taková neuvážená investice je za mě úplná hloupost a zbytečně tím člověk přichází o peníze, zdůrazňuje a myslí si, že lidí, kteří se budou těchto věcí chtít zbavit, bude čím dál více.

Brand24

Práci se nevyhne ani ve volnu

Je paradoxní, že se Leoš Churáček strašně těší, až bude moct sám odjet s karavanem. Má dva chlapečky, kteří v tom vyrůstají tak, jako vyrůstal v minulosti on sám. Je to tam malinké, ale zase jsme si tam s rodinou blízko a všechny nás to baví. Jsem rád, když na tohle čas najdu a pak si ho strašně užívám. Práci nechávám doma, snažím si užívat rodinu To je za mě úplně ideální, popisuje.

Ani na výletech se však práci nemůže úplně vyhnout. Rád prodává věci, kterým věří a které má sám vyzkoušené. Jejich karavaning je tak vždy spojený s testováním, ať už podvědomě nebo cíleně. I když má volno, chodí za ním lidé a ptají se ho na různé věci, takže se práci úplně nevyhne. Protože mě to baví a dělám to pro nás, tak to není takové traumatické, jako když bych byl zaměstnanec a chtěl jsem si od toho úplně odpočinout, uzavírá.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).