Hlavní navigace

Kde končí strach, začíná život. Platí to i pro mámy, které se pustily do byznysu

Jana Bohutínská

Podnikání s dětmi má pro podnikatelky mnoho různých aspektů, o nichž lze diskutovat a sdílet zkušenosti z praxe. První věc je, jak táhnout byznys v těhotenství.

Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Pak ženy řeší, kdy se po porodu vrátit do práce, a čelí tomu, co si o jejich rozhodnutí myslí okolí. Podnikatelka se zkušeností z Ameriky však radí: nebojte se.

Mateřství, plus pro byznys

Těhotenství mohou zpočátku provázet nevolnosti a případně i hormonální výkyvy. Těhotná podnikatelka ale těžko může svůj byznys dočasně jen tak pověsit na hřebík. Proto se vyplatí byznys, spolupracovníky a klienty na novou situaci předem s rozmyslem připravit a sama, flexibilně, uzpůsobit těhotenství pracovní tempo.

Jak se do podnikání s dětmi pustit a s čím předem počítat? Více o tom píšeme v článku Při podnikání s dětmi se připravte včas na úspěch, ale i na komplikace.

Ale to všechno je zcela individuální. O tom, že je možné těhotenství, mateřství a podnikání dobře skloubit, svědčí například příběh, který vypráví podnikatelka Vera Novikova. Nejdřív do práce chodila s břichem, pak s kočárkem, se synem se nerozpakovala jít i na pracovní schůzky. Tvrdí přitom: Když se ženě narodí dítě, objeví v sobě obrovský potenciál. Jak říká, dítě jí pomáhá soustředit se na priority a pracovat mnohem rychlejí než dřív.

Jak její podnikání v oblasti únikových her vypadá, si prohlédněte v galerii:

Američané ji naučili recyklovat sama sebe

V souvislosti s dětmi se podnikatelky rozhodují o tom, kdy se po jejich narození do práce vrátí a podobně. Hledají cesty, jak péči o dítě nebo děti a podnikání skloubit – a v Česku to jde. Prošla si tím i Beata Pilná, podnikatelka a maminka dvou dětí. Má navíc zkušenost ze dvou kontinentů – z Evropy a Ameriky, takže může porovnávat. I když je spíš běžné hledat na českém systému péče o mámy, respektive rodiče, a děti pořád jenom mouchy, Beata to se zaoceánské perspektivy vidí o dost jinak.

Kdysi měla personální agenturu, pak podnikala se svým mužem. K jejich nejmladším projektům patří Degirans SE, kde nyní Beata hledá a podporuje start-upy a propojuje je s investory. Patří pod ně například pražský coworking In-Spiro, projekt My Trees, kdy nakupují pozemky v Jižní Americe a pěstují zde rychle rostoucí dřeviny, a další projekty.

O podnikání další mámy, která má svou módní značku, si přečtěte v článku Profesí je chemička, teď buduje svou módní značku. V týmu má mámy a seniorky.

Beata přitom nikdy neřešila, jak bude jednat při obchodu s protistranou podle toho, zda je to muž nebo žena. Jak tvrdí, zkrátka jedná s člověkem. Záhy se ale setkala s tím, že s ní ostatní jednají jinak, právě s tím, že je žena. Bylo to z mého pohledu limitující, protože jsem často nesplňovala předpoklady druhé strany o tom, jaké kroky bych jako žena měla v podnikání dělat, upozorňuje na svůj přístup a zkušenost.

V roce 2013 se Beata se svou rodinou vrátila z Ameriky. Jejímu synovi bylo pět a kousek. I když nebyla pryč dlouho, tvrdí, že pro ni byla Amerika důležitou zkušeností. A to nejen severní, konkrétně Kalifornie, kde je i pověstné Silicon Valley, ale i ta jižní, kde teď má podnikatelské aktivity; obě místa ji nějakým způsobem utváří. Američané mě naučili věci, o nichž jsem si jako Evropanka nemyslela, že se je musím učit v Americe. Naučili mě udržitelnost, schopnost recyklovat nejen produkty, ale i sama sebe, naučili mě znovu říkat děkuji a prosím a chovat se slušně, ptát se, když něčemu nerozumím, a zbavili mě všech předsudků o Američanech, které máme stejně, jako mají předsudky oni o nás, vypočítává, co všechno si za oceánem uvědomila.

Síla osobní zodpovědnosti

V byznysu tam pochopila, že je všechno možné. Musí to být legální a pak je na každém, zda najde cestu nebo ne. Každý má plnou osobní zodpovědnost za svá rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že jsem husákovská generace, dovedete si představit, jak velký očistec to byl. Tady existuje řada institucí, ztratíte například práci, tak jdete na úřad práce, vždycky vás někdo někam posouvá. V Americe možná dostanete doporučení, ale řešení je vaše osobní zodpovědnost, vypráví. Nebylo pro ni lehké se to naučit. A dodnes tento přístup vidí i v rozdílech v byznyse tady a tam. Amerika má také byrokracii, ale je stále velmi otevřená k podnikání, k hledání nových nápadů, je tam jednodušší hledat cesty a partnerství, objasňuje Beata, jaké rozdíly ještě vypozorovala.

V Česku však počet podnikatelek stále roste. Více se o tom dozvíte v článku Už nechtějí sloužit korporátu, pouští se do vlastního. Žen v byznysu přibývá.

V Kalifornii je totiž podle ní zcela běžné, že lidé pracují na vlastním projektu. Když někdo řekne, že jde pracovat, většina lidí předpokládá, že jde pracovat na něčem svém. Evropa je konzervativnější. V Kalifornii je běžné, že maminky, i když jsou třeba samoživitelky, pracují na svých projektech, podnikají a živí tím svoje děti, vypráví. A to připomíná, že je Kalifornie z hlediska životních nákladů drahý stát. Kdo chce podnikat, zároveň tedy dobře zvažuje v čem, aby uživil sebe a děti a také jim zaplatil školu. Je tam daleko větší tlak na úspěch a nemůžete spoléhat na rozvinutou záchytnou sociální síť. Tady je to mnohem jednodušší, vysvětluje Beata, podle níž v Česku mají ženy dobré možnosti a velkou podporu pro to, aby mohly podnikat a rozvrhnout si čas.

Do práce po šestinedělí? Normální

I když tady ženy čelí také určitému společenskému tlaku. V Kalifornii jde podle ní žena v šestinedělí pracovat, je to běžné a ani o jiné variantě neuvažuje. Když tady řeknu, že jsem šla u prvního syna zpátky do práce v jeho šesti měsících a u druhého, když mu byly tři měsíce, sklízím obdiv nebo kritiku. Ale to je přeci jen moje osobní rozhodnutí, které nepotřebuji obhajovat. Ženy, které si zvolí jinou cestu, třeba zůstat dlouho s dětmi doma, mají v Česku určitě mnohem víc možností než v Kalifornii, dodává.

Ani nepříznivý ohlas na podnikání není pokaždé na škodu. Čtěte o tom více v článku I negativní komentáře mohou vylepšit důvěryhodnost vaší značky. Využijte toho.

Čím by si podle ní mohly ženy pomoci, a to i navzájem? Neškatulkovat ostatní lidi a opustit obavy a strach, i když cítí zodpovědnost. Strach z toho, jaký má jejich jednání dopad na druhé ve smyslu jejich emotivního prožitku. Ztratit obavy z toho, co si lidé o nich a jejich krocích myslí. Kde končí strach, začíná život. A dnes přeci máte tolik prostoru pro rozhodnutí, co budete se svým životem dělat. Platí to i v tom, jak se rozhodnete o dětech a práci. Jde to ruku v ruce s osobní zodpovědností, opakuje.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).