Hlavní navigace

Kdo by chtěl místo #EET využívat offline režim, musí být byrokratický masochista

Daniel Morávek

[KOMENTÁŘ] Malí podnikatelé mají získat možnost si vybrat mezi EET a offline režimem. S offline režimem se ale pojí tolik papírování, že nedává prakticky smysl.

Doba čtení: 6 minut

Ačkoli offline režim opticky nic nestojí, kvůli času, který jím podnikatelé budou muset trávit, však vyjde paradoxně dráže.

Offline evidence znamená papírování

Proč to dělat jednoduše, když to jde složitě. Tato věta se zřejmě stala heslem ministerstva financí, které ji naplňuje jednou navrhovanou normou za druhou. Podnikatelé ještě nepřestali kroutit hlavou nad návrhem úpravy zdanění, kdy se má OSVČ zvýšit sazba daně z příjmů o 4 p. b. na 19 %, ale zároveň má být tento nárůst kompenzován tím, že se pro podnikatele zavede daňová uznatelnost ¾ zaplaceného sociálního a zdravotního pojištění, a je tu hned další „zlepšovák“. Není jim nic jiného než novela zákona o evidenci tržeb.

Návrh totiž počítá s tím, že by vznikla alternativa pro nejmenší podnikatele, jak se vyhnout EET. Kdo by však čekal nějakou plošnou výjimku do nějaké výše obratu, ten nezná ministerstvo financí. Novela zavádí možnost tzv. zvláštního režimu offline evidence.

V rámci evidence tržeb ve zvláštním režimu budou podnikatelé muset:

  • evidovat tržby, které splňují formální náležitosti pro evidovanou tržbu a zakládají rozhodný příjem poplatníka,
  • vystavit účtenku pro zákazníka nejpozději v okamžiku uskutečnění evidované tržby, přičemž se mění pouze forma a rozsah údajů uváděných na účtence, a nad rámec povinností uložených poplatníkům evidujícím tržby v běžném nebo zjednodušeném režimu se zakládá povinnost poplatníka uchovávat stejnopis vystavené účtenky pro kontrolní účely. Na účtence ve zvláštním režimu se bude muset uvádět daňové identifikační číslo, pokud není jeho kmenová část tvořena obecným identifikátorem, kterým je rodné číslo, datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve a celková částka tržby v české měně,
  • podat informace o evidovaných tržbách správci daně, kdy poplatník namísto datové zprávy s údaji o evidované tržbě podá za každý měsíc správci daně oznámení o tržbách evidovaných ve zvláštním režimu, a to do 20. dne po skončení daného kalendářního měsíce na stanoveném formuláři v papírové nebo elektronické podobě. V oznámení o tržbách evidovaných ve zvláštním režimu je poplatník povinen kromě obecných náležitostí podání uvést (za každou provozovnu zvlášť) své identifikační a kontaktní údaje, označení provozovny, ve které jsou tržby uskutečněny, pokud má více než 1 provozovnu, údaje týkající se bloku účtenek a údaje týkající se evidovaných tržeb,
  • provést storno v případě, že se vrací evidovaná tržba nebo provádí její oprava, přičemž se mění pouze forma, storno se provede totožně jako evidování tržby ve zvláštním režimu, tj. vystavením účtenky z bloku účtenek s tím rozdílem, že celková částka tržby bude uvedena jako záporná,
  • oznámit správci daně údaje o provozovnách,
  • umístit na místě, kde se běžně uskutečňují evidované tržby, informační oznámení.

Aby podnikatel mohl evidovat tržby v tomto režimu, bude muset navíc splnit tyto podmínky:

  • je poplatníkem daně z příjmů fyzických osob,
  • není plátcem DPH,
  • má maximálně 1 zaměstnance,
  • výše jeho příjmů z evidovaných tržeb (tzn. platby v hotovosti, šekem, poukázkou a dalšími způsoby, které spadají do zákona o evidenci tržeb) v každých 12 po sobě jdoucích kalendářních měsících nepřesáhne 200 000 Kč a
  • v každých 12 po sobě jdoucích kalendářních měsících uskuteční maximálně 1000 evidovaných tržeb.

O zvláštní režim pak bude muset podnikatel požádat a v žádosti doložit, že splňuje podmínky stanovené zákonem. Samotný zvláštní režim pak dle důvodové zprávy eliminuje nepřiměřený dopad a zátěž EET na drobné podnikatele.

Více papírování eliminuje zátěž?

Právě věta o eliminaci nepřiměřené zátěže stojí za pozornost. Kdyby ministerstvo návrh a zdůvodnění zveřejnilo 1. dubna, bylo by zřejmé, že by se všichni zasmáli vydařenému aprílu. Návrh byl však bohužel poslán do připomínkového řízení už o měsíc dříve a o žádný apríl se nejedná. Ministerstvo si skutečně myslí, že podnikatelé, kteří dělají maximálně tři evidované tržby (za předpokladu, že pracují i o víkendech) nebo čtyři evidované tržby denně (pokud by o víkendech nepracovali), a to v průměru v řádu maximálně stokorun, s radostí skočí po offline evidenci.

Těmto podnikatelům totiž bohatě stačí nebo bude stačit jakákoli jednoduchá EET aplikace zdarma na telefon a malá tiskárna na účtenky v hodnotě přibližně tisíce korun. Co se byrokracie týká, tak při EET podnikatel musí požádat o autentizační údaje, v aplikaci EET vyplnit informace o provozovně či provozovnách a získat certifikát. Následně pak tisknout účtenky a na provozovně mít umístěnou ceduli. Průběžně pak již prakticky nic řešit nemusí.

Čtěte více: 5 povinností, které musí splnit každý podnikatel, kterého se EET týká

Offline evidence sice podnikateli nabízí, že se vyhne nákupu tiskárny a případně aplikace k EET, z hlediska administrativy mu však nakládá tunu dalších povinností. Podnikatel nemusí sice žádat o autentizační údaje, musí ale požádat o zvláštní režim. V žádosti pak musí doložit, že splňuje výše zmíněné podmínky, což znamená nutnost získání a doložení dalších dokumentů, které například dokazují, že má maximálně jednoho zaměstnance. Dále pak podnikatel bude muset dojít na finanční úřad, kde si vyzvedne předtištěný blok účtenek. Při každé tržbě pak má za povinnost účtenku vydat a doplnit na ni ručně požadované údaje. Na konci každého dne zaznamená do speciálního formuláře údaje o výši tržeb a počtu vydaných a případně stornovaných účtenek. Každý měsíc pak zašle tento formulář na finanční úřad. A to neustále dokola. Reálně tak podnikatel sice nezaplatí nic, samotnou evidencí však stráví o řadu hodin měsíčně více než při klasické EET a vyjde ho tak na implicitních nákladech paradoxně dráže.

Paušální daň poučení nepřinesla

Jak přitom fungují zjednodušení ministerstva financí, názorně ukazuje fiasko s paušální daní. Když před rokem Andrej Babiš, tehdy působící jako ministr financí, představoval změny institutu paušální daně, tvrdil, že novinky sníží podnikatelům administrativu. Plníme sliby a dáváme podnikatelům prostor pro výrazný úbytek administrativy, úsporu času, nákladů a v neposlední řadě možnost lepšího plánování finančních toků, komentoval Andrej Babiš. Zatímco dosud tohoto institutu využívalo méně než 40 subjektů, po odstranění legislativních bariér a zpřístupnění paušální daně širšímu okruhu subjektů očekáváme mnohonásobně vyšší zájem, doplnila tehdejší náměstkyně pro daně a cla a nynější ministryně Alena Schillerová.

Jak funguje toto zjednodušení v praxi, ukazují statistiky. V roce 2017 požádalo o paušální daň 155 poplatníků, přičemž úřady vyhověly v 57 případech. Oproti předchozím rokům se tak počet „paušalistů“ zvýšil jen o pár desítek. Letos navíc došlo k poklesu a o paušální daň požádalo jen 53 podnikatelů.

Čtěte více: O paušální daň není zájem, její vyřízení je komplikovanější než podávat přiznání

Není bez zajímavosti, že o paušální dani se uvažovalo i v souvislosti s výjimkou u EET. Ministerstvo si však tuto možnost rozmyslelo, jelikož údajně vyžaduje sjednání paušální daně časovou dotaci cca 8 hodin na poplatníka na straně finanční správy (příprava podkladů, projednání s poplatníkem) a cca 3 hodin na straně poplatníka (čas na přípravu žádostí včetně podkladů a čas na projednání se správcem daně). Místo toho navrhlo variantu, u které je už na první pohled zřejmé, že podnikatelům zabere hodiny až desítky hodin ročně. Kolik přesně? To se ale z důvodové zprávy či zprávy RIA nedozvíte.

Naopak se dočtete, že poplatníci s vyššími hotovostními tržbami nebo větším počtem plateb by mohli pozitivně hodnotit především skutečnost, že je povinnost evidence tržeb zachována vůči všem subjektům a že je zproštění povinnosti pořídit si pokladní zařízení a internetové připojení kompenzováno povinností ukládat kopii účtenky, vést denní záznamy a v měsíčním intervalu podávat oznámení o tržbách. Tato zmíněná „kompenzace“ ovšem způsobí, že o offline evidenci, pokud bude schválená v navrhované podobě, bude zhruba stejný zájem jako o paušální daň. Tedy prakticky nulový.