Hlavní navigace

Kdo má povinnost podat přiznání za rok 2022?

30. 11. 2022
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: isifa/Lidové noviny/FRANTISEK VLCEK, podle licence: Rights Managed
Přemýšlíte, zda máte povinnost podat přiznání za rok 2022? Máme pro vás stručný přehled těch poplatníků, kteří se podání přiznání nevyhnou.

Stejně tak jako každý rok musí fyzické osoby podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Ne všech poplatníků se ale tato povinnost týká. Zaměstnanci, kteří nemají jiné příjmy, mohou například požádat zaměstnavatele, aby jim provedl roční zúčtování daně. Koho se tedy povinnost podávat daňové přiznání týká?

Příjmy vyšší jak 15 000 Kč

Zákon o daních z příjmů definuje poplatníky, kteří jsou povinni podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Podle ustanovení § 38g jsou tak povinni podat přiznání ti, kteří mají roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, vyšší než 15 000 Kč. Tato hranice se však netýká příjmů osvobozených od daně a příjmů, z nichž je daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně.

Pozor však na to, když poplatník vykazuje daňovou ztrátu. V takovém případě je poplatník povinen podat daňové přiznání i v případě, že jeho roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesahují hranici 15 000 Kč.

Přiznání a příjmy ze zaměstnání

Zákon o daních z příjmů definuje ale i další situace, kdy je poplatník povinen podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Přiznání podat nemusí ten poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 zákona o daních z příjmů od jednoho anebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců. Poplatník však musí splnit hned několik podmínek.

Poplatník musí podepsat prohlášení k dani na příslušné zdaňovací období u všech plátců daně. Nesmí být v průběhu zdaňovacího období příjmy souběžně od více plátců daně – tedy zaměstnavatelů. Zároveň tento poplatník nemůže mít jiné příjmy podle § 7 až § 10 přesahující částku 6000 Kč – tedy příjmy z podnikání, kapitálové příjmy, příjmy z nájmu a ostatní příjmy. Od roku 2023 se však hranice povinnosti podat daňové přiznání zvýší, a to na 20 000 Kč. Tyto změny se však uplatní až od roku 2023.

Velký přehled změn od roku 2023, které pro podnikatele přináší daňový balíček Přečtěte si také:

Velký přehled změn od roku 2023, které pro podnikatele přináší daňový balíček

Zákon o daních z příjmů definuje ještě jednu situaci, kdy poplatník podává přiznání, a to v případě, kdy mu  „byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle § 5 odst. 4 za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch, a dále poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1“.

Přiznání a příjmy ze zahraničí

Poplatník, kterému plynou příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění, také nemusí podávat přiznání k dani z příjmů. 

Poplatníci, kteří jsou daňovými nerezidenty, musí podávat daňové přiznání, pokud uplatňují slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) a g) nebo daňové zvýhodnění nebo nezdanitelnou část základu daně. Jedná se tedy o poplatníky, kteří uplatňují slevy na manželku, invaliditu, rozšířenou slevu na invaliditu, slevu na držitele průkazu ZTP/P a slevu za umístění dítěte.

Další případy povinnosti podat přiznání

Daňové přiznání musí podávat také ti poplatníci, kterým byla oznámena dlužná částka na dani nebo neoprávněně vyplacená částka na daňovém bonusu vzniklá zaviněním poplatníka.

Přiznání také povinně podávají poplatníci, u kterých došlo k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění anebo jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, příp. došlo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění, pokud je důsledkem zdanění příjmu ze závislé činnosti.

účto únor klímová

Jaké příjmy se uvádí do přiznání?

Do daňového přiznání poplatník uvádí  všechny příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob mimo příjmů, které jsou od daně osvobozené, a mimo příjmů, ze kterých je daň vybíraná zvláštní sazbou daně. To neplatí v případě, kdy poplatník, který není daňovým rezidentem České republiky a který je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, zahrne  do daňového přiznání „veškeré příjmy uvedené v § 22 odst. 1 písm. b), c), d), f), g) bodech 1, 2, 4, 5, 6, 12 až 14, h) a i), započte se sražená daň na jeho celkovou daňovou povinnost vztahující se k příjmům ze zdrojů na území České republiky, za které v České republice podává daňové přiznání“.

V daňovém přiznání poplatníci uvádí také částky slev na dani a částky daňového zvýhodnění. Pokud jsou součástí přiznání příjmy ze závislé činnosti, dokládají se dokladem vystaveným zaměstnavatelem – tzv. potvrzením o zdanitelných příjmech.

Co jste se v článku dozvěděli?

Jaká je hranice příjmů pro podání přiznání k dani?
Povinnost podat přiznání mají ti poplatníci, kteří mají roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, vyšší než 15 000 Kč. Tato hranice se však netýká příjmů osvobozených od daně a příjmů, z nichž je daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně.
Od kdy se zvyšuje hranice pro povinné podání přiznání u zaměstnanců?
Aby nemusel zaměstnanec podávat daňové přiznání, nemůže mít jiné příjmy podle § 7 až § 10 přesahující částku 6000 Kč. Od roku 2023 se však tato hranice zvýší na 20 000 Kč.
Musím podat daňové přiznání, pokud vykazuju daňovou ztrátu?
Ano. Poplatníci vykazující daňovou ztrátu musí podávat přiznání vždy.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).