Hlavní navigace

Kdo má právo na týden řádné dovolené navíc?

20. 5. 2021
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Také dodatková dovolená se od roku 2021 změnila. Dokonce se rozšířil okruh příjemců, kterým přísluší. Zápočet náhradních dob je však složitější.

Poskytování jednoho týdne dovolené navíc zohledňuje zákoník práce u obtížnosti některých prací. Dodatková dovolená je posuzována nezávisle na dovolené za kalendářní rok nebo její části, jde o samostatné právo. Změnou od roku 2021 je převedení dodatkové dovolené na hodiny na principu odpracovaných dob, rozšíření okruhu zvlášť obtížných prací a nezapočítávání některých dob jako odpracovaných pro účely dovolené.

Zaměstnavatel samozřejmě může na základě dohody, kolektivní smlouvy či interního předpisu poskytovat prodlouženou výměru dovolené. V tomto případě jde o zaměstnanecký benefit. Dodatková dovolená, která náleží ze zákona, se poskytuje jen zaměstnancům při práci pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol, ale také při pracích zvlášť obtížných.

Dodatková dovolená zaměstnanců pracujících pod zemí při těžbě nerostů nebo ražení tunelů a štol

Vždy musí jít o výkon práce pod zemí a současně o práce při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol (ne povrchové doly, průzkumné geologické práce atd.). Dodatková dovolená přísluší v délce stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší sjednané týdenní pracovní doby. Pokud zaměstnanec pracuje za těchto podmínek jen část kalendářního roku, přísluší mu za každou odpracovanou týdenní pracovní dobu v příslušném kalendářním roce dodatková dovolená v délce jedné dvaapadesátiny týdenní pracovní doby zaměstnance.

Pro účely řádné dovolené se za výkon práce považují doby uvedené v § 216 odst. 2 a § 348 odst. 1 zákoníku práce, pokud by je skutečně vykonával, nebýt překážky v práci. Také zde se překážky v práci dle § 216 odst. 2 zákoníku práce započítají podmíněně a omezeně. Pod podmínku odpracování alespoň 12násobku týdenní pracovní doby maximálně v limitu 20násobku týdenní pracovní doby. Tedy obdobně jako u jiných typů řádné dovolené. Je zde však jeden zásadní rozdíl, není stanovena čtyřtýdenní „čekací doba" (podmínka pro nárok na poměrnou část dovolené za kalendářní rok). 

Dodatková dovolená zaměstnanců, kteří konají práce zvlášť obtížné

V případě prací zvlášť obtížných půjde o daleko větší okruh zaměstnanců, kterých se dodatková dovolená týká. Výčet prací zvlášť obtížných stanoví zákoník práce v § 215 odst. 4. Jde například o zaměstnance, kteří:

  • trvale pracují alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby u poskytovatelů zdravotních služeb nebo na jejich pracovištích, kde se ošetřují nemocní s nakažlivou formou tuberkulózy,
  • jsou při práci na pracovištích s infekčními materiály vystaveni přímému nebezpečí nákazy, pokud tuto práci vykonávají alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby,
  • jsou při práci vystaveni nepříznivým účinkům ionizujícího záření,
  • pracují při přímém ošetřování nebo obsluze duševně chorých nebo mentálně postižených alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby,
  • jako vychovatelé provádějí výchovu mládeže za ztížených podmínek nebo jako zdravotničtí pracovníci pracují ve zdravotnické službě Vězeňské služby České republiky alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby,
  • jako zdravotničtí pracovníci vykonávají činnosti při poskytování zdravotnické záchranné služby alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby a další.

Od roku 2021 se tento okruh rozšířil o zaměstnance pracující při čištění stok, kalových prostor, kanálových odpadů, žump, vpustí, kanalizačního potrubí a přípojek, hubení škodlivých živočichů ve stokách a při obsluhování čistíren odpadních vod přicházejí do přímého styku s biologickými odpadními vodami a odpady alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby.

Dodatková dovolená přísluší těmto zaměstnancům rovněž v délce týdenní pracovní doby (stanovené nebo kratší sjednané). Pokud zaměstnanec pracuje za těchto podmínek jen část kalendářního roku, přísluší mu za každou odpracovanou týdenní pracovní dobu v příslušném kalendářním roce dodatková dovolená v délce jedné dvaapadesátiny. Při změně týdenní pracovní doby se postupuje obdobně jako u dovolené za kalendářní rok.

školení prosinec - daně a účetnictví novinky 2022

Rozdíl v zápočtu překážek v práci

Pro účely dodatkové dovolené se u zaměstnanců konajících práce zvlášť obtížné za výkon práce, s výjimkou čerpání dovolené, nepovažují doby uvedené v § 216 odst. 2 a § 348 odst. 1 zákoníku práce. Právo na dodatkovou dovolenou v těchto případech vzniká jen na základě skutečného výkonu práce za těchto podmínek (eventuálně čerpání řádné dovolené). Nepočítají se takzvané náhradní doby, kdy zaměstnanci za dobu, po kterou například čerpá mateřskou či rodičovskou dovolenou, ošetřovné a další. Problematické může být z tohoto pohledu vyloučení některých náhradních dob, kupříkladu náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek (takzvaný placený svátek). Právníci doporučují ošetřit tuto situaci interním předpisem či kolektivní smlouvou, kdy se zaměstnavatel může odchýlit ve prospěch zaměstnance a tyto náhradní doby jako výkon práce pro účely řádné dovolené přiznat.

Zcela samostatně se v rámci prací zvlášť obtížných posuzují podmínky při práci v tropických oblastech dle § 215 odst. 4 písm. f) zákoníku práce – pracuje-li zaměstnanec v tropických nebo jinak zdravotně obtížných oblastech nepřetržitě více než 1 rok, přísluší mu za každých 21 odpracovaných dnů v těchto oblastech jedna dvanáctina dodatkové dovolené.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).