Hlavní navigace

Kdo má rozhodující slovo, když se plánuje dovolená. Šéf, nebo zaměstnanec?

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Termín dovolené je většinou o dohodě. Zaměstnanec navrhne, zaměstnavatel schválí. Nemusí se tak dít ale vždycky. Co na to zákoník práce?
Jana Knížková 17. 7. 2020
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

Podle zákoníku práce je dovolená nejméně čtyři týdny v kalendářním roce. V soukromém sektoru je možné dobrovolné navýšení dovolené. Část zaměstnanců má však ze zákona nárok na pětitýdenní dovolenou. 

Co se týká termínu čerpání, většinou je možná dohoda zaměstnance se zaměstnavatelem. Pozor však, podle zákoníku práce je to právě zaměstnavatel, kdo má rozhodující slovo. Kdy může a naopak nesmí zaměstnavatel nařídit dovolenou? 

Čtěte také: 3 tipy, jak relaxovat a vypnout hlavu, i když je práce vaše největší neřest

Zákoník práce říká, že dovolená má být čerpána zpravidla vcelku, a to do konce kalendářního roku. Pokud není dovolená čerpána celá naráz, alespoň jedna její část by měla činit dva souvislé týdny a termín čerpání dovolené je nutné zaměstnavateli oznámit písemně nejméně 14 dní předem. 

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví
PhDr. Dagmar Kučerová
mzdový poradce

Dovolenou nesmí zaměstnavatel určit pouze na období, kdy zaměstnanec vykonává vojenské cvičení, je dočasně práce neschopný nebo je na mateřské nebo rodičovské dovolené. Naopak musí vyhovět žádosti o čerpání dovolené bezprostředně po skončení mateřské nebo rodičovské dovolené.

Dovolenou by měl zaměstnanec vyčerpat v tom roce, ve kterém na ni vznikl nárok. Výjimkou je situace, kdy tomu brání překážky v práci na straně zaměstnance (například zmíněná pracovní neschopnost) nebo naléhavé provozní důvody. Přebývající dovolenou pak může zaměstnavatel nařídit tak, aby byla vyčerpána do konce následujícího kalendářního roku. Neurčí-li zaměstnavatel termín přebývající dovolené do 30. června následujícího roku, máte právo si dny čerpání dovolené určit sami. Zaměstnavatel pak nesmí vámi zvolený termín změnit, což ovšem nebrání tomu, aby vás z dovolené odvolal,  uvádí Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.

Zrušení termínu dovolené nebo odvolání z ní

Dle zákona existují situace, kdy je nutné zaměstnanci změnit termín dovolené nebo ho dokonce z dovolené odvolat.  Pokud se tak stane, zaměstnavatel je povinen nahradit náklady, které v důsledku zrušené dovolené vznikly. Tedy například jízdné či storno poplatky.

EBF20-tip-recnici

Při změně zaměstnání, většinou si zbývající dovolenou vyberete ke konci pracovního poměru tak, aby předcházela nástupu do nové práce. Zákoník práce ale umožňuje i to, že zbývající dovolenou vyčerpáte u nového zaměstnavatele. To je možné tehdy, když ke změně zaměstnání dochází v průběhu téhož kalendářního roku, nový pracovní poměr bezprostředně navazuje na předcházející a zaměstnavatelé se dohodnou na výši náhrady za plat nebo mzdu za zbývající dovolenou, vysvětluje Eduarda Hekšová. 

Psali jsme: Dovolená při změně zaměstnání v souladu se zákony

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).