Hlavní navigace

Kdo na změnách zdanění OSVČ a zaměstnanců vydělá a kdo naopak bude tratit?

Daniel Morávek

Ministerstvo financí navrhuje zrušit superhrubou mzdu. OSVČ se má zvýšit sazba daně, nově si ale mají moct započítat do výdajů 3/4 zaplaceného pojistného.

Doba čtení: 6 minut

Zatímco pro zaměstnance změny znamenají nižší platby daně z příjmů, u OSVČ záleží na výši příjmů a výdajů. Celkové odvody by sice většině z nich klesly, bylo by to však na úkor nižšího pojistného, což se následně může odrazit na nižších důchodech. Novela zákona navíc počítá i s tím, že by se zvýšilo zdanění nájmů a některých kapitálových příjmů.

Čtěte také: Návrhy ministerstva na změny daní? Jako když pejsek a kočička dělali dort

Zaměstnanci na změnách vesměs vydělají

Novela zákona o daních z příjmů, kterou připravilo ministerstvo financí, má od roku 2019 zavést celou řadu novinek. Mezi ty hlavní patří zrušení konceptu superhrubé mzdy a 15% sazby daně. Nově se má daň počítat z hrubé mzdy a sazba má činit 19 %. Nynější solidární zvýšení daně má zase nahradit klouzavá progresivní sazba, a to 19 % pro základ daně do 1 500 000 Kč a 24 % pro základ daně od této hranice. Vzhledem k tomu, že po přepočtení nyní činí sazba daně z hrubé mzdy 20,1 %, přinesly by změny snížení daní pro zaměstnance.

Mzda
Hrubá mzda (v Kč) Nynější čistá mzda (v Kč) Čistá mzda dle návrhu (v Kč) Rozdíl (v Kč)
12 200 10 468 10 648 180
20 000 15 850 16 070 220
30 000 22 740 23 070 330
40 000 29 630 30 070 440
50 000 36 520 37 070 550
150 000 103 314 104 839 1625

U OSVČ dochází k hrátkám s pojistným

Změny se mají dotknout také OSVČ. Těm se má sice zvýšit sazba daně příjmů o 4 p. b. na 19 %., ale nárůst sazby má kompenzovat to, že se pro podnikatele zavede daňová uznatelnost ¾ zaplaceného sociálního a zdravotního pojištění. Tuto možnost mají mít i podnikatelé, kteří využívají paušální výdaje. Uvedené pojistné totiž bude daňově uznatelným výdajem nad rámec paušálních výdajů.

Nejasnosti panovaly ohledně případného přeplatku na pojistném, jelikož novela výslovně přeplatek neřeší. Jak ale upřesnilo serveru Podnikatel.cz ministerstvo financí, přeplatek už je v současnosti daňovým příjmem, nicméně se nezahrnuje do základu daně na základě ustanovení § 23 odst. 4 písm. e) ZDP. Ten zjednodušeně říká, že se do daňového základu nezahrnují příjmy, které souvisejí s výdaji, které byly daňově neuznatelné. Nyní ale blokuje uznatelnosti pojistného OSVČ § 25 odst. 1 písm. g).

Tento koncept navazuje na fungování identifikace příjmu ještě před zavedením superhrubé mzdy, kdy vrácený přeplatek byl příjmem zahrnovaným do základu daně, neboť bylo možné zaplacené pojistné (ze kterého se poté přeplatek vygeneroval) uplatňovat jako výdaj. Jakmile se v kontextu zavedení superhrubé mzdy zabránilo tomu, aby dle § 25 odst. 1 písm. g) vstupoval příjem do základu daně, došlo k automatické aktivaci § 23 odst. 4 písm. e), která bránila, aby se rozpouštěný přeplatek zdaňoval, vysvětlil Zdeněk Vojtěch z tiskového oddělení ministerstva financí.

Přeplatek na zálohách na pojistném za předchozí zdaňovací období by se tak mělo stát příjmem příslušného zdaňovacího období, ve kterém je přeplatek poplatníkovi s příjmy ze samostatné činnosti vrácen. Stává se tak součástí základu daně, resp. dílčího základu daně. Pokud tak podnikatel přeplatí na zálohách pojistného (a v důsledku toho bude mít za daný rok nižší daňovou povinnost) a v následujícím roce mu přeplatek pojistného bude vrácen, zaplatí za tento následující rok na dani více. Tento přeplatek, resp. jeho ¾ zvýší daňový základ za tento následující rok. Tedy nižší daňová povinnost v jednom roce je „kompenzována“ vyšší daňovou povinností v roce druhém (a naopak), doplnil serveru Podnikatel.cz Ladislav Minčič, ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR.

Nižší odvody je tak nutné číst v kontextu toho, že se OSVČ mohou o něco zvýšit příjmy dalšího roku. Nižší odvody na pojistném mají ještě jednu negativní konotaci. Kvůli nižším odvodům na sociální pojištění (nižšímu vyměřovacímu základu) totiž mohou OSVČ dostávat nižší důchod.

Příklad 1 (bez slev na dani, které se nijak nemění)

Podnikatel – OSVČ:

  • Příjmy 400 000 Kč
  • Paušál 40 %
  • Výdaje 160 000 Kč
  • Zaplacené zálohy na sociální pojištění 35 040 Kč
  • Zaplacené zálohy na zdravotní pojištění 24 288 Kč

Nyní OSVČ

Základ daně 240 000 Kč, z toho daň 15 %, tedy 36 000 Kč. Plus pojistné – bez slev na dani nyní podnikatel zaplatí na odvodech 36 000 + 24 288 + 35 040 = 95 328 Kč (po započtení slevy na poplatníka činí odvody o 24 840 Kč méně).

Nově OSVČ

Příjmy minus výdaje opět 240 000 Kč. Základ daně ale má jít snížit o 3/4 pojistného – tedy o 3/4×(24 288 + 35 040). Základ daně tedy 195 504 Kč (240 000 – 44 496). Po zaokrouhlení na celé stovky dolů 195 500 Kč. Z toho daň 19 %, tedy 37 145 Kč (po započtení slevy na poplatníka činí odvody o 24 840 Kč méně).

Díky tomu, že se zaplacené sociální pojištění počítá do uznatelných výdajů, snižuje se i vyměřovací základ pro pojistné. V uvedeném příkladu by pak podnikatel měl na sociálním pojištění zaplatit 28 543 Kč (0,292×0,5×195 504) a ušetřil by tak 6497 Kč a celkově by na změnách vydělal 5352 Kč (na zdravotním by zaplatil stejně). Přeplatek, který by mu ale případně ČSSZ vrátila, by se mu započítal ze 3/4 do příjmů následujícího roku a zvýšil mu tak daňovou povinnost pro další rok.

Příklad 2 (bez slev na dani, které se nijak nemění)

Podnikatel – OSVČ:

  • Příjmy 600 000 Kč
  • Paušál 40 %
  • Výdaje 240 000 Kč
  • Zaplacené zálohy na sociální pojištění 52 560 Kč
  • Zaplacené zálohy na zdravotní pojištění 24 300 Kč

Nyní OSVČ

Základ daně 360 000 Kč, z toho daň 15 %, tedy 54 000 Kč. Plus pojistné – bez slev na dani nyní podnikatel zaplatí na odvodech 36 000 + 24 300 + 35 040 = 130 860 Kč (po započtení slevy na poplatníka činí odvody o 24 840 Kč méně).

Ptejte se odborníka v poradně Daně a účetnictví
Ing. Jan Molín Ph.D.
poradce pro daně

Nově OSVČ

Příjmy minus výdaje opět 360 00 Kč. Základ daně ale má jít snížit o 3/4 pojistného – tedy o 3/4×(24 300 + 52 560). Základ daně tedy 302 355 Kč (360 000 – 57 645). Po zaokrouhlení na celé stovky dolů 302 300 Kč. Z toho daň 19 %, tedy 57 437 Kč (po započtení slevy na poplatníka činí odvody o 24 840 Kč méně).

Na sociálním pojištění by ale podnikatel nově zaplatil 44 135 Kč a na zdravotním 24 288 Kč. Celkově by tak na odvodech zaplatil méně o pět tisíc korun. Opět ale platí, že přeplatek, který by mu případně ČSSZ vrátila, by se mu započítal ze 3/4 do příjmů následujícího roku a zvýšil mu tak daňovou povinnost pro další rok.

Pro některé daně vzrostou

Kromě snížení přímých odvodů pro zaměstnance a OSVČ však novela obsahuje i zvýšení daní. Konkrétně se to týká nájmů a některých kapitálových příjmů. Podle mě je zejména problematické, že se zvyšuje zdanění nájmů, kapitálových příjmů a ostatních příjmů, kde jsou rozdíly značné. Solidární zvýšení daně dosud tyto příjmy také nezdaňovalo, kdežto vyšší sazba by je paušálně zdanila, upozornil daňový poradce Michal Hanych ze společnosti SimpleTax.

EBF18_tip_v_clanku_7recniku

Ministerstvo ovšem změny hájí tím, že současné nastavení není spravedlivé. Důvodem je náprava současné disproporce mezi zdaněním příjmů ze zaměstnání (20,1% daň + 45 % pojistné) a podnikání (15% daň + 42,7 % pojistné) na jedné straně – a příjmů z pronájmů a některých typů kapitálových výnosů (pouze 15% daň) na straně druhé, komentovala ministryně Alena Schillerová.

Podle Schillerové je navíc podíl poplatníků, kteří mají pouze kapitálové příjmy či příjmy z pronájmu a kteří zároveň nemají žádné příjmy ze zaměstnání či podnikatelské činnosti, které by jim zvýšení této sazby mohly kompenzovat, necelá 2 procenta. Počet poplatníků, jejichž příjmů přesahujících 1,5 mil. Kč ročně by se tak teoreticky mohla dotknout zvýšená sazba 24 %, bylo na základě posledních dostupných údajů 790 (tj. 0, 015 %). Vzhledem k tomu, že drtivá většina poplatníků má kromě těchto kapitálových příjmů či příjmů z pronájmu také příjmy ze zaměstnání či ze své podnikatelské činnosti, jejich celková odvodová zátěž se rovněž sníží a ve výsledku tak ušetří, uzavřela Schillerová.