Hlavní navigace

Kdo se má lépe? Zaměstnanci nebo OSVČ?

12. 4. 2011
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

 Autor: 329515
(GLOSA) Lidé rádi porovnávají a hodnotí, kdo se má lépe a hůře. Plánovaná daňová reforma tvoří v tomto ohledu ideální spouštěč pro komparaci. A co na tom, že srovnávat zaměstnance a OSVČ je míchání jablek s hruškami.

V souvislosti se zveřejněním pilířů plánované daňové reformy se v českých médiích objevila řada výpočtů a srovnání, co změny udělají s příjmy zaměstnanců a OSVČ. Z většiny z nich vyplývá, že OSVČ budou na povinných odvodech odvádět mnohem méně než zaměstnanci. Jakákoli podobná srovnání však mají „hák“ (háček je slabé slovo). Kromě toho, že zdaleka nejsou známy všechny parametry reformy, čímž se výpočty mění spíše na odhady, tak i každá komparace OSVČ s zaměstnanci ztrácí smysl už z logiky věci. Srovnávají se totiž jablka s hruškami.

Jedna rovnice o dvou neznámých

Po zveřejnění hlavních záměrů daňové reformy se roztrhl pytel se všemi možnými výpočty, co komu daňová reforma přinese či odnese a kdo na ní vydělá či prodělá. Čtenáři se tak mohli dozvědět dopady reformy v podstatě na každou skupinu obyvatel a o názorné příklady rozhodně nebyla nouze. Každý si mohl přečíst, jak se reforma promítne do příjmů mladé rodiny s dvěma dětmi, ovdovělého důchodce, svobodného majitele malé softwarové firmy, rozvedeného truhláře s adoptovaným chlapcem nebo pražského bezdomovce. Novinářská obec v tomto ohledu ukázala, že matematika ji není cizí a že se práce s čísly nebojí.

Zatímco v případě zaměstnanců šlo o poměrně přesné výsledky, jelikož všechny důležité parametry ministerstvo zveřejnilo, u OSVČ šlo prakticky o vaření z vody. Ano, ministerstvo chce zvýšit sazbu daně z příjmů z 15 % na 19 % a počítá se snížením zdravotního a důchodového pojištění na 6,5 %, které by se počítalo ze 100 % vyměřovacího základu. K relevantním výpočtům však chybí zásadní informace, jak a zdali vůbec se změní výše záloh na odvody pojistného.

Právě minimální zálohy hrají klíčovou roli v tom, jak se reforma dotkne většiny OSVČ. Více než polovina OSVČ totiž minimální zálohy platí. Sazby 6,5 % vypadají na první pohled velice lákavě, pokud by ale výše minimálních záloh zůstala na stávající úrovni, pro nadpoloviční většinu podnikatelů by pokles sazeb pojistného znamenal jen formální zkrášlení. Celková odvodová povinnost by jim tak mohla kvůli vyšší sazbě daně z příjmů i stoupnout. Jestliže by se minimální zálohy naopak snížily nebo dokonce zrušily, OSVČ by na reformě opravdu vydělaly.

Se smysluplnými výpočty ohledně dopadů reformy na většinu OSVČ si tak musíme počkat na zveřejnění případných změn minimálních záloh. Čtěte více: Na kolik reforma skutečně sníží přímou daňovou zátěž OSVČ a firem?

Jablka a hrušky nesrovnáte

Hodně oblíbenou věcí se díky daňové reformě stalo také porovnání zaměstnanců a OSVČ s tím, pro koho je reforma výhodnější. Všichni počtáři se však kromě výše zmíněného otazníku s výsledky reformy na podnikatele dopouštějí hloupého přešlapu, když se snaží porovnat neporovnatelné. Jde o dvě naprosto odlišné kategorie ekonomické činnosti, jejichž komparace má stejný význam jako hodnotit, zda chutná lépe vepřové maso nebo kuřecí.

Často se bere za výchozí bod superhrubá (nebo hrubá) mzda zaměstnance a příjem OSVČ snížený o výdaje. Už toto však postrádá logiku, protože do platu pracovníka se nezapočítávají například bonusy, zaměstnanecké benefity či náhrada mzdy v případě nemoci. To, že zaměstnanci mají díky zákoníku práce nároky na další výhody ani nemluvě. Jenom samotné 4 až 5 týdnů dovolené prakticky znamenají jednu měsíční mzdu „za nic“, o které se OSVČ ani nesní. Málokteré násobilkové „analýzy“ to však berou v potaz.

Podobně se ve srovnávacích výpočtech nepočítá ani s časovými náklady OSVČ, které stojí shánění nových zakázek, vedení účetnictví a především odpovědnost za svoji ekonomickou situaci. Není na zaměstnanci, pokud nejde o obchodního zástupce, aby firmě sháněl nové kšefty. Až na účetní nemusí pracovníky nejnovější změny v daních zajímat, poněvadž to nejdůležitější tvoří výplatní páska. A vymáhání nesplacených pohledávek mohou zaměstnanci v klidu považovat za jistou formu výpalného. Nejen tyto věci se v účetních nákladech OSVČ ale neobjevují, přestože v reálu existují. V porovnáních se zaměstnanci ovšem samozřejmě chybí.

skoleni_15_4

Původně měl tento text končit apelem, aby se přestaly míchat jablka s hruškami. Vzhledem k stávající politické situaci to však vypadá, že tento ovocný koktejl nebude vadit. Reálně totiž hrozí, že od současných barmanů jej nedostaneme ochutnat. Čtěte také: Živnostníci hrozí: „Zvýší-li se odvody, raději půjdeme na pracák“

Foto: www.isifa.com

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Zástupce šéfredaktora Podnikatel.cz a BusinessCenter.cz

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).