Hlavní navigace

Kdy musí být účetní závěrka ověřena auditorem?

23. 9. 2022
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Některé účetní jednotky mají povinnost ověřit účetní závěrku auditorem. Kterých účetních jednotek se tato povinnost týká a co to pro ně znamená?

Účetní jednotky sestavují tzv. účetní závěrku, která je tvořena účetními výkazy. V návaznosti na to, do jaké kategorie účetní jednotka spadá, se rozlišuje i to, jaké výkazy musí být v rámci účetní závěrky sestaveny. Účetní závěrka je pak tvořena rozvahou, výkazem zisků a ztráty, přílohou, případně přehledem o peněžních tocích (tzv. cash flow) a přehledem o změnách ve vlastním kapitálu.

Účetní závěrka a povinnosti dle kategorie účetních jednotek

Zákon o účetnictví stanovuje rozdílné povinnosti co do rozsahu sestavení účetní závěrky pro různé kategorie účetních jednotek. Mikro a malé účetní jednotky tak sestavují jen rozvahu, výkaz zisků a ztrát a přílohu. Zákon však definuje i účetní jednotky, které mimo tyto výkazy musí povinně sestavovat také výkaz o peněžních tocích a výkaz o změnách ve vlastním kapitálu.

Účetní závěrka se sestavuje buď v plném, nebo ve zkráceném rozsahu. Zkrácený rozsah pak mohou využít ty účetní jednotky, které nemají povinnost ověřovat účetní závěrku auditorem. Pozor však na výkaz zisků a ztrát – ten mohou ve zkráceném rozsahu sestavovat pouze účetní jednotky, které nejsou obchodními společnostmi.

V návaznosti na to, k jakému datu se účetní závěrka sestavuje, se účetní závěrka rozlišuje na řádnou, mimořádnou a mezitímní účetní závěrku. Obecně se účetní závěrka sestavuje k rozvahovému dni. Řádná účetní závěrka se sestavuje k poslednímu dni účetního období – nejčastěji tedy k 31. prosinci. Mimořádná účetní závěrka se pak sestavuje v případech, které definuje zákon o účetnictví. Mezitímní účetní závěrka se pak sestavuje k jakémukoli jinému dni, než je rozvahový den.

Co obsahuje účetní závěrka?

Účetní závěrka musí povinně obsahovat některé informace, které stanovuje zákon o účetnictví. Obsahem účetní závěrky tak musí být název účetní jednotky, její sídlo a identifikační číslo a právní forma účetní jednotky. Dále musí obsahovat předmět podnikání, rozvahový den a den sestavení účetní závěrky. K účetní závěrce je pak zapotřebí připojit podpis statutárního orgánu – jednatele.

Účetní závěrka potom obsahuje výkazy, které ji jako celek tvoří. Mimo rozvahu a výkaz zisků a ztrát sestavuje účetní jednotka také přílohu v účetní závěrce, která popisným způsobem doplňuje informace uvedené v účetních výkazech – tj. v rozvaze, výkazu zisků a ztrát, případně výkazu cash flow a výkazu o změnách vlastního kapitálu.

I příloha v účetní závěrce má zákonem stanovený rozsah informací, které musí obsahovat. Jejich výčet je uveden ve vyhlášce k zákonu o účetnictví. Příloha v účetní závěrce musí obsahovat například informace o tom, jak účetní jednotka oceňuje majetek a závazky, jak stanovuje odpisové plány, jakým způsobem tvoří opravné položky a další.

Ověřování účetní závěrky auditorem

Některé účetní jednotky mají povinnost ověřit účetní závěrku auditorem. Povinné ověřování se pak netýká pouze řádné účetní závěrky, ale může se týkat i mimořádné nebo mezitímní účetní závěrky. V rámci procesu ověřování pak auditor zjišťuje, zda účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz o finanční pozici účetní jednotky.

V rámci procesu auditu účetní závěrky dochází k získávání potřebných informací o skutečnostech, které jsou uvedeny jako výsledek v účetní závěrce. To, jaké konkrétní postupy při auditu budou použity, vychází z vlastního uvážení auditora. V návaznosti na provedený audit auditor posuzuje, zda byla účetní závěrka sestavena v souladu s obecnými zásadami pro vedení účetnictví a zda poskytuje věrný a poctivý obraz o finanční situaci účetní jednotky. Jako výsledek o provedeném auditu vydá auditor zprávu, která obsahuje tzv. výrok auditora.

Výrok auditora

Jako výsledek auditu vydává auditor zprávu auditora, jejíž součástí je také výrok auditora. Zpráva auditora pak musí obsahovat například název, informace o účetní jednotce, která byla předmětem auditu, výrok auditora, popis provedených šetření, datum zprávy a stanovení osoby zodpovědné za provedení auditu.

V rámci výroku pak auditor vyslovuje, zda byla účetní závěrka sestavena v souladu s právními předpisy a zda podává věrný a poctivý obraz. Auditor může vydat výrok bez výhrad, výrok s výhradou anebo záporný výrok. Auditor může také výrok odmítnout.

Výrok bez výhrad je vydán v případě, kdy dle názoru auditora účetní jednotka poskytuje věrný a poctivý obraz o vedení účetnictví s ohledem na stanovenou hranici významnosti. Vedle výroku bez výhrad může auditor ještě využít institutu tzv. zdůraznění skutečnosti, kdy auditor upozorní na vybrané skutečnosti.

Pokud auditor vydá výrok s výhradou, má se za to, že účetní závěrka poskytuje věrný a poctivý obraz o vedení účetnictví s výjimkou těch skutečností, které jsou uvedeny ve výroku. V případě vydání záporného výroku auditor vyjadřuje názor, že účetní závěrka, která byla předmětem auditu, neposkytuje věrný a poctivý obraz o vedení účetnictví a finanční situaci účetní jednotky.

Jaké účetní jednotky mají povinnost ověřit účetní závěrku auditorem?

Zákon o účetnictví vymezuje okruh účetních jednotek, které mají povinnost ověřit účetní závěrku auditorem. Ze zákona tak účetní závěrku povinně ověřují velké účetní jednotky (mimo účetní jednotky, které nejsou subjekty veřejného zájmu), střední účetní jednotky a v některých případech i malé účetní jednotky.

CHP22 temata2

Povinnost ověřovat účetní závěrku auditorem se týká těch malých účetních jednotek, které k rozvahovému dni překročily následující kritéria:

  • Aktiva celkem 40 mil. Kč,
  • Roční úhrn čistého obratu 80 mil. Kč,
  • Průměrný počet zaměstnanců 50.

Pokud se jedná o malé účetní jednotky, které jsou akciovými společnostmi nebo svěřenskými fondy, musí překročit alespoň jednu z výše uvedených hranic, a to za dvě období po sobě jdoucí. Ostatní malé účetní jednotky musí překročit alespoň dvě ze tří uvedených hranic za dvě po sobě jdoucí období.

Co jste se v článku dozvěděli?

Co je to účetní závěrka?
Účetní závěrka je považována za celek, který je tvořen účetními výkazy, minimálně pak rozvahou, výsledovkou a přílohou v účetní závěrce. Může však obsahovat také přehled o změnách ve vlastním kapitálu a přehled o peněžních tocích.
Kdo má povinnost ověřit účetní závěrku auditorem?
Zákonná povinnost ověřit účetní závěrku se týká téměř všech velkých a středních účetních jednotek a malých účetních jednotek, pokud dosáhnou stanovené hranice uvedené v zákoně o účetnictví. Hranice je potom stanovená pro aktiva (40 mil Kč), roční úhrn čistého obratu (80 mil. Kč) a průměrný přepočtený stav zaměstnanců (50).
Jakou zprávu vydá auditor po provedení auditu?
Auditor vydává po provedení auditu tzv. zprávu o auditu. Nedílnou součástí této zprávy je výrok auditora, který může být bez výhrad, bez výhrad se zdůrazněním skutečnosti, výrok s výhradou anebo záporný výrok.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).