V takovém případě dýško EET podléhá. Jedná se totiž o příjem ze samostatné činnosti, který podléhá evidenci tržeb a zároveň by se měl řádně zdanit. V takovém případě by tedy měl podnikatel zaslat správci daně údaje o evidované tržbě a vystavit zákazníkovi na spropitné, stejně jako na jiné hotovostní tržby, účtenku,
uvedla serveru Podnikatel.cz již před časem Gabriela Štěpanyová z ministerstva financí.
Pokud spropitné připadá zaměstnancům, pod EET sice nespadá, podléhá ale, stejně jako tomu je dnes, daní z příjmů fyzických osob u zaměstnance. Osoba, která tak spropitné fakticky obdrží, ať už zaměstnanec restaurace či provozovatel restaurace, má povinnost z tohoto spropitného odvádět daň z příjmů, a v případě zaměstnanců platit i pojistné na sociální a zdravotní pojištění.
Z právního hlediska přitom nehraje roli, kolik se na spropitném vybere. V praxi nicméně dochází ke zdanění spropitného pouze ojediněle či spíše vůbec. Protože by bylo dokazování dýška minimálně problematické, finanční úřady ani tuto problematiku v současnosti neřeší.
Čtěte více: Víte, že dýško by se mělo danit? Čtěte, komu spropitné vlastně patří
