Hlavní navigace

Kdy účetní jednotka sestavuje mezitímní účetní závěrku a co sestavení obnáší?

26. 5. 2021
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Pro účely podání žádosti o COVID – Nepokryté náklady je jednou z podmínek sestavení mezitímní účetní závěrky. Jak při sestavení postupovat a na co nezapomenout?

Zákon o účetnictví definuje, co je účetní závěrkou a jaké jsou její druhy. Účetní závěrka je považována za nedílný celek účetních výkazů, který se skládá z rozvahy, výkazu zisků a ztrát a přílohy. Některé obchodní společnosti navíc, jako součást účetní závěrky, sestavují přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Mimo řádné účetní závěrky se také sestavují účetní závěrky mimořádné a mezitímní.

Účetní závěrka se sestavuje k rozvahovému dni. Za rozvahový den je považován takový den, ke kterému se uzavírají účetní knihy. Řádná účetní závěrka se pak sestavuje k poslednímu dni účetního období a v ostatních případech sestavují účetní jednotky mimořádnou účetní závěrku.

Mezitímní účetní závěrka

Mezitímní účetní závěrka se sestavuje v případech, kdy je zapotřebí sestavit účetní závěrku v průběhu účetního období a k jinému okamžiku, než je na konci rozvahového dne. V takových případech nejsou účetní jednotky povinny uzavírat účetní knihy. Účetní jednotky jsou povinny provádět inventarizaci majetku a závazků, a to minimálně jednou ročně. V případě sestavení mezitímní účetní závěrky účetní jednotky provádějí inventarizaci jen pro účely vyjádření ocenění podle § 25 odst. 3, …“. Ostatní pravidla pro sestavení mezitímní účetní závěrky odpovídají požadavkům na sestavení řádné účetní závěrky.

Mezitímní účetní závěrka se sestavuje zejména pro vnitřní potřeby účetní jednotky, kdy potřebuje aktuálnější data než z poslední řádné účetní závěrky. Ve větších společnostech se tak může sestavovat pravidelně po každém uzavřeném měsíčním období tak, aby uživatelé účetních výkazů měli k dispozici aktuální a skutečná data. Rozsah mezitímní účetní závěrky však může být upraven na prezentaci konkrétních prvků výkazu, které požaduje uživatel účetního výkazu.

Mezitímní účetní závěrku například vyžadují bankovní instituce při pravidelných kontrolách finanční situace úvěrovaného subjektu, kdy je toto obvykle podloženo smluvními podmínkami. Mezi dalšími častými důvody pro sestavení mezitímní účetní závěrky je také výplata záloh podílů na zisku, bez jejíž sestavení není možné zálohy na podíly na zisku vyplatit.

Pro sestavení mezitímní účetní závěrky platí, až na absenci povinnosti uzavření účetních knih, všechny ostatní povinnosti, jako by účetní jednotka sestavovala řádnou účetní závěrku. Sestavená účetní závěrka musí být v souladu se zákonem o účetnictví, tj. musí poskytovat věrný a poctivý obraz finanční situace účetní jednotky, musí být dodržena věcná a časová souvislost zaúčtovaných nákladů a výnosů a další. Aby bylo dosaženo účtování v souladu s akruálním principem, je zapotřebí k datu sestavení mezitímní účetní závěrky účtovat o dohadných položkách a o časovém rozlišení. 

V mezitímní účetní závěrce je účetní jednotka povinna vyčíslit poměrné náklady a výnosy k období, za které je sestavována mezitímní účetní závěrka, které se jinak vztahují k celému účetnímu období. Jedná se například o roční pojistné, nájemné, zaúčtování rozpracovanosti, zaúčtování dohadných položek na spotřebované energie, zaúčtování poměrných částí odpisů a další. Nesmí chybět ani zaúčtování opravných položek, rezerv, kurzových rozdílů nebo odložené daně, pokud o ní účetní jednotka účtuje. V mikro účetních jednotkách se tyto účetní případy zpravidla účtují jednou ročně jako součást přípravných prací k sestavení řádné účetní závěrky.

Interpretace I-31 – Národní účetní rada

Národní účetní rada vydala Interpretaci I-31, která se zabývá mezitímním účetním výkaznictvím. Výsledkem interpretace je tak doporučený metodický pokyn, kterým by se účetní jednotky měly řídit. Interpretace národní účetní rady jsou však pouze souborem doporučení a nejsou závazné.

V interpretaci je doporučeno, aby mezitímní účetní závěrka byla sestavována se všemi standardními součástmi účetní závěrky – tj. účetní výkazy a příloha. K mezitímní účetní závěrce by se tak mělo přistupovat stejně, jako by se jednalo o standardní roční účetní období. Zde interpretace apeluje na to, aby k datu sestavení byly zaúčtovány všechny účetní operace, které by v jiných případech byly zaúčtovány až k poslednímu dni účetního období. Informaci doplňuje výčtem příkladů, jako je zaúčtování opravných položek, zaúčtování manka a dohadných položek, rezervy nebo daně z příjmů. 

Pokud se v účetnictví účetní jednotky vyskytují náklady a výnosy sezónního charakteru, považují se tyto náklady a výnosy za tyto v tom období, ve kterém nastaly. Stejně tak tomu platí v případě jednorázových a nahodilých účetních případů, jako například přijaté dotace, škody nebo jednorázové opravy. Tyto účetní případy se nerozlišují po celé účetní období, ale výsledkově se zaúčtují do toho období, ve kterém vznikly. 

To ovšem neplatí pro náklady a výnosy, které se vztahují k celému účetnímu období, tak jak bylo uvedeno výše. Časově rozlišit, případně zaúčtovat dohadné položky, je zapotřebí, pokud se náklady a výnosy týkají rovnoměrně celého účetního období. 

Obsahem textu interpretace je také zdůraznění, že ačkoli účetní jednotka nemusí provádět v rámci příprav na mezitímní účetní závěrku inventarizaci, neznamená to, že nemusí účtovat o transakcích, které by se na základě provedené inventarizace bývaly zaúčtovaly. Pokud by nebylo možné jinými postupy inventarizaci nahradit (s ohledem na stanovenou hladinu významnosti), je nutné inventarizaci provést.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).