Přečtěte si příběh Mikuláše Hurty a Niltextile o tom, jak se z vědeckých výzkumů a stovek hodin samostudia zrodil lídr udržitelné módy, který odmítá kompromisy mezi designem a planetou.
Co se dozvíte v článku
Konec polovičatých řešení
Na začátku byla Mikulášova prostá motivace: dělat něco, co dává smysl a pomáhá lidem. Cesta ho zavedla k textilnímu průmyslu, kde ho však čekal šok. Zjistil, že jde o jedno z nejšpinavějších odvětví na planetě. Trh sice nabízel „zelené“ alternativy, ale Mikuláš v nich viděl jen náplasti na otevřenou ránu.
Nenašel jsem uspokojivou odpověď, jak řešit ten obrovský problém, který jako lidstvo s textilem máme. Tak jsem se pustil do hledání po vlastní ose,
vzpomíná na své začátky. Narazil například na to, že recyklace polyesteru z PET lahví je sice populární, ale v kontextu skutečné udržitelnosti jde o polovičaté řešení.
Při hlubším studiu pochopil, že skutečnou změnu přinese pouze stoprocentní cirkularita. Myšlenka je prostá: dostat materiál do oběhu a udržet ho v něm navždy. Tím se drasticky snižují dopady výroby i hromadění odpadu. Textilní systém fungující bez neustálého čerpání nových zdrojů dával Mikulášovi obrovský smysl. Brzy však narazil na tvrdou realitu – dostat do takového „nekonečného kolečka“ běžně dostupné materiály bylo prakticky nereálné. Nezbývalo než začít vyvíjet vlastní řešení na molekulární úrovni.
Sto hovorů a jedna vize
Mikuláš Hurta se nespokojil s povrchními znalostmi a rozhodl se jít ke zdroji: k vědcům. Postup byl až mravenčí: kontaktoval kolem stovky odborníků z akademických pracovišť po celé republice. Z toho vám pět lidí odpoví, se třemi si dáte schůzku a zjistíte, že jeden nebo dva si s vámi sedli natolik, abyste šli do společného projektu,
popisuje Mikuláš realitu budování partnerství. Klíčovým spojencem se stal profesor z textilní fakulty Technické univerzity v Liberci a experti z chemické fakulty VUT v Brně, kteří pomohli rozjet vývojovou část zaměřenou na recyklaci.
Podle Mikuláše se k partnerům z univerzit dostat dá, ale záleží na tom, aby se potkaly vzájemné představy. Když jste startup, tak nemáte obrovské finance na to, abyste poslali několik milionů na vývoj, takže je to opravdu na lidské rovině,
potvrzuje. Univerzity jsou schopné dělat nějaký výzkum v rámci závěrečných prací, ale to vyžaduje otevřenost daného profesora na univerzitě, aby nějaká témata vypsal. Jakmile máte nějaké první hmatatelné výsledky, tak už se dá vývoj přihlásit do různých vývojových programů. My jsme takhle získali inovační vouchery, což představovalo nižší stovky tisíc korun na iniciální fáze vývoje a byli jsme tak schopni získat pro univerzitu nějaké financování,
popisuje Mikuláš.
Dále zdůrazňuje, že je to vždy o lidech, protože nechtěli dělat jenom projekt pro projekt, ale chtěli něco, co bude mít hmatatelné výsledky. Často podle něj univerzity fungují tak, že hledají jen nějaké financování a na výsledcích jim tolik nezáleží. Od začátku jsme dávali velký důraz na to, aby výsledky projektů byly uplatnitelné v praxi, abychom je mohli zařadit do našeho portfolia a dále komerčně rozvíjet,
vyjmenovává.
Když chybí miliony, musí nastoupit mindset
Peníze jsou v textilním vývoji akcelerátorem. Mikuláš přiznává, že s rozpočtem velké korporace by věci šly kupředu mnohem rychleji, ale Niltextile musel jít cestou efektivity. Finance však nejsou všechno: druhou, a možná důležitější proměnnou je lidský faktor. Při spolupráci s univerzitami Mikuláš narazil na výzvu: jak sladit akademický svět s dravým startupovým tempem. Zatímco projekt zaštiťuje jeden profesor, v laboratoři na něm pracuje třeba dalších osm lidí. Klíčem k úspěchu bylo nastavení správného mindsetu.
Důležité je, aby si lidé v laboratoři nechtěli jen hrát nebo vykazovat činnost, ale aby chtěli dojít k výsledku, který má smysl. Nesmíte se nechat odradit neúspěchem. Musíte být pořád trošičku naivní v tom, že jdeme měnit svět a prošlapávat cesty, které ještě nikdo neprošlápl,
zdůrazňuje.
V celém procesu byla klíčová Mikulášova role lídra. Na začátku dodával týmu potřebné nadšení a vizi, ale postupem času musel umět i tvrdě zasáhnout. Úspěšné dotažení projektu do cíle si vyžádalo balancování mezi pozitivní a negativní motivací. Musel umět pochválit za pokrok, ale také rázně říct: Takhle ne, tudy cesta nevede
.
Komplexní svět textilní alchymie
Dnes má Niltextile v portfoliu sedm plně cirkulárních materiálů, ze kterých vznikají stovky variant látek různých gramáží a struktur. Cesta k nim ale vedla přes hluboké vystřízlivění z laických představ. Mikuláš přiznává, že ho komplexita oboru zaskočila – textil totiž není jen o šití, ale o celém řetězci od zemědělství a chemie přes zvlákňování, barvení a tkaní až po finální branding. Aby mohl být systém skutečně cirkulární, museli ho pojmout holisticky. To znamená, že nestačí mít recyklovatelnou látku. Musí tomu být přizpůsobena i veškerá barviva, změkčovadla, nitě, štítky nebo potisky,
upřesňuje Mikuláš.
Tento precizní přístup vyžaduje dvoufázové testování. Zatímco technická rovina probíhá v univerzitních laboratořích podle přísných ISO norem (kde se měří vše od žmolkovitosti po stálobarevnost), tu druhou, uživatelskou, si firma testuje „v terénu“. Zajímavostí je proměna byznys modelu. Ačkoliv dnes prodej koncovým zákazníkům pod značkou Nilmore tvoří jen zlomek obratu (0,1 %) a hlavní těžiště leží v B2B zakázkách pro velké oděvní značky, Mikuláš si tento kanál ponechává. Slouží mu jako neocenitelný zdroj přímé zpětné vazby. První velkou školou byla už crowdfundingová kampaň na materiál NILPLA®, díky které tým zjistil, co zákazníci skutečně chtějí a jak materiály upravit pro reálný život.
Od bavlny po pneumatiky
Nejžádanější materiál společnosti Niltextile je nyní Nilcott, který mají ve dvou verzích: Nilcott Organic (stoprocentně organická bavlna přizpůsobená mechanické recyklaci) a Nilcott Recycled (z 50 % recyklovaná a z 50 % organická bavlna vyráběná technologií prstencového předení a přizpůsobená molekulární recyklaci). Díky tomu dosahují stejných kvalitativních parametrů jako u klasické bavlny, což je v této oblasti velký průlom. Dalším materiálem je Cirpad získávaný z pneumatik od aut. Jde o stoprocentně recyklovaný polyamid, který jsou schopni na konci plně recyklovat do stejně kvalitních vláken.
Jak dále vysvětluje Mikuláš, Nilpet je materiál v podobě plně cirkulárního polyesteru. Nejde o stoprocentně recyklované PET láhve, ale o recyklovaný textilní polyesterový odpad. Ten jsou schopni nesčetněkrát recyklovat pomocí molekulární recyklace a mají zde i projekty bakteriální celulózy, kterou vyvinuli. Nejnověji se věnujeme ligninovým textiliím. Portfolio je širší a širší, zakládáme si na velmi silném výzkumu a vývoji (R&D), abychom byli schopni pořád přinášet nové inovace a nezůstat stát na místě,
prozrazuje Mikuláš.
Mikuláš připomíná, že cirkularita stojí na určitých omezeních, ale oni už se dostali do stavu, že pro zákazníka jsou limity nepoznatelné. Když chce nějaký oděvní brand konkrétní tričko, oni v rámci něj jen například vymění nitě. Stále se to však vyvíjí a zlepšují se recyklační technologie. Cílem je, aby to bylo pro zákazníka naprosto jednoduché a aby se jen rozhodl, že namísto konvenční varianty chce mít plně cirkulární, a to bez jakýchkoliv kompromisů na kvalitě nebo designu.
Když Nilmore vyrábí oblečení pro firmy, ty ho mohou od zaměstnanců hromadně vysbírat a zaslat jim ho k recyklaci. Tam je efektivita obrovská. Mikuláš přiznává, že finální zákazník je pro ně práce skrze třetí stranu, skrze zákazníka v podobě oděvního brandu. Se všemi zákazníky mají uzavřené marketingové dohody, které jim dávají povinnost komunikovat cirkularitu a možnost produkty vracet. Nilmore má síť sběrných míst po celé Evropě, ale také v Americe, Kanadě nebo v Asii. Tam zákazníci mohou buď přijít fyzicky a produkt vrátit, nebo tam produkty zaslat poštou. Používáme QR kódy, které si z oděvního štítku zákazník jednoduše naskenuje a najde si nejbližší Nil Circular Point, kde to může vrátit. Takto to funguje pro zákazníky našich zákazníků i pro zákazníky našeho vlastního brandu,
doplňuje Mikuláš.
Jak se z laika stane expert
Mikuláš Hurta původně neměl vůbec žádné zkušenosti ohledně textilu. Je to podle něj důležité, i když jde o naivitu, jak už sám zmínil. Myslí si, že pro podnikatele, kteří se pouští do byznysového dobrodružství a nějaké neprošlapané cesty, je nezbytné, aby tu naivitu měli, protože se všemi detaily člověk vidí tunelově. Když se mě zeptáte, jestli bych šel znovu do textilu, tak už bych možná váhal a uvažoval nad jinými obory. Ale jakmile bych byl v jiném oboru, zase bych o něm věděl detaily a možná bych mluvil jinak,
říká s úsměvem. Přiznává, že tráví prací nějakých 13 až 14 hodin denně a ze začátku to bylo ještě víc, kdy si po nocích hledal informace.
Zjistil tak například, že jemnosti přízí jsou ve dvanácti různých jednotkách. Doteď si pamatuje, jak do rána vyhledával tyto věci. Časem si kolem sebe vybudoval komunitu a přišel na to, že místo googlení může zvednout telefon a zavolat někomu, kdo mu poradí. Je to podle něj o čase, který tomu člověk dá. Říká se, že po 10 000 hodinách věnovaných něčemu konkrétnímu, se v té oblasti stáváte expertem. Já jsem to množství hodin zvládl poměrně rychle a za těch x let už mám znalosti textilu a cirkulární ekonomiky obrovské, ale pořád se mám co učit,
přiznává.
Poctivá práce se vyplatila, protože od vstupu na trh společnost získala hned několik ocenění. Patřily mezi ně například ISPO Awards, což jsou podle Mikuláše takové textilní Oscary a otevřely jim dveře na trh západní Evropy, kde jsou tyto ceny velmi známé. V Česku mělo zvuk zase ocenění EON Global Awards, protože se jim na základě toho začaly ozývat různé firmy, které řešily firemní oblečení. Dnes dodávají plně cirkulární oblečení do velkých firem, jako je například Sonentor. V roce 2021 vyhrála společnost 1. místo v GreenLight, což je startupový akcelerátor, který má v Moravskoslezském kraji obrovský zvuk. Má za sebou několik ročníků a Nilmore dostal do lokální komunity. Já jsem tento akcelerátor sledoval z pozice studenta, prošel jsem jím, potom byl v porotě a teď ho sleduju z pozice někoho, kdo už je zase někde dál,
potvrzuje Mikuláš. Každé ocenění jim vždy otevřelo nové dveře a mělo nějaký efekt.
Když produkt mluví za vás
Hlavní trhy Niltextile jsou západní Evropa, Nizozemsko, Německo, Skandinávie a Velká Británie. Tam je podle Mikuláše udržitelný textil trošičku dále než například v České republice nebo ve východní Evropě. Jejich hlavní zákazníci jsou tedy oděvní značky z těchto zemí. Dostávají se k nim skrze různé kanály jako například veletrhy, sourcingové platformy nebo online kampaně. V roce 2025 jsme dosáhli velkého milníku v podobě 1000 obsloužených B2B zákazníků. Naše databáze firemních zákazníků je už vcelku široká,
doplňuje Mikuláš.
Nilmore je pro ně spíše showcasing brand, aby si značky mohly představit, jaké produkty se z materiálů dají vyrábět a podobně. To tedy dělají v malém. Novou kolekci měli naposledy na podzim a byla úspěšná. Spousta produktů je vyprodaných a nemají je na skladě. Spíše fungují na základě takzvaných dropů jednou, maximálně dvakrát za rok, kdy vydají kolekci.
V oblasti zaměstnaneckého oblečení funguje také takzvaná šeptanda a přímé reference. Pro firmy to totiž není konkurenční: je jedno, když má více společností oblečení od stejného dodavatele. Jiné je to v oblasti fashionu. Tam Niltextile dokonce některé značky tlačily do exkluzivity, aby na daném trhu dodávali pouze jim, což odmítli. Fungují tam však výše zmíněné QR kódy na údržbových štítcích produktů. Už se nám vícekrát stalo, že si někdo koupil produkt, viděl na něm, že je vyráběný v cirkulárním režimu Niltextile z daných materiálů a tak se to dostalo k jiné značce,
popisuje Mikuláš.
Strategie pro nejistou dobu
Mikuláš na závěr přiznává, že situace ohledně cirkulární ekonomiky obecně není příliš růžová. Hlavně u velkých brandů sledují trend, že se vracejí zpátky k extrémnímu tlaku na cenu a že přesouvají výroby. Dokonce už i Čína je pro ně drahá a hledají útočiště například v Kambodži, Vietnamu, Etiopii a dalších levných státech,
podotýká. Peníze jdou do zbrojního průmyslu, tedy úplně do jiných odvětví než v minulosti. V Niltextile jsou nuceni tomu přizpůsobovat jejich strategii. V loňském roce se tak věnovali vytvoření silného a udržitelného ekonomického modelu. Přidali nové produkty, jako je služba NilSource, kdy poskytují plnou podporu pro oděvní značky v cirkulárním sourcingu jako takovém. To je podle Mikuláše model, který je na bázi měsíčních poplatků schopný dostat do projektu úplně jinou ekonomiku. Podobných akcí bylo v minulém roce více.
Nyní se Niltextile chystá na pevných základech tyto prvky obchodního modelu škálovat, zjišťovat, které fungují lépe a které hůře a začít si hrát s byznys modelem. Z hlediska textilu jsou součástí velkých vývojových projektů, kdy se hodně zabývají automatizací, protože umělá inteligence může toto odvětví hodně ovlivnit a je pro ně velkým tématem. Už v tomto směru udělali první kroky: v Ostravě mají část semiautomatické linky na výrobu triček.
Kromě toho vyvíjejí nové materiály a spolupracují nadále s univerzitami na dalších velmi zajímavých vývojových projektech. Na národní úrovni chystají projekt cirkulárního oblečení ve spolupráci se second-handy Moment. Náš cíl je zákazníkům nabízet co nejpohodlnější plně cirkulární textilní řešení. A to tak, ať je pro značky jednoduché přeorientovat se z klasické bavlny do cirkulárního modelu,
zdůrazňuje v závěru Mikuláš.
Tip na další příběh
Šije policisty i potápěče. „Nanynky“ jsou věrným zrcadlem svých majitelů
Věra Najbrtová vdechuje život svým „Nanynkám“, které pod jejíma rukama vznikají jako detailní sběratelské a dekorativní panenky vyráběné na míru konkrétním majitelům. Více v článku.
ČLÁNKY DO MAILU