Hlavní navigace

Když se kameníkovi daří, touží si pronajmout celý lom

18. 8. 2014
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Ondřej Hošt, Internet Info, podle licence: Rights Managed
Zlepšit pošramocenou pověst lomu bude složitější než pracovat s kamenem. Přesto se tohoto úkolu východočeští kameníci nebojí a věří v úspěch.

I poslední prázdninový díl seriálu Příběhy podnikatelů se bude odehrávat u Dvora Králové nad Labem. Od velkých firem se ale přesouváme do takové, která svým formátem patří k nejmenším. Přesto má plány takové, za které by se nemusely stydět ani větší podniky. Pod názvem SB kámen (Sobotka & Brož kámen) pracují v pískovcovém lomu v Dubenci tři muži. Dva z nich jsou zakladateli firmy a s jedním z nich, kamenosochařem Janem Brožem, vznikl tento rozhovor.

Jan Brož je absolventem Střední průmyslové školy kamenické a sochařské v Hořicích. Po jejím absolvování začal pracovat v kamenolomu v Kocbeři, a když se trochu rozkoukal, založil spolu s kamarádem Karlem Sobotkou svoji vlastní firmu. V té době už měl za sebou docela pestré a nevšední pracovní zkušenosti. Vytvářel například zahradní květináče do zahrad Pražského hradu. K takové práci se dostal i díky tomu, že byl na škole pilným studentem, který měl zájem o svůj obor. Mě škola bavila. Nebyl jsem jako ti, kteří tam chodí jen proto, aby získali maturitu, a pak se toho moc nenaučí. Vystudoval jsem uměleckou větev průmyslovky, ale považuji se spíš za řemeslníka. K sochařině a umění mám sice vztah, ale poptávka mě směřuje hlavně k technickému oboru. Schody, sokly a podobně jsou přeci jen žádanější víc než sochy, říká Jan Brož.

Ilustrační obrázek.
Autor: Ondřej Hošt, Internet Info, podle licence: Rights Managed

Kamenosochař Jan Brož chce provozovat vlastní lom. 

Kvůli hořické škole je ve východních Čechách v oboru kamenictví poměrně velká konkurence. A to i přesto, že o obor přestává být zájem. Přesto se dvěma mladým mužům v jejich podnikání daří. Konkurence v kraji je velká, ale najít si místo v nějaké firmě a nechat se zaměstnat je hodně těžké. Zaměstnavatelé nemají takové kapacity. I z toho důvodu lidé svůj obor opouštějí. Třeba od nás ze třídy jsme u kamene zůstali už jen dva, říká Jan Brož. Bylo proto nutné začít podnikat a postavit se na vlastní nohy. Není potřeba mít do začátku žádný velký kapitál. Důležitá je hlavně práce a taky odvaha jít do podnikání. První zakázky jsme začali shánět po známých a dělali pro ně menší věci, třeba korýtka a podobně. Postupně nám práce začalo přibývat a ve funkčním stavu, kdy se firmě daří, jsme pět let, vypravuje kameník.

Jeho podpis je v Bzenci i na Maledivách

Kameník formátu Jana Brože není jen výrobcem náhrobních kamenů. Ty prakticky vůbec nedělá. Naopak má za sebou například restaurování písma na památníku Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi, výrobu dvou božích muk pro obec Bělotín, stavební a kamenické práce na výstavbě a restaurování náplavky na královéhradeckém Nábřeží sochařů nebo kamenické práce na projektu Private island Velaa na Maledivách. Poradí si s kamennou dlažbou a obkladem v interiéru i exteriéru a samozřejmě také se sochařskou prací, mimo jiné i s odléváním soch do bronzu.

Práce na sochách, kašnách a dalších uměleckých kouscích je zajímavá. Teď zrovna pracuju na soše svatého Rocha. Nejde o složité dílo a měl bych s ní být hotový zhruba za tři týdny. Začínám tím, že si zjistím jaké má světec atributy, sochu namaluju a vytvořím model z hlíny v poměru 1:3. Když je klient spokojený a schválí předlohu, pak vyberu vhodný blok kamene a zvětšuju do něj. Hrubá práce se sbíječkou trvá asi týden. Někteří kameníci a sochaři sice říkají, že je neetické používat techniku, ale my si tím pomáháme. Další dva týdny pak potřebuju na detaily. Záleží samozřejmě na velikosti a náročnosti provedení, popisuje svoji aktuální práci Jan Brož.

Díla jako jsou zvoničky, kříže nebo sochy si objednávají hlavně obce, ale překvapivě také jednotlivci. Pouze uměleckou tvorbou by se ale kamenosochař uživit nedokázal. Říká, že když už někdo má peníze na to, aby si mohl pořídit sochu, obyčejně se obrací na autora zvučného jména. A vytvořit si takové jméno, to dá hodně práce. Navíc by se člověk musel věnovat jen umělecké kariéře. A tak na to Jan Brož jde jinak. Společně s kolegou si budují dobré jméno v technickém oboru, který jim dává pravidelnou možnost obživy. Uspět, to není jen o kontaktech, ale taky o tom, že člověk dělá práci poctivě. Znám firmy, které vyberou zálohy a pak práci nedodělají nebo je mizerná. My se snažíme dělat práci kvalitní a díky tomu jí máme dost. Přemýšlel jsem, že bych investoval do reklamy, ale není to potřeba. Dobrá práce se o ni postarala sama. Jeden spokojený zákazník dal vědět druhému, ten třetímu a tak dál. Dnes jsme na tom tak, že práci aktivně nevyhledáváme. Lidi nás oslovují sami. A když někdy náhodou nějaká zakázka odpadne, rychle ji nahradí jiná, líčí Jan Brož. 

Webové stránky firmy v současnosti neslouží pro přilákání nových klientů, ale spíš jen jako online galerie, kde se lidé mohou podívat na realizované zakázky a doladit díky tomu svoje představy. 
Zákazníky mají kameníci nejen z východních Čech, ale třeba i z Ostravy a dalších regionů České republiky. Čas od času se firma SB kámen propaguje na sympoziích. Například loni byla sponzorem sympozia v Holovousích. Díky tomu kameníci zjistili, jak kvalitní kámen mohou dostat v dubeneckém lomu a přibylo i zakázek přímo v kamenických kruzích.

Chceme provozovat lom

Jedna velká marketingová výzva teď ale před řemeslníky přeci jen je. Budou se snažit napravit špatnou reputaci lomu v Dubenci. Tady SB kámen v nájmu sídlí a lom si Jan Brož se svými kolegy chtějí už od příštího roku provozovat sami. O zdejším lomu nikdo moc neví. A navíc se říká, že dubenecký pískovec není kvalitní. V Dubenci jsou dva lomy nad sebou, jeden náš a pak sousední, který zkrachoval a je zavřený. Tamní lidé udělali kameni špatnou reklamu prodejem nekvalitního materiálu. V minulosti se tam bohužel odtěžila jen vrchní zvětlará vrstva plná mušlí. Tento nekvalitní kámen se pak prodával pod značkou dubenecký pískovec, což nebylo dobře. V našem lomu se ale dosavadní majitel spolu s námi snaží o kvalitní praci a prodej kvalitního kamene. Tady je kvalitní kámen, je z něj postavená celá vesnice. My jsme teď na vrstvách, které jsou velmi kvalitní a mají perfektní vlastnosti. Dubenecký pískovec svojí multifunkčností předčí i kámen z nedalekých lomů v Kocbeři a Ostroměři. První z nich nabízí kámen vhodný hlavně na stavby, protože je tvrdý. Druhý se naopak hodí spíš jen na sochařskou práci. A my jsme na zlaté střední cestě. Z dubeneckého pískovce můžeme dělat všechno, komentuje Jan Brož.

V Dubenci se pískovec může těžit ještě dalších 36 metrů do hloubky, a tak lom přežije ještě následující generace. Jan Brož věří, že se díky kvalitním vrstvám kamene podaří získat lomu dobré jméno a zvýšit poptávku po místním kameni. My z něho děláme všechno, protože je tvárný. Hodí se na římsy, schody, dlažby, hrubé zdi, náhrobky i sochy. Když se po montáži naimpregnuje, vydrží dlouhá léta. Hodně lidí dnes dává přednost umělému pískovci, ale často ho už po deseti letech vidím rozpraskaný. Dubenecký kámen vydrží bez nutnosti jakéhokoli zásahu bez problémů půl století, pochvaluje si kámen Jan Brož.

Umělý kámen je podle něj populární proto, že přírodního se lidé bojí. Spousta kutilů si ráda postaví plot z umělého pískovce, protože s prefabrikátem se dobře pracuje. Zdá se jim, že práce s přírodním kamenem je náročná. Každý zručnější člověk si ale dokáže poradit i s přírodním kamenem. Druhou neopodstatněnou obavou je cena. Nákupní cena umělého a přírodního kamene je podle Jana Brože skoro stejná. Pokud by si někdo nechal třeba už zmíněný plot i postavit, nebude to samozřejmě levná počáteční investice, ale díky odolnosti materiálu se určitě vyplatí.

Daně x

 

Start: Začněte podnikat s Podnikatel.cz

Pronajmout si celý lom se může zdát být pro malou firmu poněkud velkým soustem. Pánové z SB kámen ale mají jasné představy a chtějí lom dostat do podvědomí kameníků. Máme tolik práce, že se nám vyplatí provozovat si lom sami. Jen odebraný materiál by nám měl pokrýt nájem i provoz lomu. Bude ale potřeba investovat do jeho technického vybavení, které je dnes už dost retro. Lom si chceme pronajmout i s technikou a budeme muset dát peníze do nákupu nového vysokozdvižného vozíku nebo generální opravy formátovacího katru. Bude potřeba dát to tady do kupy, ale věříme, že se nám to vrátí, slibuje si Jan Brož.

Navíc je provoz vlastního lomu i ryze praktickou záležitostí. Každý rok jsme dál a máme víc a víc práce. Tím pádem i víc utratíme za materiál. Ten bychom teď mohli mít zadarmo a nebudeme na něj muset čekat. Tady si kámen odtěžíme a hned na něm můžeme začít pracovat. Na některé dovážené druhy kamenů naopak musíme čekat i dva měsíce. A pak si představte situaci, že vyrobíte futro a ono se při převozu rozlomí. Pak by pro nás nebyl problém zavolat do lomu a hned začít dělat na novém, vysvětluje kameník. Jeho kolega Karel Sobotka je také absolventem hořické průmyslovky, ale je zaměřený technicky. Zvládne vazačské i střelmistrovské práce. Navíc by si s lomem vzali pod sebe i jeho dva zaměstnance. Teď už jen čekají na to, až majitel lomu přijde s akceptovatelnou smlouvou.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).