Navýšení podpory v prvních měsících navíc dává smysl, a to jak z pohledu lidí, tak státu. Zaměstnancům dává polštář pro změnu práce, která je zpravidla spojena s vyšším příjmem. A vyšší příjem znamená i vyšší daně pro stát. Pokud chce Babiš něco v oblasti politiky zaměstnanosti něco měnit, měl by se zaměřit na rekvalifikace podle dánského vzoru.
Co se dozvíte v článku
- Jak do konce loňského roku vypadala podpora v nezaměstnanosti
- Podpora se v prvních měsících zvýšila, později ale klesá
- Andrej Babiš chce podporu snížit
- Babiš pro zvýšení podpory sám hlasoval
- Vyšší podpora usnadňuje změnu práce, která přináší vyšší příjem
- Jurečka chtěl podporu taky snižovat, aby ji nakonec zvýšil
Jak do konce loňského roku vypadala podpora v nezaměstnanosti
Od letošního roku se změnila podpora v nezaměstnanosti. Základní nastavení zůstalo stejné jako v minulosti a výše podpory v nezaměstnanosti je i nadále přímo odvislá od dosavadních příjmů. U bývalých zaměstnanců se stále vypočítá vynásobením procentní sazby a průměrného měsíčního čistého výdělku v posledním zaměstnání a u podnikatelů se stanoví procentní sazbou z posledního vyměřovacího základu v rozhodném období přepočteného na 1 kalendářní měsíc.
Do konce roku 2025 nicméně platilo, že první dva měsíce byla uplatněna sazba 65 %, další 2 měsíce 50 % a po zbývající podpůrčí dobu pak 45 % z průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Zároveň existoval strop ve výši 58 % měsíční průměrné mzdy v Česku za první až třetí čtvrtletí předchozího roku. Podpůrčí doba činila u osob, které ještě nedosáhly věku 50 let, 5 měsíců. Ti, kterým bylo 50 až 54 let včetně, mohli pobírat podporu maximálně 8 měsíců, starší pak až 11 měsíců.
Podpora se v prvních měsících zvýšila, později ale klesá
Od roku 2026 ale podpora v prvních dvou měsících (u lidí do 52 let věku) vzrostla na 80 % z čistého příjmu v posledním ukončeném zaměstnání. Další 2 měsíce (u lidí do 52 let věku) činí jako v minulosti 50 procent a zbývající měsíc/měsíce klesla z předchozích 45 na 40 procent. Zároveň se ovšem posunuly hranice věku pro délku čerpání podpory.
Délka poskytování podpory podle věku uchazečů je nově:
- do 52 let věku 5 měsíců (v minulosti do 50 let),
- nad 52 do 57 let věku 8 měsíců (v minulosti od 50 do 55 let),
- nad 57 let 11 měsíců (v minulosti nad 55 let).
U starších zaměstnanců (od 52 let) je však nově pokles podpory mírnější. Dávka se starším poprvé sníží po třech měsících, podruhé po dalších třech a zbytek mohou čerpat dva (či pět) měsíce.
Změn doznal i strop. Nově činí 80 % průměrné mzdy, přičemž na tuto úroveň se zvýšila i maximální podpora při rekvalifikaci.
Andrej Babiš chce podporu snížit
Premiér Andrej Babiš minulý týden ale překvapil, když se po schůzce s ministryní financí Alenou Schillerovou a ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou proti letošnímu zvýšení podpory v nezaměstnanosti vymezil. Probírali jsme i to, proč nezaměstnaní dostávají víc peněz než předtím. To si myslím, že asi není spravedlivé. Myslím si, že kdo chce si najít práci, může. Chybí tady zaměstnanci,
řekl Andrej Babiše. Na otázku, zda kabinet tedy podporu změní, odpověděl, že určitě ano. No, tak ona nelogicky vzrostla, že potom je to výhodné nepracovat, a to asi nechceme,
doplnil Babiš.
Babiš pro zvýšení podpory sám hlasoval
Babišovo vyjádření bylo překvapivé především ze dvou důvodů. Ačkoli výše uvedené změny předložila předchozí vláda (nynější opozice), hnutí ANO, včetně Andreje Babiše, pro návrh na zvýšení podpory v nezaměstnanosti hlasovalo. A hnutí ANO (opět i s Andrejem Babišem) navíc hlasovalo i pro celou novelu zákoníku práce, které kromě vyšší podpory přinášela i další změny, například prodloužení zkušební doby.
Není rovněž bez zajímavosti, že Aleš Juchelka, ministr práce a sociálních věcí už za ANO, ještě několik měsíců zpátky změnu vychvaloval a vysvětloval, že cílem změn není, aby lidé zůstávali bez práce, ale aby se mohli do zaměstnání vrátit rychleji a na odpovídající pozici. Vyšší podpora v prvních měsících dává lidem prostor hledat práci podle kvalifikace, zapojit se do rekvalifikací a zvyšovat svou hodnotu na trhu práce. To je přínosné nejen pro ně, ale i pro stát a ekonomiku,
komentoval Juchelka a dodal: Reforma je nastavena tak, aby dlouhodobě snižovala riziko chudoby, zkracovala dobu nezaměstnanosti a vedla k vyšším budoucím příjmům veřejných rozpočtů.
Vyšší podpora usnadňuje změnu práce, která přináší vyšší příjem
Druhým důvodem pak je, že změny v podpoře měly poměrně širokou podporu nejen mezi politickými stranami, ale i mezi experty. Tuzemský pracovní trh je totiž značně rigidní. Často se skloňovala především dánská flexicurity. Ta sice obsahuje možnost propuštění bez udání důvodu, zároveň však zaměstnanci mají po propuštění poměrně vysokou podporu v nezaměstnanosti. Součástí flexicurity je také aktivní politika zaměstnanosti v podobě intenzivního rozvoje kvalifikací a vzdělávání a podpora návratu zranitelných skupin obyvatel (například matky s dětmi) na trh práce. Zároveň má v dánském systému silnou roli kolektivní vyjednávání.
Vyšší podpora v prvních měsících tak usnadňuje změnu práce za účelem zvýšení výdělku a rozhýbává tak pracovní trh. Například podle analýzy MPSV je změna práce spojená s 8 až 12% růstem mzdy. Nízká podpora v nezaměstnanosti v minulosti tak byla brzdou takového růstu, protože její nedostatečná výše způsobovala u řady domácností nezaměstnaných dočasný pád do chudoby. To přirozeně demotivovalo pracovníky k přechodu na lepší pracovní pozice a nutilo mnoho lidí zůstávat v nevyhovujících zaměstnáních.
Také podle ekonoma Filipa Pertolda, zástupce výkonného ředitele IDEA (think-tank Ekonomického ústavu Akademie věd ČR), navýšení podpory v prvních měsících adresuje problém nízké mobility na trhu práce a dává polštář pro změnu práce, což je cesta k vyšším výdělkům. Job-unemployment-job je empiricky cesta k vyšším mzdám. Státu se to vrátí na odvodech,
uvedl na síti X Pertold.
Význam navýšení podpory v nezaměstnanosti a proč pro to hlasovalo i hnutí ANO:
— Filip Pertold (@FPertold) July 29, 2026
Adresuje problém nízké mobility na trhu práce.
dává polštář pro změnu práce, což je cesta k vyšším výdělkům.
job-unemployment-job je empiricky cesta k vyšším mzdám.
Státu se to vrátí na odvodech. https://t.co/v1Obom4KRE
Sociolog a zakladatel PAQ Research Daniel Prokop k tomu na síti X doplnil: Počet nezaměstnaných meziročně stoupl o 41 tisíc. Čerpajících podporu jen o 14 tisíc. Čerpá ji okolo 27 % nezaměstnaných. Naopak máme nejvyšší dlouhodobou nezaměstnanost od 2017. Problém není navýšení podpory v prvních měsících umožňující vystřídat práce. Neumíme rekvalifikovat a vracet lidi na trh.
Počet nezaměstnaných meziročne stoupl o 41 tis. Čerpajících podporu jen o 14k. Čerpá ji okolo 27 % nezam. Naopak máme nejvyšší dlohodobou nezaměstnost od 2017. Problém není navýšení podpory v prvních měsících umožňující vystřídat práce. Neumíme rekvalifikovat a vracet lidi na trh https://t.co/srnrrY1miR
— Daniel Prokop (@dan_prokop) July 29, 2026
Jurečka chtěl podporu taky snižovat, aby ji nakonec zvýšil
Pokud by tak Babiš zrušil, co pomáhal zavést, šlo by o výrazný krok zpět. Mnohem prospěšnější by bylo inspirovat se dále u dánské flexicurity, a to především v oblasti rekvalifikací, kde Česko neustále tlačí bota. Navzdory Babišovu vyjádření je ovšem klidně možné, že podpora v nezaměstnanosti se nakonec nezmění. Ostatně i předchozí ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, který letošní změny navrhl a prosadil, měl na začátku svého volebního období podobný postoj, jako má nyní Andrej Babiš. I Jurečka tvrdil, že podpora v nezaměstnanosti je „poměrně štědrá“ a chtěl ji snížit. Nezbývá než doufat, že názorový obrat uskuteční i Andrej Babiš. Nebylo by to poprvé ani naposledy.
