Pokud fyzická osoba vykonává činnost na vlastní účet a odpovědnost a pokud tak činí soustavně a za účelem dosahování zisku, je považována za podnikatele. V návaznosti na zákon o daních z příjmů se pak tato činnost zdaňuje podle § 7 zákona jako příjem ze samostatně výdělečné činnosti. Za uplynulý rok pak podnikatelé podávají nejen daňové přiznání, ale také přehledy pro zdravotní pojišťovny a správu sociálního zabezpečení.
Co se dozvíte v článku
Příjmy z podnikání
Zákon o daních z příjmů rozděluje základ daně fyzických osob do pěti dílčích základů daně, na rozdíl od právnických osob. Vymezení těchto příjmů je uvedeno v § 6 až v § 10. Příjmy ze samostatné činnosti se pak zdaňují v rámci § 7 jako příjmy ze samostatné činnosti.
Mezi příjmy ze samostatné činnosti dle zákona o daních z příjmů patří (pokud nepatří mezi příjmy dle § 6 zákona o daních z příjmů):
- příjem ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství
- příjem ze živnostenského podnikání
- příjem z jiného podnikání neuvedeného v písmenech a) a b), ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění
- podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na zisku
Mezi příjmy ze samostatné činnosti se ale také řadí příjmy z užití nebo poskytnutí práv průmyslového vlastnictví a autorských práv, příjmy z nájmu majetku (který je součástí obchodního majetku) a příjmy z výkonu nezávislého podnikání.
Tyto příjmy se potom v rámci daňového přiznání zdaňují jako příjmy pod § 7 a vstupují do výpočtu sociálního a zdravotního pojištění. Podnikatelé mají ale také volbu toho, jak budou příjmy zdaňovat, a od toho se také odvíjí platby na sociální a zdravotní pojištění.
Možnosti zdaňování příjmů
Fyzické osoby mohou v rámci svého podnikání volit mezi více způsoby zdaňování. Mezi ty základní a nejčastěji využívané patří:
- vedení účetnictví (dobrovolně nebo ze zákona, pokud se stanou účetní jednotkou)
- vedení daňové evidence s následným uplatňováním skutečných výdajů
- uplatňování paušálních výdajů
- paušální daň
Pokud se fyzické osoby rozhodnou uplatňovat skutečné výdaje, musí postupovat podle § 7b zákona o daních z příjmů, který upravuje postupy při vedení daňové evidence. Jako základ daně pak fyzické osoby uvádí rozdíl mezi příjmy a výdaji, příp. základ daně upravují v rámci úprav základu daně v daňovém přiznání.
Uplatnění paušálních výdajů je závislé na druhu vykonávané činnosti. Přehled druhů paušálních výdajů shrnuje tabulka níže. Pozor však na omezení paušálních výdajů.
| Druh příjmů | % paušálních výdajů | Limit pro uplatnění paušálních výdajů |
| Příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství Příjmy ze živnostenského řemeslného podnikání |
80 % | 1 600 000 Kč |
| Příjmy z živnostenského podnikání neřemeslného | 60 % | 1 200 000 Kč |
| Jiné příjmy ze samostatné činnosti (příjmy lékařů, advokátů, nezávislá povolání a další) | 40 % | 800 000 Kč |
| Příjmy z nájmu obchodního majetku | 30 % | 600 000 Kč |
Zálohy na sociální a zdravotní pojištění
Podnikatelé se dělí na osoby samostatně činné vykonávající hlavní činnost a osoby vykonávající vedlejší činnost, a to včetně spolupracujících osob. Mezi OSVČ vedlejší se pak řadí například osoby, které vykonávají souběžně samostatnou činnost a jsou zaměstnané, osoby s nárokem na rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství, nezaopatřené děti, osoby s přiznaným starobním nebo předčasným důchodem nebo osoby s nárokem na výplatu invalidního důchodu. Všechny ostatní osoby jsou považovány za OSVČ s výkonem hlavní činnosti.
Pro OSVČ hlavní platí povinnost hradit zálohy na sociální a zdravotní pojištění, které vycházejí z podaného přehledu za poslední rok. Na základě podaného přehledu se vypočtou zálohy na další rok. Pokud OSVČ zahajuje činnost, platí zálohy v minimální výši. To samé platí v případě, že by vypočtené zálohy byly nižší než stanovené minimální zálohy.
| Druh | Minimální záloha 2022 | Minimální záloha 2023 |
| Zdravotní pojištění | 2 627 Kč | 2 722 Kč |
| Sociální pojištění | 2 841 Kč | 2 944 Kč |
Výpočet zdravotního pojištění
Vyměřovací základ pro účely zdravotního pojištění se zjišťuje z podaného přehledu o příjmech a výdajích za uplynulý rok a činí 50 % daňového základu. Pozor však na minimální vyměřovací základ, ze kterého odvádí zdravotní pojištění OSVČ hlavní vždy. V roce 2022 činil minimální vyměřovací základ 116 736 Kč, v roce 2023 je minimální vyměřovací základ stanoven na 120 972 Kč.
Výše stanovené zálohy pak činí 13,5 % z měsíčního vyměřovacího základu. V roce 2022 tak OSVČ v případě minimálních záloh platily 2627 Kč, pro rok 2023 je minimální výše záloh stanovena na 2722 Kč.
Výpočet sociálního pojištění
Vyměřovací základ pro účely sociálního pojištění se zjišťuje z podaného přehledu o příjmech a výdajích za uplynulý rok a činí 50 % daňového základu. Pozor však na minimální vyměřovací základ, ze kterého odvádí sociální pojištění OSVČ hlavní vždy. V roce 2022 činil minimální vyměřovací základ 116 736 Kč, v roce 2023 je minimální vyměřovací základ stanoven na 120 972 Kč.
Výše stanovené zálohy pak činí 29,2 % z měsíčního vyměřovacího základu. V roce 2022 tak OSVČ v případě minimálních záloh platily 2841 Kč, pro rok 2023 je minimální výše záloh stanovena na 2944 Kč.
Příklad
Fyzická osoba dosáhla v roce 2022 příjmy ve výši 650 000 Kč. Jako způsob uplatňování výdajů pro účely stanovení základu daně uplatňuje paušální výdaje ve výši 60 %. V roce 2022 platila OSVČ minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění.
- příjmy 650 000 Kč
- výdaje 390 000 Kč
- základ daně pro výpočet daně: 260 000 Kč
- uhrazené zálohy na zdravotní pojištění: 31 524 Kč (2627×12)
- uhrazené zálohy na sociální pojištění: 34 092 Kč (2841 × 12)
Výpočet sociálního pojištění za rok 2022: 260 000 × 0,5 × 0,292 = 37 960 Kč
Zaplacené zálohy: 34 092 Kč
Doplatek na sociálním pojištění: 3 868 Kč
Nová výše záloh pro rok 2023: 3 163 Kč
Výpočet zdravotního pojištění za rok 2022: 260 000 × 0,5 × 0,135 = 17 550 Kč
Zaplacené zálohy: 31 524 Kč
Doplatek na zdravotním pojištění: 0 Kč
Nová výše záloh pro rok 2023: 2 722 Kč (minimální výše záloh)
