Hlavní navigace

Kolik vyděláte na zrušení superhrubé mzdy? S průměrnou mzdou 1728 Kč

1. 9. 2020
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Vládní koalice se shodla, že se 15% daň bude nově počítat z hrubé mzdy. Kdo bere průměrnou mzdu, vydělá navíc 1728 Kč, kdo minimální, tak 750 Kč.

Nejvíce na změnách vydělají vysokopříjmoví občané. To, jak kdo na novinkách bude profitovat, spočítal server Podnikatel.cz.

Kdo na zrušení superhrubé mzdy kolik vydělá?

Vládní koalice se shodla na zrušení superhrubé mzdy. Nově by se 15% daň neměla počítat ze superhrubé mzdy (tedy z hrubé mzdy spolu s pojistnými odvody), ale ze mzdy hrubé. Stejně jako v současnosti by nejbohatší platili „solidární přirážku“, z příjmů nad 48násobek průměrné mzdy (aktuálně 139 340 Kč měsíčně) by se pak odváděla daň ve výši 23 %. Celkově by změny zdanění měly vyjít rozpočet na 74 mld. Kč ročně.

Přestože na změnách vydělají skoro všichni zaměstnanci, dopady se budou lišit dle výše jejich mzdy. Ten, kdo aktuálně pobírá minimální mzdu 14 600 Kč, nově dostane o 750 korun čistého měsíčně více. Kdo aktuálně dostává 29 333 Kč, což je median mezd (půlka zaměstnanců bere vyšší a půlka nižší částku), každý měsíc vydělá navíc 1495 korun. Lidé s průměrnou mzdou 34 077 korun si přilepší o 1728 korun. Navzdory 23% přirážce z částky nad 140 tisíc však na změnách nejvíce vydělají vysokopříjmoví. Například ten, kdo bere měsíčně 150 tisíc, zaplatí na dani z příjmů měsíčně o 7109 korun méně. Pokud nicméně například nízkopříjmový čerpá kromě základní slevy i další slevy, třeba na manželku, nemusí na změně vydělat nic.

Mzda
Hrubá mzda (v Kč) Daň z příjmů nyní (v Kč) Daň z příjmů nově (v Kč) Rozdíl (v Kč)
14 600 (minimální mzda) 870 120 750
17 000 1350 480 870
20 000 1950 930 1020
23 000 2550 1380 1170
26 000 3150 1830 1320
29 333 (medián mezd) 3825 2330 1495
34 077 (průměrná mzda) 4770 3042 1728
37 000 5370 3480 1890
40 000 5970 3930 2040
50 000 7965 5430 2535
60 000 9975 6930 3045
80 000 13 995 9930 4065
100 000 18 000 12 930 5070
139 340 (limit, od kterého se platí 23 %) 25 905 18 831 7074
150 000 28 392 21 283 7109
175 000 34 237 27 033 7204
200 000 40 067 32 783 7284

(Výpočty operují se základní slevou na dani, ostatní slevy, například na manžela/manželku, nejsou kalkulovány)

Aktuální plán na zrušení superhrubé mzdy je tak odlišný od návrhu, který předložilo ministerstvo financí před dvěma lety. Ten počítal s tím, že by se daň počítala z hrubé mzdy a sazba by činila 19 %. Nynější solidární zvýšení daně měla nahradit klouzavá progresivní sazba, a to 19 % pro základ daně do 1 500 000 Kč a 24 % pro základ daně od této hranice.

Takto vypadaly dopady první novely:

Mzda
Hrubá mzda (v Kč) Nynější čistá mzda (v Kč) Čistá mzda dle návrhu (v Kč) Rozdíl (v Kč)
20 000 15 850 16 070 220
30 000 22 740 23 070 330
40 000 29 630 30 070 440
50 000 36 520 37 070 550
150 000 103 314 104 839 1625

Změny se původně měly dotknout také OSVČ. Těm sice měla vzrůst sazba daně z příjmů o 4 p. b. na 19 %, ale nárůst sazby mělo kompenzovat to, že by se pro podnikatele zavedla daňová uznatelnost ¾ zaplaceného sociálního a zdravotního pojištění. Tuto možnost měli mít i podnikatelé, kteří využívají paušální výdaje. Uvedené pojistné by totiž bylo daňově uznatelným výdajem nad rámec paušálních výdajů.

Zda se i v nové verzi zrušení superhrubé mzdy bude měnit zdanění OSVČ, není jasné. Paragrafové znění novely totiž ministerstvo financí teprve připravuje.

OSVČ přesto změny čekají

Změny zdanění OSVČ nicméně přináší jiná novela. OSVČ, které nepřekročí určitý roční příjem, mají dle představ vlády získat možnost se prostřednictvím jedné paušální platby zbavit povinnosti přiznávat na třech různých formulářích daň z příjmu, sociální pojistné a zdravotní pojistné. Na druhou stranu by OSVČ paušálním odvodem ztratily možnost uplatňovat slevy na dani, daňové zvýhodnění či nezdanitelné částky.

Paušální odvod by se měl skládat z minimální částky zdravotního pojistného, 1,15násobku minima sociálního pojistného a daně ve výši 100 korun. Pro letošní rok by to znamenalo částku 5378 Kč (2926 Kč sociální pojištění, 2352 Kč zdravotní a 100 Kč daň z příjmů) měsíčně. Pro příští rok ministerstvo odhaduje, že by paušální odvod činil 5740 Kč měsíčně. Paušální daň budou moct využít OSVČ s příjmy do 800 tisíc Kč.

Novelu zákona o daních z příjmů, která paušální daň zavádí, nyní čeká druhé čtení ve Sněmovně.

OSVČ také musí počítat s tím, že pro řadu z nich bude od roku 2021 platit povinnost evidovat tržby. Na začátku roku se má totiž opětovně spustit elektronická evidence tržeb (EET) pro obchody, restaurace a hotely. EET se navíc bude týkat i zbylých podnikatelů, kteří se původně měli zapojit v 3. a 4. vlně, tedy řemeslníků, účetních, ale také třeba lékařů. Původně měly poslední dvě vlny odstartovat v květnu, ale kvůli koronaviru a protiepidemickým opatřením byly nakonec odloženy zákonem na začátek příštího roku.

Nezapomeňte na EET

Od roku 2021 budou moct také podnikatelé, kteří splní určité podmínky, využívat místo EET tzv. zvláštní režim, tedy jakýsi offline systém evidence. Místo elektronické evidence tak půjde při uskutečnění tržby vystavit účtenku z bločku účtenek, který si podnikatel předtím vyzvedne na finančním úřadu. Za každé kalendářní čtvrtletí pak bude muset podnikatel poslat na finanční úřad oznámení o tržbách evidovaných ve zvláštním režimu, a to do 20 dnů od konce tohoto kalendářního čtvrtletí.

legislativni_zmeny_21

Anketa

Která novinka podnikatelům nejvíce pomůže?

Aby mohl podnikatel o offline režim požádat, musí splnit několik podmínek. Pokud nejde o poplatníka daně z příjmů právnických osob, který je poskytovatelem zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění a přijímá za jejich poskytování úhrady od zdravotní pojišťovny, musí jít o fyzickou osobu, která:

  • není plátcem daně z přidané hodnoty a
  • neprovozuje podnikatelskou činnost s více než 2 zaměstnanci, ledaže je další zaměstnanec zaměstnán pouze z důvodu a po dobu trvání překážky v práci na straně zaměstnance nebo čerpání dovolené zaměstnancem, a
  • zároveň nesmí výše příjmů poplatníka z evidovaných tržeb přesáhnout za 4 bezprostředně předcházející kalendářní čtvrtletí 600 000 Kč a předpokládaná výše těchto příjmů ve 12 bezprostředně následujících kalendářních měsících nesmí přesáhnout 600 000 Kč.

V žádosti o povolení zvláštního režimu musí podnikatelé doložit, že splňují podmínky pro povolení offline režimu. O režim již lze žádat nyní.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).