Hlavní navigace

Finanční správa šlápla na brzdu, počet zajišťovacích příkazů letos značně klesl

Daniel Morávek

Oproti předchozím dvou rokům se letos skoro o čtvrtinu snížil počet vydaných zajišťovacích příkazů. Poklesla i částka, na kterou byly vydány.

Doba čtení: 6 minut

Přestože odborníci věří, že excesy u zajišťovacích příkazů patří již minulosti, stále ještě „dobíhají“ některé případy z předchozích let. Jak upozornil server Podnikatel.cz, před několika týdny například Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil zajišťovací příkazy na firmu Naryner Construction.

Využití zajišťovacích příkazů se snížilo

Statistiky, které serveru Podnikatel.cz poskytlo Generální finanční ředitelství, ukazují, že počet vydaných zajišťovacích příkazů letos poklesl o několik stovek. Za prvních 7 měsíců letošního roku bylo vydáno 739 zajišťovacích příkazů, což je oproti stejnému období loňského roku pokles o 221 zajišťováků. Oproti „rekordnímu“ roku 2015 jde dokonce o 349 zajišťovacích příkazů méně.

V porovnání s předchozími roky neklesl jen počet vydaných zajišťováků, ale i částka, na kterou byly vydány. Letos se zatím jedná o 811 milionů Kč, což je o 357 milionů méně než v roce 2017. V roce 2016 pak šlo o částku 2494 milionů Kč a v roce 2015 o 2331 milionů Kč. Oproti těmto rokům tak došlo letos k poklesu o dvě třetiny.

Zajišťovací příkazy od 1. 1. do 31. 7. v daném roce
Rok Počet zajišťovacích příkazů Částka (v mil. Kč)
2018 739 811
2017 960 1168
2016 969 2494
2015 1088 2331

Zdroj: GFŘ

Za poklesem stojí několik faktorů. NSS vydal v poslední době řadu důležitých na sebe navazujících rozhodnutí, kterými byl v průběhu relativně krátké doby zformován relativně ucelený pohled na problematiku zajišťovacích příkazů. Tato „judikatorní kampaň“ se následně odrazila i v chování finančních úřadů, kterým vymezila prostor, v němž se může v mezích zákona pohybovat, a dala všem aktérům vcelku zřetelný signál, za jakých podmínek jsou zajišťovací příkazy v souladu se zákonem a za jakých nikoli.

Generální finanční ředitelství navíc vydalo vloni na podzim nový metodický pokyn, který zavedl nové nástroje. Jednalo se například o celostátní parametrickou evidenci zajišťovacích příkazů či přehled dostupné judikatury. Berňáky navíc mají v případě zajišťovacích příkazů využívat hlavně zástavní právo, ručení a bankovní záruky namísto exekuce.

Situace se stabilizovala, říkají odborníci

Že už není situace kritická jako v minulých letech, s tím souhlasí i odborníci. Nezpochybňuji, že tady v minulosti docházelo k excesům. Nicméně po zásazích Nejvyššího správního soudu (NSS) se problém již celkem stabilizoval, uvedl serveru Podnikatel.cz Ondřej Lichnovský, předseda Unie daňových poplatníků ČR.

S Lichnovského názorem souhlasí i Tomáš Hajdušek, vedoucí sekce správy daní Komory daňových poradců ČR. Generální finanční ředitelství vydalo v říjnu 2017 metodiku k vydávání zajišťovacích příkazů, proti které nelze nic namítat, neboť respektuje judikaturu ke dni vydání té metodiky. Zároveň vydal generální ředitel Martin Janeček rozhodnutí, jak má být vydávání zajišťovacích příkazů kontrolováno, doplnil Hajdušek.

Některé případy ještě dobíhají

Přestože by již k excesům v současnosti docházet nemělo, stále ještě dobíhají některé soudní spory z předchozích let. Příkladem je nedávné rozhodnutí NSS ohledně sporu finanční správy s firmou Naryner Construction, kdy se soud přiklonil na stranu firmy a zajišťovací příkazy zrušil. Podle soudu totiž nebyly dostatečně doloženy důvody, které by svědčily o budoucí nedobytnosti daně. Majetkovou analýzu, kterou uskutečnil finanční úřad, označil navíc za nedostatečnou. Jak už totiž NSS uvedl dříve, rozhodující není pouze okamžitý stav prostředků daňového subjektu, ale je třeba zkoumat celkovou ekonomickou situaci a její vývoj, který může ohrozit vybrání v budoucnu stanovené daně.

Z obsahu daňového spisu navíc NSS zjistil, že majitel firmy ihned po vydání zajišťovacích příkazů souhlasil se zřízením zástavního práva ke svým nemovitostem. Dále daňový spis obsahuje rozhodnutí o přijetí ručení třetí osoby, jímž bylo přijato ručení majitele společnosti. Podle soudu tak nebyly obavy z nedobytnosti předmětné v budoucnu pravděpodobně doměřené daně namístě. NSS rovněž zdůraznil, že daňové řízení zásadně neslouží k trestání daňových subjektů, tudíž výsledek daňového řízení nemá představovat skryté trestání.

Čtěte více: A dost. Daňové řízení nemá sloužit k trestání podnikatelů, upozornil soud berňák

Navzdory tvrzení finanční správy rozsudek nic převratného nepřinesl

Ačkoli rozsudek dle odborníků nepřinesl z doktrinárního hlediska nic nového, finanční správa tvrdí, že vyvolává otázku, zda nedochází k posouvání hranice vydávání zajišťovacích příkazů, aniž by prý byla tato změna řádně zdůvodněna a především aniž by byla vypořádána dosavadní judikatura či stěžejní námitky Odvolacího finančního ředitelství. Skutečnosti uvedené v tomto rozsudku považuje finanční správa za zásadní ohledně stanovení podmínek k vydání zajišťovacích příkazů, kdy tyto bez bližšího vysvětlení odklonu od dosavadní judikatury NSS aplikuje a vytváří tak podle názoru FS nepřehlednou situaci, v níž není zřejmé, jaké podmínky vlastně musí být splněny, aby mohl správce daně vydat zajišťovací příkaz, uvedla finanční správa ve své reakci.

Že by rozsudek přinášel něco zlomového nebo posouval hranice vydávání zajišťovacích příkazů, však odmítá NSS. Rozsudek je plně v kontextu předchozí judikatury NSS, potvrdil serveru Podnikatel.cz Karel Šimka, soudce Nejvyššího správního soudu, podle kterého jde v linii judikatury započaté ve věci 2 Afs 239/2015 a věci 10 Afs 33/2017.

S Šimkovým názorem souhlasí i další odborníci. Podle mého názoru k žádnému posouvání hranic vydávání zajišťovacích příkazů rozsudek nepovede. Z doktrinárního hlediska totiž ten rozsudek nepřináší nic nového či překvapivého. Soudy v poslední době setrvale judikují, že zajišťovací příkaz je krajní řešení, a pokud se nejedná o zjevný daňový podvod nebo neprobíhá vyvádění majetku, tak přednost mají standardní nástroje při placení daní, jako je posečkání s platbou daně nebo zaplacení ve splátkách, upozornil Tomáš Hajdušek z Komory daňových poradců ČR a doplnil některé rozsudky z posledních let:

Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 8. 2015, čj. 22 Af 8/2015 – 69:

„Zajišťovací příkaz je „,nejzazším a operativním prostředkem při správě daní a poplatků“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 7 Afs 101/2013–26 ze dne 28.11.2013). Kdykoli k němu správce daně přistupuje, musí bedlivě vážit, zda není možno dosáhnout účelu řádného výběru daní jinými prostředky.“ 

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 10. 2016, čj. 2 Afs 239/2015–66:

„Je-li s ohledem na okolnosti pravděpodobné, že daňový subjekt splatnou daň uhradí, byť postupně, je třeba zásadně upřednostnit standardní stanovení daně před okamžitým uspokojením budoucí daňové pohledávky exekucí zajišťovacího příkazu na dosud nesplatnou nebo nestanovenou daň, jejímž důsledkem je ekonomická likvidace daňového subjektu.“

Rozsudek KS Ostrava, pobočka Olomouc ze dne 27. 6. 2017, čj. 65 Af 7/2016–55:

„Na okraj krajský soud považuje za nutné uvést, že odůvodnění zajišťovacího příkazu v případě doposud nestanovené daně musí obsahovat též úvahy správce daně o tom, zda daňový subjekt bude schopen v budoucnu stanovenou daň zaplatit, byť s využitím např. institutu posečkání či splátek daně, neboť je-li s ohledem na okolnosti pravděpodobné, že daňový subjekt splatnou daň uhradí, byť postupně, je třeba zásadně upřednostnit standardní stanovení daně před okamžitým uspokojením budoucí daňové pohledávky exekucí zajišťovacího příkazu.“

WT100 tip v článku Votrubova

Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 9. 2017, čj. 22 Af 8/2017–68:

„Na uvedených premisách podepsaný soud setrvává i nadále. Zdůrazňuje proto i nyní, že správci daně obou stupňů se musejí při vydání a přezkoumávání zajišťovacího příkazu zaměřit nejen na to, zda daňový subjekt bude s to uhradit mu stanovené daně ihned, ale i na to, zda jeho případnou svízelnou ekonomickou situaci nelze překlenout povolením splátek či posečkání daně, případně zda k rozptýlení obavy o budoucí nedobytnost daně nepostačuje zřízení zástavního práva, třebas i na celý závod daňového subjektu. K takové úvaze musí správci daně přistoupit ex offo a zkoumat přitom konkrétní poměry daňového subjektu, počítaje v to i hodnotu veškerého jeho majetku vč. závodu, cash-flow, dosud nerealizované nakontraktované obchody, atd.“

Městský soud v Praze ze dne 29. 6. 2018, čj. 5 Af 18/2015–55:

„Není smyslem zajišťovacího příkazu získat vždy za každou cenu a ihned současný veškerý majetek daňového subjektu, a tím ukončit jeho ekonomickou činnost, nelze pustit ani ze zřetele zajištění existujících aktiv k uspokojení daňových povinností ještě před tím, než tato zmizí, například v případech podezření z účasti daňového subjektu na daňovém podvodu.“