Hlavní navigace

Konec libovůle ministerstva, daňové formuláře musí specifikovat právní předpis

Daniel Morávek

Ústavní soud zrušil ustanovení daňového řádu a určil, že obsah daňových formulářů musí být stanoven právním předpisem a nikoli jen rozhodnutím ministerstva.

Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Na to, že náležitosti formulářů musí být stanoveny právním předpisem, přitom odborníci upozorňovali již dlouhou dobu. Ministerstvo však jejich námitky vždy odmítlo s tím, že stávající stav je v souladu s ústavním pořádkem. Jak ale ukázalo aktuální rozhodnutí Ústavního soudu, ministerstvo nemělo pravdu.

Náležitosti formulářů musí upravovat právní předpis

Ústavní soud vydal ve středu nález, kterým s účinností k 1. 1. 2021 zrušil § 72 odst. 1 daňového řádu, podle kterého lze přihlášku k registraci, oznámení o změně registračních údajů, řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení podat jen na tiskopise vydaném ministerstvem financí nebo na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopisem.

Samotné podoby tiskopisů však žádný právní předpis nekonkretizuje a je tak nyní na úvaze ministerstva financí (s obecným omezením, že v tiskopisech a v nich vyznačených přílohách, které jsou součástí podání, lze požadovat pouze údaje nezbytné pro správu daní), jak formuláře budou vypadat. A právě to, že žádný právní předpis, alespoň ve formě vyhlášky, nestanovuje podobu tiskopisů, je podle Ústavního soudu protiústavní. Ústavní soud má za to, že vůči institutu předepsaného tiskopisu nelze z hlediska ústavnosti nic namítat, jestliže však je vyplnění tiskopisu ukládáno jako povinnost, je třeba, aby jeho obsah byl stanoven právním předpisem. V případě tiskopisu, jehož forma není dána zákonem ani podzákonným právním předpisem, abstraktní kontrola ústavnosti ukládaných povinností možná není, doplnila Miroslava Sedláčková, mluvčí Ústavního soudu.

Soud v nálezu odkázal na své rozhodnutí z prosince 2016, kdy zrušil jako protiústavní některá ustanovení zákona o DPH, která se týkala kontrolních hlášení. Jedním ze zrušených paragrafů bylo i ustanovení, které jen obecně stanovovalo, že kontrolní hlášení obsahuje „předepsané údaje potřebné pro správu daně“. Zákon předepsané údaje však nijak blíže nespecifikoval a ponechal na ministerstvu financí, aby tyto údaje konkretizovalo v elektronickém formuláři kontrolního hlášení. Šlo tedy o obdobnou úpravu jako v aktuálně zrušeném ustanovení daňového řádu. Jak Ústavní soud dále upřesnil, přestože daňový řád údaje potřebné pro správu nekonkretizuje, jejich neposkytnutí podrobuje poměrně citelné sankci v § 247a daňového řádu.

Ústavní soud rovněž poukázal na § 12 odst. 6 zákona o střetu zájmů, ve kterém se píše: Oznámení se podávají ve struktuře a formátu, které stanoví Ministerstvo spravedlnosti ČR vyhláškou. Soudci podávají oznámení na formuláři, jehož strukturu a formát stanoví Ministerstvo spravedlnosti ČR vyhláškou. Tato oblast se podle soudu svou povahou blíží daňovým tvrzením, na jejichž základě se zkoumají osobní a majetkové poměry poplatníka nebo toho, kdy přiznává svůj majetkový stav, a taktéž to bylo stanoveno podzákonným předpisem.

Pro srovnání lze též uvést znění § 38g odst. 3 zákona o daních z příjmů, kdy se ohledně daně z příjmů fyzických osob stanoví, že: V daňovém přiznání poplatník uvede všechny příjmy, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených, příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně, pokud nevyužije postup podle § 36 odst. 7 nebo 8. V daňovém přiznání poplatník rovněž uvede částku slevy na dani podle § 35ba a daňového zvýhodnění podle § 35c a 35d. Jsou-li součástí zdanitelných příjmů též příjmy ze závislé činnosti, doloží je poplatník daně dokladem vystaveným podle § 38j odst. 3. Jak doplnil Ústavní soud, v tomto případě, na rozdíl od napadeného ustanovení, zákonodárce řádně vymezil rozsah údajů, které jsou od poplatníka vyžadovány.

Odborníci na problém upozorňovali, ministerstvo je ignorovalo

Odborníci sice rozhodnutí Ústavního soudu přivítali, zároveň však podotýkají, že na protiústavnost zmíněného ustanovení upozorňovali ministerstvo již dlouhou dobu. Takové rozhodnutí jsme očekávali, ministerstvo financí jsme na neústavnost způsobu stanovování daňových formulářů dlouhodobě (a bohužel marně) upozorňovali, takže samozřejmě máme z nálezu Ústavního soudu radost. To rozhodnutí znamená, že ani ministerstvo financí není nad zákon či ústavu a že i při výběru daní je nutno dodržovat základní ústavní principy, uvedl serveru Podnikatel.cz Tomáš Hajdušek, vedoucí Sekce správa daní a poplatků Komory daňových poradců ČR (KDP ČR). Rozhodnutí Ústavního soudu navazuje na dlouhodobou kritiku současné praxe ze strany Nejvyššího správního soudu i odborné veřejnosti. Platí, že povinnost lze ukládat jen na základě zákona, ale nyní jsou ukládány i samotným formulářem – například co do velikosti příloh nebo uvádění údajů, které neodpovídají zákonným povinnostem, připojil se Michal Hanych, vlastník společnosti SimpleTax, který se specializuje na spory s finančními úřady.

Například u novely daňového řádu, která se právě projednává ve Sněmovně, navrhla Komora daňových poradců ČR v připomínkovém řízení, aby alespoň formát a struktura elektronických podání byly stanoveny vyhláškou ministerstva financí. Ministerstvo to však odmítlo s tím, že „vydání příslušných tiskopisů a konkretizaci v nich požadovaných údajů ze strany ministerstva financí a jejich následné zveřejnění lze považovat za souladné s ústavním pořádkem České republiky, pokud se takový krok pohybuje v mezích zákonných limitů“. Jak ale ukázal nynější nález Ústavního soudu, takovýto postup s ústavním pořádkem souladný ve skutečnosti není.

Čtěte také: Co se od ministerstva o „proklientském daňovém balíčku“ nedozvíte?

Dá se vše vyřešit zmocněním a vyhláškou?

Zatímco u kontrolních hlášení ministerstvo vyřešilo problém tím, že do zákona doplnilo, že v kontrolním hlášení je plátce povinen kromě obecných náležitostí podání uvést identifikační a kontaktní údaje plátce, údaje týkající se plnění a úplat, pokud tato plnění a úplaty zakládají povinnost podat kontrolní hlášení, údaje týkající se uplatnění nároku na odpočet daně, identifikační údaje odběratele nebo dodavatele, v případě daňového řádu není tento postup podle odborníků možný. Problém se týká všech formulářů a není do zákona možné a ani vhodné vyjmenovávat všechny jejich náležitosti. Naopak se k tomu nabízí vyhlášky a pouze zákonné zmocnění, které je umožní vydávat, vysvětlil serveru Podnikatel.cz Michal Hanych.

Ptejte se odborníka v poradně Daně a účetnictví
Ing. Jan Molín Ph.D.
poradce pro daně

Stejný názor má i Tomáš Hajdušek, podle kterého se Ústavní soud jasně vyjádřil, že náležitosti daňových formulářů je nutno stanovit buď přímo zákonem, nebo ministerskou vyhláškou, a to na základě zmocnění v zákoně. Ta právní úprava je legislativně poměrně jednoduchá. Stačí do zákona dopsat, že obsah, formát a strukturu daňových formulářů stanoví ministerstvo financí vyhláškou, dodal Hajdušek.

Podle samotného ministerstva však situace tak jednoznačná není a legislativní řešení nenabízí pouze jedinou možnou cestu. Ústavní soud ve svém nálezu v tomto ohledu nepředjímá konkrétní podobu tohoto řešení. Nález Ústavního soudu ve svých závěrech mimo jiné odkazuje na okolnosti a závěry předchozího nálezu, který se týkal kontrolního hlášení. Nabízí se proto i v tomto případě přistoupit k analogickému řešení, jako v tomto předchozím případě. Nicméně budoucí konkrétní legislativní řešení v tuto chvíli nelze plně předjímat, sdělil serveru Podnikatel.cz Jakub Vintrlík z tiskového oddělení ministerstva financí.

Některé sankce mohou být už nyní protiústavní

Přestože Ústavní soud zrušil příslušné ustanovení až k 1. 1. 2021, podle odborníků by se nález Ústavního soudu měl v určitých věcech projevit na rozhodování finančních úřadů už nyní. Jak vysvětlil pro server Podnikatel.cz advokát Ondřej Lichnovský, předseda Unie daňových poplatníků ČR, správci daně by měli být opatrní zejména tam, kde by do úvahy s touto problematikou přicházela možnost sankcionování daňových subjektů (např. ve spojení s neúčinností podání). Takovéto sankcionování by totiž bylo nutno již dnes považovat za protiústavní, a tudíž i nezákonné, domnívá se Lichnovský a doplnil následující příklad.

Diners Vánoce 2019

Příklad

Pokud podáte přiznání, v kterém nejsou vypsány všechny kolonky (formulářem požadované náležitosti). Správce daně vyzve k odstranění této vady (§ 74 odst. 1 daňového řádu), ale Vy tak neučiníte. Správce daně přiznání hodí do koše (§ 74 odst. 3 daňového řádku), v důsledku čehož bude vycházet z toho, že jste přiznání nepodal. Na základě toho posléze uloží pokutu za opožděné tvrzení daně. Obdobně u registrace k dani s tím, že bude uložena pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy. 

Udělit pokutu zatím žádný právní předpis nebrání, protože předmětné ustanovení je dosud platné a účinné a zrušeno bude až ke konci příštího roku. Nicméně udělí-li ji, pak by ji měl, v případě námitky protiústavnosti samotného základu pokuty, podle Lichnovského zrušit. 

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).