Marihuana totiž byla spojena s mexickými imigranty a afroamerickou komunitou. V posledních letech se ale v některých zemích, a to včetně států USA, legislativa vůči konopí zmírňuje. Mezi státy, které nebudou vůbec trestat určité množství konopí a marihuany pro svoji potřebu, se brzy zařadí i Česká republika.
Až 3 rostliny konopí budou povolené
Novela trestního zákoníku, kterou před několika týdny schválili poslanci, přináší mimo jiné i změny v oblasti protidrogové legislativy. Nově nebude ani přestupek pěstovat pro vlastní potřebu 3 rostliny konopí a mít až 100 gramů sušiny doma (a 25 gramů mimo obydlí). Pěstování 4 nebo 5 rostlin bude přestupek a stejně tak bude přestupek až 200 gramů doma (a 50 gramů venku). Účinnosti by změny měly nabýt na začátku roku 2026.
Podcast Teorie bulharské konstanty si můžete poslechnout přímo zde:
Protimarihuanová politika v ČR po roce 1989
Po roce 1989 se rovněž změnila legislativa týkající se drog. Novelizací trestního zákona z roku 1990 se zpřísnily postihy (vzrostly možné roky ve vězení), rozšířila se znění obou zásadních paragrafů (nedovolené výroby a držení omamných látek) a do legislativy se dostal nový pojem – „šíření toxikomanie“. Zároveň však nebylo v zákoně vysloveně sankcionováno přechovávání drog pro vlastní potřebu. V roce 1998 schválili zákonodárci novelu trestního zákona, která zavedla termín „většího než malého množství drogy“ a zakázala i držení omamných látek pro vlastní potřebu.
Nejen mezi odborníky však novinky vzbudily silné protesty. Kritikům hlavně vadila vágnost zákona. V praxi totiž orgány správní i soudní moci rozhodovaly jinak a každý podle svého názoru, co se dá považovat za malé množství a co již za větší v duchu zákona. Na dopady novelizace zákona se detailně zaměřil Projekt analýzy dopadů novelizace drogové legislativy.
Ten mimo jiné vyhodnotil, že i z ekonomického hlediska (z krátkodobého i dlouhodobého) se jednalo o neefektivní změny. Za jeden z hlavních problémů novely odborníci považovali nerozdělení jednotlivých drog podle specifikace a závažnosti jejich užívání. To podle nich nepůsobilo v řadě případů efektivně, a to hlavně proti uživatelům marihuany.
Teprve v roce 2010 se drogy začaly v zákoně dělit
S účinností od 1. ledna 2010 začal platit nový trestní zákoník, který vnesl do českého právního řádu rozdělení drog podle jejich závažnosti. Současně také vstoupila v platnost dvě nařízení vlády, která definovala míru „malého množství“ u jednotlivých typů omamných látek a konkretizovala tak, co je ještě přestupek a co trestný čin.
S novým trestním zákonem začala platit i novela zákona o přestupcích, která nově obsahovala paragraf zabývající se pěstováním rostlin, z kterých se dají vyprodukovat psychotropní nebo omamné látky. Pokud někdo pěstuje pro vlastní potřebu v malém množství rostlinu nebo houbu obsahující omamnou nebo psychotropní látku, jedná se o přestupek a nikoli o trestný čin. Stále tak zůstalo v platnosti, že neoprávněné nakládání s omamnou či psychotropní látkou je protiprávním jednáním. Dle závažnosti provinění se však přečiny řeší buď jako trestné činy (v případě většího provinění) či jako přestupek.
Ústavní soud ale následně ve dvou svých rozhodnutích shledal, že hranice množství drog, které se považuje ještě za přestupek a které již za trestný čin, nelze stanovit nařízením, ale je nutné tak učinit přímo v zákoně. I z toho důvodu ministerstvo navrhlo stávající změnu zákona.
Co dalšího zaznělo v novém díle serveru Podnikatel.cz Teorie bulharské konstanty:
- Za konopí se trestá přísněji než za sexuální násilí.
- Jaká je v ČR právní protidrogová úprava a jak se měnila v čase?
- Jak je to s marihuanou v jiných zemích?
- Kdy a proč se marihuana dostala na pranýř?
- Vláda ignoruje studie, které ji radí legalizovat obchod s marihuanou.
