Hlavní navigace

Kontroly práce v době pobírání náhrady mzdy se mohou změnit

Dagmar Kučerová

Zaměstnavatel může kontrolovat nemocné zaměstnance. Ovšem jeho možnosti jsou omezené. Od roku 2020 může být vše jinak.

Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Právě zavedení eNeschopenek by mohlo přispět k včasnější kontrole léčebného režimu, především před zneužíváním náhrady mzdy a nemocenského.

Možnosti zaměstnavatele jsou nyní omezené

Zaměstnavatel je oprávněn kontrolovat dodržování léčebného režimu v období prvních 14 dnů pracovní neschopnosti, tj. v době pobírání náhrady mzdy. Naopak pracovníci okresní správy sociálního zabezpečení mohou kontrolu provést kdykoli v době nemoci, a to dle vlastního rozhodnutí nebo z podnětu ošetřujícího lékaře či zaměstnavatele.

Přestože se hovoří o kontrole léčebného režimu, z pohledu zaměstnavatele to není přesné. Režim dočasně neschopného zaměstnance zahrnuje:

  • stanovení léčebného režimu ošetřujícím lékařem,
  • povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu (místo pobytu je místem, kde se bude zaměstnanec zdržovat v době nemoci) a dodržovat stanovené vycházky,
  • povolení vycházek, a to včetně jejich rozsahu a doby,
  • povolení změny místa pobytu v pracovní neschopnosti, jestliže to zdravotní stav pacienta umožňuje (tuto změnu však musí neprodleně písemně nebo jinak prokazatelně oznámit svému zaměstnavateli),
  • provádění rehabilitace zabezpečené úřadem práce v zájmu pracovního uplatnění nemocného.

Zaměstnavatel logicky nemůže kontrolovat léčebný režim předepsaný lékařem. K tomu nemá oprávnění ani potřebné lékařské vzdělání. Zákoník práce umožňuje v ustanovení § 192 odst. 6 pouze kontrolu dodržování povinností režimu dočasně práce neschopného zaměstnance stanovených lékařem (povinnost zdržovat se v místě pobytu a dodržovat stanovené vycházky). Zaměstnavatel například nemůže kontrolovat, jakou činností se zaměstnanec v době nemoci zabývá. Nemocný může malovat byt nebo kácet stromy na zahradě a dodržování podmínek režimu z pohledu zaměstnavatele tím není porušeno, jelikož se vyskytuje v určeném místě pobytu.

Zaměstnavatel však může na tuto skutečnost upozornit ošetřujícího lékaře a ten posoudí, zda je taková činnost v souladu se stanovenou diagnózou.

K 1. červenci 2019 bude novelou zákoníku práce zrušena karenční doba (novela zákona č. 32/2019 Sb.). Zaměstnavatelé budou hradit náhradu mzdy již od první zameškané směny. Jako kompenzace jim bude snížena sazba na nemocenské pojištění z 2,3 na 2,1 %. Jelikož se spolu se zrušením karenční doby předpokládá i zvýšení počtu dočasně práce neschopných zaměstnanců, bylo zaměstnavatelům ke stejnému datu přislíbeno spuštění první fáze eNeschopenek. V tuto chvíli je zřejmé, že první fáze realizována nebude a plně funkční elektronické neschopenky nebudou spuštěny dříve než v roce 2020. Čtěte více: Kolotoč kolem (ne)zavedení eNeschopenek

Právě zavedením eNeschopenek by se proces předávání informací výrazně urychlil a zaměstnavatelé by mohli okamžitě podat podnět k provedení kontroly léčebného režimu okresní správě sociálního zabezpečení. Pouze jejich pracovníci mohou (na rozdíl od zaměstnavatele) kontrolovat komplexně lékařem stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce. Z toho důvodu usilovali zástupci zaměstnavatelů o odklad účinnosti zrušení karenční doby tak, aby zavedení eNeschopenek i zrušení karenční doby začalo platit současně.

Zaměstnavatel a kontrola nemocných

Zaměstnavatel může provádět kontroly dočasně neschopného zaměstnance prostřednictvím pověřených zaměstnanců, případně ve spolupráci se smluvním lékařem. Kontrolní pracovníci musí kontrolu provádět šetrně s ohledem na soukromí a rodinný život zaměstnance. Nemohou bez vyzvání vstupovat do bytu nebo domu kontrolovaného. Pro zjištění, zda se nemocný vyskytuje v místě pobytu, postačí kontakt u dveří nebo branky rodinného domu (funkční zvonek nebo jmenovka, případně může formulář neschopenky pro tento účel obsahovat i kontaktní telefonní číslo).

Zaměstnanci, kteří se navzájem neznají, musí prokázat svou totožnost. Nemocný se prokáže občanským průkazem, kontrolní pracovník pověřením zaměstnavatele nebo v případě dodavatelské firmy zmocněním ke kontrole. Čtěte také: Jak bude v praxi vypadat plně funkční eNeschopenka?

Záznam o porušení povinností léčebného režimu

Pokud nemocný zaměstnanec nebude zastižen v místě pobytu, vyhotoví kontrolní pracovníci záznam o porušení povinností léčebného režimu. V záznamu zaměstnance písemně upozorní, že nebyl při kontrole zastižen. Může pochopitelně tvrdit, že doma byl, ale neslyšel zvonění nebo spal. Z toho důvodu je vhodné kontrolu zopakovat. Porušením povinností léčebného režimu je však již první nezastižení v určeném místě pobytu. Kontrolu by měly provádět minimálně dvě pověřené osoby, a to z důvodu svědecké výpovědi v případě sporu.

Záznam by se měl sepsat i v případě kladného výsledku, tedy i když byl nemocný zaměstnanec v místě pobytu zastižen. Stejnopis záznamu je zaměstnavatel povinen doručit zaměstnanci (do vlastních rukou), v případě porušení povinností léčebného režimu příslušné OSSZ (podle místa pobytu zaměstnance v době dočasné pracovní neschopnosti) a jeho ošetřujícímu lékaři.

Záznam by měl obsahovat:

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví a personalistika
PhDr. Dagmar Kučerová
poradkyně pro mzdové účetnictví
  • zjištění, zda byl nebo nebyl zaměstnanec zastižen v místě pobytu, případně byl v době mimo povolené vycházky spatřen mimo místo pobytu,
  • podpis kontrolních pracovníků,
  • datum a čas zjištění.

Jelikož se jedná o finanční prostředky zaměstnavatele vynaložené na náhradu mzdy, je zhodnocení závažnosti porušení režimu práce neschopného zaměstnance plně v jeho kompetenci. Zákoník práce mu umožňuje se zřetelem na závažnost porušení náhradu mzdy nebo platu přiměřeně snížit nebo neposkytnout, a to i zpětně. V žádném případě nelze za takové porušení snížit zaměstnanci mzdu nebo odebrat osobní hodnocení. Čtěte také: Schválené i očekávané novinky z oblasti zaměstnávání

Je rovněž možné dát zaměstnanci výpověď, ovšem jen pokud poruší povinnosti léčebného režimu zvlášť hrubým způsobem (§ 301a zákoníku práce). K provinění zaměstnance musí dojít v době poskytování náhrady mzdy, platu či odměny. Pokud by k němu došlo v době poskytování nemocenských dávek ČSSZ, nešlo by o porušení, na základě kterého by mohl zaměstnavatel snížit nebo odebrat náhradu mzdy, či dokonce dát výpověď. V případě hrubého porušení léčebného režimu jde o rozvázání pracovního poměru výpovědí podle § 52 písm. h) zákoníku práce, nikoli o okamžité zrušení pracovního poměru zvlášť hrubým způsobem, jelikož se nejedná o porušení právních předpisů, vztahujících se k vykonávané práci.

V souladu s § 57 zákoníku práce může zaměstnavatel dát výpověď do jednoho měsíce ode dne, kdy se o důvodu výpovědi dozvěděl, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy takový důvod k výpovědi vznikl. V případě šetření jiného orgánu lze dát výpověď ještě do jednoho měsíce, kdy se dozvěděl o výsledku tohoto šetření. Podáním výpovědi již ale nemůže snížit nebo neposkytnout náhradu mzdy. I přes zjištěné provinění náleží náhrada v plné výši. Výpovědní doba je v tomto případě dvouměsíční, zaměstnanci nenáleží odstupné.

WT100_Podcasty Dan Tržil3

Zaměstnavatel má tedy možnosti dvě:

  1. Snížit nebo neposkytnout náhradu mzdy (§ 192 odst. 5 zákoníku práce).
  2. Dát výpověď s poskytnutím plné náhrady mzdy (§ 52 písm. h zákoníku práce).

Případnou kontrolní činnost je vhodné ošetřit interním předpisem, včetně možného postihu, tj. způsobu krácení, odebrání náhrady mzdy či možnosti podání výpovědi.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).