Hlavní navigace

Kontroly práce v době pobírání náhrady mzdy se mohou změnit

Dagmar Kučerová

Zaměstnavatel může kontrolovat nemocné zaměstnance. Ovšem jeho možnosti jsou omezené. Od roku 2020 může být vše jinak.

Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Právě zavedení eNeschopenek by mohlo přispět k včasnější kontrole léčebného režimu, především před zneužíváním náhrady mzdy a nemocenského.

Možnosti zaměstnavatele jsou nyní omezené

Zaměstnavatel je oprávněn kontrolovat dodržování léčebného režimu v období prvních 14 dnů pracovní neschopnosti, tj. v době pobírání náhrady mzdy. Naopak pracovníci okresní správy sociálního zabezpečení mohou kontrolu provést kdykoli v době nemoci, a to dle vlastního rozhodnutí nebo z podnětu ošetřujícího lékaře či zaměstnavatele.

Přestože se hovoří o kontrole léčebného režimu, z pohledu zaměstnavatele to není přesné. Režim dočasně neschopného zaměstnance zahrnuje:

  • stanovení léčebného režimu ošetřujícím lékařem,
  • povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu (místo pobytu je místem, kde se bude zaměstnanec zdržovat v době nemoci) a dodržovat stanovené vycházky,
  • povolení vycházek, a to včetně jejich rozsahu a doby,
  • povolení změny místa pobytu v pracovní neschopnosti, jestliže to zdravotní stav pacienta umožňuje (tuto změnu však musí neprodleně písemně nebo jinak prokazatelně oznámit svému zaměstnavateli),
  • provádění rehabilitace zabezpečené úřadem práce v zájmu pracovního uplatnění nemocného.

Zaměstnavatel logicky nemůže kontrolovat léčebný režim předepsaný lékařem. K tomu nemá oprávnění ani potřebné lékařské vzdělání. Zákoník práce umožňuje v ustanovení § 192 odst. 6 pouze kontrolu dodržování povinností režimu dočasně práce neschopného zaměstnance stanovených lékařem (povinnost zdržovat se v místě pobytu a dodržovat stanovené vycházky). Zaměstnavatel například nemůže kontrolovat, jakou činností se zaměstnanec v době nemoci zabývá. Nemocný může malovat byt nebo kácet stromy na zahradě a dodržování podmínek režimu z pohledu zaměstnavatele tím není porušeno, jelikož se vyskytuje v určeném místě pobytu.

Zaměstnavatel však může na tuto skutečnost upozornit ošetřujícího lékaře a ten posoudí, zda je taková činnost v souladu se stanovenou diagnózou.

K 1. červenci 2019 bude novelou zákoníku práce zrušena karenční doba (novela zákona č. 32/2019 Sb.). Zaměstnavatelé budou hradit náhradu mzdy již od první zameškané směny. Jako kompenzace jim bude snížena sazba na nemocenské pojištění z 2,3 na 2,1 %. Jelikož se spolu se zrušením karenční doby předpokládá i zvýšení počtu dočasně práce neschopných zaměstnanců, bylo zaměstnavatelům ke stejnému datu přislíbeno spuštění první fáze eNeschopenek. V tuto chvíli je zřejmé, že první fáze realizována nebude a plně funkční elektronické neschopenky nebudou spuštěny dříve než v roce 2020. Čtěte více: Kolotoč kolem (ne)zavedení eNeschopenek

Právě zavedením eNeschopenek by se proces předávání informací výrazně urychlil a zaměstnavatelé by mohli okamžitě podat podnět k provedení kontroly léčebného režimu okresní správě sociálního zabezpečení. Pouze jejich pracovníci mohou (na rozdíl od zaměstnavatele) kontrolovat komplexně lékařem stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce. Z toho důvodu usilovali zástupci zaměstnavatelů o odklad účinnosti zrušení karenční doby tak, aby zavedení eNeschopenek i zrušení karenční doby začalo platit současně.

Zaměstnavatel a kontrola nemocných

Zaměstnavatel může provádět kontroly dočasně neschopného zaměstnance prostřednictvím pověřených zaměstnanců, případně ve spolupráci se smluvním lékařem. Kontrolní pracovníci musí kontrolu provádět šetrně s ohledem na soukromí a rodinný život zaměstnance. Nemohou bez vyzvání vstupovat do bytu nebo domu kontrolovaného. Pro zjištění, zda se nemocný vyskytuje v místě pobytu, postačí kontakt u dveří nebo branky rodinného domu (funkční zvonek nebo jmenovka, případně může formulář neschopenky pro tento účel obsahovat i kontaktní telefonní číslo).

Zaměstnanci, kteří se navzájem neznají, musí prokázat svou totožnost. Nemocný se prokáže občanským průkazem, kontrolní pracovník pověřením zaměstnavatele nebo v případě dodavatelské firmy zmocněním ke kontrole. Čtěte také: Jak bude v praxi vypadat plně funkční eNeschopenka?

Záznam o porušení povinností léčebného režimu

Pokud nemocný zaměstnanec nebude zastižen v místě pobytu, vyhotoví kontrolní pracovníci záznam o porušení povinností léčebného režimu. V záznamu zaměstnance písemně upozorní, že nebyl při kontrole zastižen. Může pochopitelně tvrdit, že doma byl, ale neslyšel zvonění nebo spal. Z toho důvodu je vhodné kontrolu zopakovat. Porušením povinností léčebného režimu je však již první nezastižení v určeném místě pobytu. Kontrolu by měly provádět minimálně dvě pověřené osoby, a to z důvodu svědecké výpovědi v případě sporu.

Záznam by se měl sepsat i v případě kladného výsledku, tedy i když byl nemocný zaměstnanec v místě pobytu zastižen. Stejnopis záznamu je zaměstnavatel povinen doručit zaměstnanci (do vlastních rukou), v případě porušení povinností léčebného režimu příslušné OSSZ (podle místa pobytu zaměstnance v době dočasné pracovní neschopnosti) a jeho ošetřujícímu lékaři.

Záznam by měl obsahovat:

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví a personalistika
PhDr. Dagmar Kučerová
poradkyně pro mzdové účetnictví
  • zjištění, zda byl nebo nebyl zaměstnanec zastižen v místě pobytu, případně byl v době mimo povolené vycházky spatřen mimo místo pobytu,
  • podpis kontrolních pracovníků,
  • datum a čas zjištění.

Jelikož se jedná o finanční prostředky zaměstnavatele vynaložené na náhradu mzdy, je zhodnocení závažnosti porušení režimu práce neschopného zaměstnance plně v jeho kompetenci. Zákoník práce mu umožňuje se zřetelem na závažnost porušení náhradu mzdy nebo platu přiměřeně snížit nebo neposkytnout, a to i zpětně. V žádném případě nelze za takové porušení snížit zaměstnanci mzdu nebo odebrat osobní hodnocení. Čtěte také: Schválené i očekávané novinky z oblasti zaměstnávání

Je rovněž možné dát zaměstnanci výpověď, ovšem jen pokud poruší povinnosti léčebného režimu zvlášť hrubým způsobem (§ 301a zákoníku práce). K provinění zaměstnance musí dojít v době poskytování náhrady mzdy, platu či odměny. Pokud by k němu došlo v době poskytování nemocenských dávek ČSSZ, nešlo by o porušení, na základě kterého by mohl zaměstnavatel snížit nebo odebrat náhradu mzdy, či dokonce dát výpověď. V případě hrubého porušení léčebného režimu jde o rozvázání pracovního poměru výpovědí podle § 52 písm. h) zákoníku práce, nikoli o okamžité zrušení pracovního poměru zvlášť hrubým způsobem, jelikož se nejedná o porušení právních předpisů, vztahujících se k vykonávané práci.

V souladu s § 57 zákoníku práce může zaměstnavatel dát výpověď do jednoho měsíce ode dne, kdy se o důvodu výpovědi dozvěděl, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy takový důvod k výpovědi vznikl. V případě šetření jiného orgánu lze dát výpověď ještě do jednoho měsíce, kdy se dozvěděl o výsledku tohoto šetření. Podáním výpovědi již ale nemůže snížit nebo neposkytnout náhradu mzdy. I přes zjištěné provinění náleží náhrada v plné výši. Výpovědní doba je v tomto případě dvouměsíční, zaměstnanci nenáleží odstupné.

PR Summit_sponzoring

Zaměstnavatel má tedy možnosti dvě:

  1. Snížit nebo neposkytnout náhradu mzdy (§ 192 odst. 5 zákoníku práce).
  2. Dát výpověď s poskytnutím plné náhrady mzdy (§ 52 písm. h zákoníku práce).

Případnou kontrolní činnost je vhodné ošetřit interním předpisem, včetně možného postihu, tj. způsobu krácení, odebrání náhrady mzdy či možnosti podání výpovědi.