Hlavní navigace

Koronavirus a práce na dohody konané mimo pracovní poměr

8. 4. 2020
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Výkon práce na dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti je mezi zaměstnanci velmi oblíbený. Zákony jim však neposkytují prakticky žádnou ochranu.

Pro svou jednoduchost jsou oblíbené i mezi zaměstnavateli. Situace se však změnila.

V době pandemických opatření se ukazuje, že výkon práce na dohody konané mimo pracovní poměr není z hlediska zabezpečení zaměstnanců optimální. Přestože řada z nich je (respektive byla) vykonávána dlouhodobě, zaměstnanci často nemají nárok na nemocenské dávky a zřejmě budou mezi prvními, s kým se zaměstnavatelé v současné době rozloučí. Samozřejmě bez jakékoli finanční náhrady.

Co se dozvíte v článku
  1. Dohody a aktuální nemocenské dávky
  2. Úsporná opatření zaměstnavatelů
  3. Příspěvek státu pro dohodáře?
  4. Zrušení dohody konané mimo pracovní poměr
  5. Zrušení dohody v paragrafech

Dohody a aktuální nemocenské dávky

V případě karantény přísluší zaměstnanci dle § 192 zákoníku práce, v době prvních 14 kalendářních dnů trvání karantény, náhrada mzdy nebo platu ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku, dále nemocenské od České správy sociálního zabezpečení. To však platí pro zaměstnance, kterým vznikla účast na nemocenském pojištění. Což se většinou netýká zaměstnanců pracujících na dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti. Nejčastěji se totiž sjednávají pod hranicí rozhodného příjmu pro účast na nemocenském pojištění. Čtěte také: Podrobně o nařízené karanténě pro zaměstnance i zaměstnavatele

Některé skupiny pojištěnců nemají vzhledem k charakteru vykonávané činnosti nárok na další (v současné době velmi potřebnou) nemocenskou dávku, a to ošetřovné. Patří sem zaměstnanci účastní pojištění z důvodu výkonu zaměstnání malého rozsahu, zaměstnanci zaměstnaní na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce a domáčtí zaměstnanci. Zde nerozhoduje ani hranice rozhodného příjmu, na dohody se zkrátka ošetřovné nevztahuje.

Úsporná opatření zaměstnavatelů

Velká část zaměstnavatelů nyní aktivně hledá úsporná opatření. Mezi prvními na řadě pravděpodobně budou zaměstnanci pracující na základě dohod konaných mimo pracovní poměr. Zákoník práce jim v tomto smyslu neposkytuje (na rozdíl od zaměstnanců vykonávajících činnost v rámci pracovních smluv) téměř žádnou ochranu. Pokud není přímo v dohodě o provedení práce nebo dohodě o pracovní činnosti sjednán harmonogram směn, nemusí jim zaměstnavatel v době uzavření provozu nebo omezené poptávky po službách či výrobcích rozvrhovat pracovní dobu, přidělovat práci a tím ani platit žádnou náhradu odměny.

Také státem slibovaná kompenzace se na dohody konané mimo pracovní poměr nevztahuje. První žádosti podávali zaměstnavatelé od 6. dubna a příspěvek za měsíc březen má stát vyplácet již od 10. dubna 2020. Avšak podle podmínek programu Antivirus pouze na zaměstnance pracující v rámci pracovních poměrů. Původně se příspěvek neměl týkat agenturních zaměstnanců. Zde však vláda ustoupila a po splnění dalších podmínek budou mít nárok na kompenzaci i agentury práce. U dohod konaných mimo pracovní poměr se ale nic nezměnilo, náhrada odměny nepřísluší. Čtěte také: Zaměstnavatelé mohou žádat o příspěvek z programu Antivirus

Příspěvek státu pro dohodáře?

Legislativním procesem právě prochází návrh zákona, který by měl pomoci OSVČ. Podmínky, které původně schválila vláda, by velkou část OSVČ ze slibované pomoci státu jednoduše vyloučily. Že dojde k podstatným změnám v příspěvku pro OSVČ, bylo nesporné. Ovšem opozice usilovala také o rozšíření okruhu jeho příjemců.Strany KDU-ČSL, ODS, Piráti, STAN, TOP 09 předložily společný návrh, který příspěvek přiznává i lidem, kteří dlouhodobě pracovali na tzv. dohody mimo pracovní poměr. Konkrétně počítá s tím, že osoby, které v období před nouzovým stavem měly uzavřené dohody a byly účastny pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, by dostaly finanční příspěvek ve stejném bonusovém období, jako je stanoven pro OSVČ. Výše finančního příspěvku je navrhována nižší, a to 300 Kč za den, tedy v celkové výši maximálně 15 000 Kč za celé období, uvádí Daniel Morávek v článku: 25 000 Kč i pro zaměstnané OSVČ či peníze na nájem. Prošli jsme návrhy opozice 

Brand24

Zrušení dohody konané mimo pracovní poměr

Na dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti se rovněž nevztahují ustanovení o odstupném, ani minimálně dvou měsíční výpovědní doba jako u pracovního poměru. Jestliže si smluvní strany nesjednaly způsob zrušení dohody (např. samostatným písemným ujednáním přímo v dohodě), je možné tento právní vztah dle ustanovení § 77 zákoníku práce zrušit: dohodou ke sjednanému dni, výpovědí z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou (začíná dnem doručení výpovědi druhé smluvní straně) nebo okamžitým zrušením (v případech, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr, ovšem muselo by to být sjednáno předem).

Zrušení dohody v paragrafech

Dle § 77 odst. 4 zákoníku práce: Není-li sjednán způsob zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, je možné ho zrušit

  • a) dohodou smluvních stran ke sjednanému dni,
  • b) výpovědí danou z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně, nebo
  • c) okamžitým zrušením; okamžité zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti však může být sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr. Pro zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti se vyžaduje písemná forma, jinak se k jeho výpovědi nebo okamžitému zrušení nepřihlíží.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).