Stejně jako loňský rok, ani ten letošní nebyl pro podnikatele jednoduchý. Situace spojená s koronavirem měla dopad téměř na všechny a každý si musel najít způsob, jak se s tím poprat. Podívejte se, jak se přizpůsobili tito podnikatelé.
Co se dozvíte v článku
- V oboru originálních papírnictví prorazila díky systematické tvrdé mravenčí práci a vytrvalosti
- Ze syndromu vyhoření až k pomoci lidem se při práci pohnout a odreagovat
- Inspiraci pro unikátní limonádu našel ve Vietnamu
- Služba konkuruje inzertním serverům a denně přidá 2000 knih k prodeji
- Mládí vpřed! Daniel zaměřil svůj projekt na kuponovou privatizaci
- V biopekárně covid urychlil úvahy o digitalizaci, upgradech informačních systémů i automatizaci výroby
- Kavárníci se zaměřili na prodej kávy s sebou a vyvinuli kávové kapsle
- Milovnicím pořádku koronavirus pomohl
V oboru originálních papírnictví prorazila díky systematické tvrdé mravenčí práci a vytrvalosti
Markéta Jinochová z papírnictví MANKAI Paper si chce svou značku uchovat zcela originální a také malou. Má pouze jednu kamennou prodejnu a velmi úspěšný e-shop, což jí stačí. Markéta Jinochová byla původně webová grafička a začala s tvorbou plakátů, ke kterým posléze přidala pexesa, pohlednice a pokračovala nálepkami a sešity. V papírnictví nabízí kolekce s ručně malovanými vzory, jejichž je autorkou ona sama. Musím říct, že už asi navždy. Nedokážu si představit, že bych tuto část MANKAI Paper někomu oddelegovala. Celé to stojí na mé tvorbě a doufám, že ještě nějakou dobu bude,
doplňuje. Kamenný obchod v pražských Holešovicích otevírala Markéta Jinochová přesně měsíc před první covidovou vlnou.
Bylo to strašně náročné. V té době jsem dělala všechno sama. Byl to obrovský stres, protože jsem nevěděla, jestli to uživím, jestli budu na ten nájem mít. A jestli to nebylo všechno unáhlené. Nevěděla jsem, co mám čekat, ale naštěstí e-shop kamenný obchod podržel a jsme tady pořád,
vzpomíná. Nedávno se vrhla také na potisk textilu a v hlavě má několik dalších nápadů. Musí však počkat, až se současná situace stabilizuje a bude dostatek materiálů pro tvorbu.
Ze syndromu vyhoření až k pomoci lidem se při práci pohnout a odreagovat
Office Fitness je projekt zaměřující se na cvičení v kanceláři. Pomocí jednoduchých pětiminutových cvičení přímo na kancelářské židli pomáhají zakladatelé Jiří Zadina a Ondřej Horák klientům se fyzicky i psychicky odreagovat od všednodenní práce. Mají webové rozhraní, které je k dispozici na mobilu i na počítači, kde se každý den zveřejňuje nová pětiminutovka, aby si každý dokázal najít při práci čas právě na cvičení.
Jiří Zadina a Ondřej Horák lidem navíc pomohou nastavit pracovní místo, naučí je správně sedět a postupně procvičují ty nejvíce zatěžované partie těla s tím, že postupně procvičují a posilují celé tělo. V poslední době hodně lidí pracuje z domova, protože přidávají i lekce, které se zabývají home office. Máme i lekce, které se zabývají třeba obličejovou jógou, protože přece jenom jak máme teď ty online konference častěji a častěji, tak to, co prvotně vidíme, je náš obličej. Lekce pomáhají zlepšovat a zkrášlovat i náš obličej,
popisuje Ondřej Horák.
V programu mají i cvičení pro lidi, kteří cestují často nebo dlouho, a zvažují také zařazení meditací. Firma Office Fitness funguje od září 2020, nyní má přes dvacet tisíc uživatelů a spoustu plánů včetně expanze do zahraničí. Cílí přitom například na Spojené státy americké nebo skandinávské země. Skandinávské země a Spojené státy jsme zavedli proto, že máme už celý program namluvený v angličtině. Takže jsme toho chtěli využít a expandovat třeba jenom na ty skandinávské země, které mají angličtinu na velice pokročilé úrovni,
upřesňuje Ondřej Horák.
Inspiraci pro unikátní limonádu našel ve Vietnamu
Nový produkt v podobě Třtinády, limonády z třtiny, přivedl na český trh Lukáš Nuhlíček, pivovarský sládek, který se zabývá také poradenstvím v oblasti bezpečnosti potravin a hygienických norem. S touto limonádou se poprvé setkal v SAPA tržnici a dalším impulsem byla návštěva Vietnamu. Poté koupil 200 kilo třtiny a začal zkoušet. Poměry a složení surovin je čistě náš nápad, kdy jsme hledali ideální poměr té sladkosti versus kyselosti. Do naší limonády přidáváme například limetku, ale ve Vietnamu používají jiný druh citrusu. Teď si ještě hrajeme s dalšími příchutěmi,
dodává.
Mezi výhody Třtinády patří, že se jedná o čerstvě lisovanou šťávu, má nízký glykemický index a v Asii se používá jako přirozený „energeťák“. Třtinádu si můžete koupit přes e-shop, najdete ji i v nápojových automatech v pražské ZOO. Lukáš Nuhlíček do budoucna přemýšlí také o spolupráci s obchodními řetězci a už se zúčastnili také food festivalu, kde měl prodej úspěch. Vyráběli jsme na místě čistou, vylisovanou nealko verzi a pak i alkoholové verze. Třtináda je prostě výborná i do koktejlů,
říká dále.
Služba konkuruje inzertním serverům a denně přidá 2000 knih k prodeji
Za Knihobotem stojí Pavel Pekař a bratři David a Dominik Gazdošovi. Jedná se o největší český knižní second-hand, který lidem pomáhá dostat přečtené nebo nedočtené knihy znovu do oběhu. Knihobot vznikl v roce 2019 a jeho hlavní myšlenkou je umožnit lidem co nejjednodušší formou prodat knihy. Stačí udělat fotografii například komínku knih a po schválení je buď donést na pobočku, nebo využít služeb kurýrů na náklady Knihobota, případně takzvaného knihotaxíku.
Na Knihobot.cz je možné si knihy také zakoupit, je zde široká nabídka a denně jsou schopni zaevidovat až 2000 nových titulů. Může se zdát, že covidová doba Knihobotu pomohla, ale ze začátku se s touto situací také museli poprat. Ustal jim příjem knížek a do té doby vůbec neprovozovali kurýry. Nejdřív jsme museli začít používat kurýry, což je dneska náš hlavní zdroj knížek, ale tehdy to pro nás bylo úplně nové. Takže jsme si s tím museli ve velice krátké době poradit, postavit si na to systém, začít to objednávat, vysvětlit lidem úplně nový způsob dopravy knížek. Byla to jistá výzva,
popisuje Dominik Gazdoš. Další důležitou věcí bylo mít vyladěný e-shop, což se jim vyplatilo a prodeje dolů jim nešly ani po rozvolnění opatření.
Mládí vpřed! Daniel zaměřil svůj projekt na kuponovou privatizaci
Teprve pětadvacetiletý podnikatel Daniel Surmař navrhl technologický fintech projekt Zapomenuté miliardy, který dokáže rychle zjistit, zda lidem neleží někde peníze ladem. Investici na realizaci a spuštění tohoto projektu získali od brněnského akcelerátoru, který jim poskytl investici ve výši 25 milionů korun.
Původní myšlenka vznikla, když Daniel Surmař na internetu narazil na články, které se věnovaly kupónové privatizaci, a v nich ho zarazilo, že stále někde ladem leží více než deset miliard korun v akciích a pohledávkách, které patří až stovkám tisícům Čechů. Podivil se nad tím, že po těch třiceti letech od spuštění kupónové privatizace to nikdo stále nevyřešil.
Lidem stačí zajít na stránky Zapomenutemiliardy.cz, zadat několik osobních údajů a odeslat žádost. Následně se v Zapomenutých miliardách pustí do hledání těchto zapomenutých akcií a pohledávek, a pokud najdou hodnotné akcie, tak mohou nabídnout jejich odkup a jednoduše tak za ně dát lidem peníze, které pošlou na jejich bankovní účet. Služba tedy spočívá ve vyhledávání zapomenutých akcií a pohledávek. My tedy “pouze” zjišťujeme, zda uživateli nějaké takové akcie patří nebo ne. S nalezenými akciemi může nakládat pouze on,
upřesňuje Daniel Surmař.
V biopekárně covid urychlil úvahy o digitalizaci, upgradech informačních systémů i automatizaci výroby
Za vznikem biopekárny Zemanky stálo podle Jana Zemana hledání smyslu a dělání něčeho užitečného podle jeho uvážení. Příběh začal kolem roku 2000, kdy se začal zajímat o biopotraviny a rozhodl se, že chce změnu. Do té doby se živil jako daňový poradce. Hlavní myšlenkou bylo dělat něco milého, malého a pěkného v bio kvalitě, proto padla volba na sušenky.
Dnes se v sortimentu nachází také krekry nebo ovoce v čokoládě a biopekárna vyrábí přes 180 tun pečiva ročně a vyváží do jedenácti zemí světa. Objem by asi pravděpodobně nějaká velká konvenční pekárna dělala s polovičním počtem lidí. U nás je princip, že se jedná o řemeslo a u většiny činností je potřeba řemeslná zručnost děvčat, která to vyrábějí, a nikdy nebudeme chtít nahrazovat fázi pečení velkými linkami,
podotýká k tomu Jan Zeman.
Kavárníci se zaměřili na prodej kávy s sebou a vyvinuli kávové kapsle
The Miners je síť kaváren a nově také pražírny, za kterými stojí Oldřich Valta a jeho obchodní partner Egor Kolpakov. První kavárna pod touto značkou vznikla v roce 2019, další byla otevřena uprostřed covidové krize. Původně zakladatelé budovali místa, kde by vytvořili atmosféru pro to, aby lidé mohli posedět klidně celý den a pracovat, ale nyní se zaměřují především na prodej kávy s sebou. Lidé kávu stále pijí a nepřestali ji pít, jen ji o něco více pijí doma. Ale nikdo nevydrží sedět celý den doma, tak se jdou projít do ulic a přijdou k nám, což je úplně skvělé, protože jsme měli velké obavy, jaké to bude,
říká Oldřich Valta.
Díky pražírně mají velkou kontrolu nad tím, jaká je výsledná chuť kávy a vychází jim to i ekonomicky, protože tak snížili náklady na suroviny. Dalším projektem Oldřicha a Egora jsou odbouratelné kávové kapsle, se kterými uspěli na crowdfoundingovém portálu HitHit. Tento produkt je zacílený na lidi, kteří mají doma kávovar na kapsle a nemají zkušenosti se zrnkovou kávou. Doufáme, že když objeví, že i káva z kapslí může chutnat jinak a lépe, budou jednou přemýšlet o automatickém kávovaru a sáhnou automaticky po naší zrnkové kávě,
uvádí Oldřich Valta.
Milovnicím pořádku koronavirus pomohl
O domově je projekt dvou kamarádek Lucie Kocman a Pavlíny Štefanové, který má za úkol inspirovat lidi k tomu, aby jim bylo doma dobře. Podle Lucie Kocman jde o komplexní systém organizace spočívající v tom, že věci třídíte. S tím, že nejlepší je třídit pravidelně, což řada lidí nedělá. Není to jenom o tom, že by lidem říkaly, že mají předměty minimalizovat, hledají individuální režim, vyhovující danému člověku. První fází naší spolupráce je tedy pohovor, kdy se snažíme zjistit, co je za problém. Je to málo prostoru? Je to špatně řešená logistika v domácnosti? Jsou to zajeté rituály, které nefungují? A pak se můžeme dobrat například toho, že pro tu ženu samotnou je největším problémem šatna,
popisuje Lucie Kocman.
Kvůli koronaviru a tomu, že lidé trávili více času doma a měli i víc času si něco číst nebo hledat inspiraci, se byznys O domově rozjel rychleji, než si jeho zakladatelky samy dokázaly představit. Přišla jim také nabídka natáčet seriál pro internetovou televizi a rozhodly se pro výrobu vlastních produktů v podobě otočného organizéru a malých schůdků. Když jsme s Pavlínou začínaly, tak jsme si říkaly, že za rok natočíme seriál, za dva roky napíšeme knihu, za tři roky vyrobíme například nějaké produkty. A jak vidíte, z roků se staly měsíce. Takže já raději už nic neplánuji, protože jedeme opravdu raketovou rychlostí. Jsme pouze dvě, zatím. Chceme dělat svou práci dobře, tak uvidíme, co nám život přinese,
uzavírá Lucie Kocman.
