Hlavní navigace

Koronavirus: Výhody i úskalí práce z domova

15. 4. 2020
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Ať už se jedná o uzavřené provozy v rámci pandemických opatření, opatrnost zaměstnavatele či jen omezení vycházení, řada zaměstnanců nyní pracuje z domova.

Což je v souladu s doporučením vlády. Ovšem taková práce má svá pravidla. Některá doporučení jsou pouze obecná, zaměstnavatel je upraví dle stávající situace.

Co se dozvíte v článku
  1. Práce z domova je práce zvláštní povahy
  2. Dohoda o práci z domova
  3. Rozvržení pracovní doby při práci z domova
  4. Práce z domova v daňových souvislostech
  5. Práce z domova a BOZP

Práce z domova je práce zvláštní povahy

zákoníku práce definici práce z domova nenajdeme, stejně jako zde nejsou stanoveny specifické podmínky či práva a povinnosti zaměstnance. V praxi se zařazuje pod pojem práce zvláštní povahy, kterou charakterizuje ustanovení § 317 zákoníku práce. Zaměstnanec nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonává sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje.

Samozřejmě se musí jednat o práci, kterou je možné z domova vykonávat. Na jejím výkonu se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnou. V opačném případě, tj. v situaci, kdy zaměstnanec nemůže nebo nechce z domova pracovat a zaměstnavatel práci v souladu s pracovní smlouvou nepřiděluje, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele.

Dohoda o práci z domova

Dohoda o výkonu práce z domova by měla být písemná. Jedná se totiž o změnu nebo rozšíření místa výkonu práce o bydliště zaměstnance, tudíž jde o změnu sjednaného místa výkonu práce v pracovní smlouvě. Dohoda tedy není samostatnou smlouvou.

Nejčastěji se bude jednat o dohodou o změně pracovní smlouvy, tzv. dodatek k pracovní smlouvě, kterým se (např. dočasně) mění místo výkonu práce. Pracovní smlouva a každá její změna musí být písemná. Zákoník práce popisuje v ustanovení § 20 odstranění nedostatku písemné formy. Píše se zde, že jestliže právní jednání nebylo učiněno ve formě, kterou vyžaduje tento zákon, a bylo-li již započato s plněním, není možné se neplatnosti tohoto jednání dovolat u těch jednání, jimiž vzniká nebo se mění základní pracovněprávní vztah. Pokud tedy není dohoda písemná a zaměstnanec po dobu dočasných opatření z domova pracuje, jedná se sice o porušení zákoníku práce, avšak v současné době zřejmě nehrozí žádný postih od inspektorátu práce.

Nedostatek písemné formy bude odstraněn v co možná nejkratším termínu, a to také s ohledem na práva a povinnosti zaměstnance při práci z domova. Zaměstnavatel by také měl pamatovat na bližší pokyny pro zaměstnance při práci z domova (lze řešit přímo v dohodě nebo interním předpisem).

Dohoda by měla obsahovat způsob rozvržení pracovní doby, způsob zadávání a odevzdávání práce zaměstnancem, refundaci nákladů zaměstnanci spojených s výkonem práce z domova atd. Zaměstnanec by také měl dodržovat veškerá možná opatření v souvislosti s možným únikem dat v elektronické nebo v listinné podobě (ochrana osobních údajů – GDPR). Čtěte také: Čerpání řádné dovolené v době mimořádných opatření

Rozvržení pracovní doby při práci z domova

Přicházejí v úvahu dva pracovní režimy, ve kterých může zaměstnanec z domova pracovat.

  1. Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel – v takovém případě se pro zaměstnance nic nemění, v oblasti pracovní doby, odměňování i překážek v práci se postupuje v souladu se zákoníkem práce (vzhledem k dočasnosti opatření pravděpodobně vhodnější varianta).
  2. Pracovní dobu si rozvrhuje zaměstnanec sám, přizdobuje i svému dennímu režimu – tento režim má své výhody i nevýhody. Na zaměstnance se totiž vztahují výjimky popisované v ustanovení § 317 zákoníku práce. Jak uvádí Pavel Juřička Advokátní kanceláře Taylor Wessing, v těchto situacích by zaměstnancům nenáležela náhrada mzdy při jiných důležitých osobních překážkách v práci (nestanoví-li prováděcí právní předpis jinak), náhrady mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti/karantény však přísluší. Pokud však zaměstnanec dodrží všechna stanovená omezení spojená s karanténou/dočasnou pracovní neschopností a nebrání-li tomu jeho zdravotní stav, může po domluvě pracovat z domova i při nařízené karanténě/v době dočasné pracovní neschopnosti. V takovém případě mu náleží mzda a nikoli její náhrada (v době prvních 14 dnů nemoci či karantény), či (od 15. dne) nemocenská, uvádí Pavel Juřička a rovněž upozorňuje, že zaměstnanci nepřísluší mzda nebo náhradní volno za práci přesčas a ani náhradní volno nebo náhrada mzdy anebo příplatek za práci ve svátek.

Práce z domova v daňových souvislostech

Má zaměstnanec při home office nárok na stravenky, kompenzaci cestovních výdajů při cestě do firmy, energií či opotřebení nábytku? Koncem roku 2019 byl bez rozporu uzavřen příspěvek Koordinačního výboru s názvem Daňové souvislosti práce z domova (home office).

Daně x

Začátkem měsíce března připravil server Podnikatel.cz stručný souhrn zápisu z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR ze dne 20. listopadu 2019 (číslo 546/26.06.19). Podrobně v článku: Má zaměstnanec při práci z domova nárok na stravenky?

Práce z domova a BOZP

Žádná výjimka týkající se bezpečnosti ochrany zdraví při práci pro home office stanovena není. Je zřejmé, že splnit všechny povinnosti zaměstnavatele s ohledem na charakter domácího pracoviště možné není. Zaměstnanec musí být ochoten spolupracovat. Zaměstnavatel je naopak povinen informovat zaměstnance o rizicích jeho práce a o opatřeních na ochranu před jejich působením. Dále stejně jako u jiných zaměstnanců zajistit školení k zajištění BOZP (např. on-line), pracovnělékařské prohlídky dle zákona o specifických zdravotních službách, případně i osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky (dle charakteru práce).

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Redaktorka Podnikatel.cz a BusinessCenter.cz

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).