Hlavní navigace

Kouzlo dobrého sirupu? Kvalitní suroviny i esence lásky

22. 9. 2021
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Někdo má sirupy spojené s dětstvím, jiný třeba s prázdninami u prarodičů. Jedná se o oblíbený nápoj, který má v České republice dlouholetou tradici.

Výrobci sirupů staví na kvalitních surovinách, velkém sortimentu, poctivém produktu a mnohdy také na osobním přístupu. Často totiž prodávají na jarmarcích a trzích, ale také na internetu.

Jaké sirupy lidé vyhledávají?

Podle Martiny PapežíkovéDobroTY z Ráje se sirupy prodávají výborně s tím, že vždy je lepší prodej právě na různých prodejních akcích, jarmarcích a podobně, kde lidem máte možnost přímo vysvětlit, jak a k čemu se ten který sirup používá. Také záleží na ročním období, na tom, která rostlinka se právě sbírá, které ovoce dozrává, protože to často zákazníci preferují. U nás patří k nejoblíbenějším klasika bezový, potom určitě levandulový, smrčkový, rakytníkový, pampeliškový, mateřídouškový atd., vyjmenovává. V Poctivých dobrotách od Macháčků si sirupy našly své zákazníky, kteří na ně nedají dopustit, a v současné době jsou sirupy nejpočetnější skupinou produktů v jejich výrobě. Připravují tak přes 40 druhů sirupů z ovoce, zeleniny i bylin. V létě je velmi oblíbený třeba limetkový sirup, u dětí vede jednoznačně jahodový, v zimě frčí švestko-jablečný se skořicí, který jde dělat i jako horký nápoj. Celoročně je velmi oblíbený rakytníkový sirup s malinou a hitem posledních let je mezi našimi sirupy smrkový, popisuje Helena Macháčková.

Každý rok zvyšují produkci také v Bylinkách od Světa. Jejich výroba je stále ruční a zákazníci si považují „lidský rozměr“ jejich sirupářské výroby a kvalitní produkty z šetrně zpracovaných surovin. Z bylinkových druhů jsou nejoblíbenější ty, které pomáhají při onemocnění dýchacích cest, jako je jitrocel, divizna, tymián nebo šalvěj, a z ovocných druhů vedou ty sezonní: z mirabelek, broskví, švestek nebo šípků. I když pracujeme především s lokálními surovinami, máme v sortimentu několik exotických výjimek – červený pomeranč s hřebíčkem, citron s bergamotem, mango se skořicí a ananas, doplňuje Lada Čuříková.

Společnost FRUJO sirupy primárně vyvíjí pro segment HORECA, od uvedení na trh v roce 2007 zaznamenávají nárůst prodeje a zájem také neplánovaně i u koncových zákazníků. Sirupy Fruit in the bottle jsou výjimečné svou hustou konzistencí, vysokým ovocným podílem, jsou slazeny pouze třtinovým cukrem a jsou bez zbytečných barviv a konzervantů, popisuje Patrícia Sebestyenová, Marketing manager této společnosti, s tím, že největší úspěch u nich má sirup malina, ověřená klasika z dětství pro mnohé z nás. Firmě Koldokol se zákazníci vrací a nejlépe se prodává sirup Malina, Rakytník bio a Mateřídouška a lípa. Také v Pražírně Drahonice, která vyrábí sirupy, patří mezi nejprodávanější malinový, jahodový, zázvorový, citronový sirup a z bylinných pak bezový. Ten společně s mátovým a meduňkovým s dobromyslí vyhledávají zákazníci také v případě značky Camellus.

Chtějí Češi experimentovat?

Helena Macháčková popisuje, že záleží na místě, kde prodávají, a také na ročním období. Ve městech lidé častěji sáhnou po sirupu rybízovém, lipovém, jahodovém, sirupu z plodů či květů bezu, zatímco na venkově chtějí spíše ochutnat to, co si na zahrádkách nevypěstují. Ananasový, zázvorový s pomerančem, rakytníkový atp., upřesňuje. Podle Martiny Papežíkové muži vyhledávají spíše klasiku (často bezový), ale pokud uvidí třeba smrčkový, který neznají, chtějí jej vyzkoušet. Ženy zase pro sebe vybírají nejčastěji levandulovou příchuť – u klasiky říkají, že znají od maminek, babiček, a pokud kupují pro děti, vždy si nechají poradit. Pražírna Drahonice má neobvyklejší příchutě spíše v bylinných sirupech (meduňka, konopí, levandule), které si zákazníci kupují spíše pro zajímavost, anebo u bylinných (např. meduňka) za účelem jejich „léčebného“ účinku. 

Podle Vojtěcha Vlčka, Office managera z Pro-Charitu (vyrábějí sirupy Camellus), hledají lidé spíše klasiku v podobě bylinkových sirupů, ale oblíbený je i například sirup dýňový s pomerančem. V sortimentu FRUJO jsou jak klasické ovocné příchutě, tak i bylinné kombinace nebo exotické ovoce. Chutě zákazníků jsou různé, proto jej pravidelně inovují. V poslední době zaznamenáváme nárůst v poptávce po BIO produktech. Nejnovější a stále více oblíbenou kategorií jsou nápojové koncentráty „Elixíry“, které mají snížený obsah cukru a jsou obohacené o zdraví prospěšné látky: vitamíny, minerály a vlákninu, uvádí Patrícia Sebestyenová.

V čem je kouzlo?

Libor Baránek, majitel firmy Koldokol, zdůrazňuje, že vše je o surovinách, které mají největší vliv na výslednou chuť. Oni například používají třtinový cukr (dává sirupům medovou příchuť) a vozí si ze Španělska citrónovou šťávu v bio kvalitě (místo kyseliny citrónové). Jedná se o násobně dražší suroviny, ale na chuti je to výrazně znát. Kouzlo je v tom, že v dobrém sirupu nesmí být nic navíc; v našich sirupech je vždy pouze voda, cukr a macerované byliny nebo odšťavněné ovoce. Jedinou další složkou je u nás kyselina citronová pro zvýraznění chuti, prozrazuje Václav ProkopPražírny Drahonice

Také Martina Papežíková zmiňuje pravidlo platící u každého jídla, že základ je poctivá, čistá surovina, nejlépe, pokud si ji sami vypěstujete. U nich je samozřejmostí vyrábět i pěstovat bez chemických přísad. Potom to, co není vidět – jestli své výrobky připravujete s chutí a baví vás to, nebo je to naopak jen práce, kterou prostě musíte vykonat. Ta esence lásky se do výrobku promítá, podotýká. Helena Macháčková uvádí, že kouzlo jejich sirupů je v tom, že ovoce vybírají pečlivě a zpracovávají je ručně. V citrusových sirupech tak i okem vidíte kousky dužniny, když otevřete lahev jahodového, zavoní jahody. Hruškový je plný hruškové dřeně a skořice, vyjmenovává s tím, že poctivá výroba je znát i na chuti a kvalitě konečného nápoje. Ve FRUJO pečlivě vybírají kvalitní suroviny, dbají na vysoký ovocný podíl a samozřejmě chuťově vyladěné receptury.

WT100 temata2

Lada Čuříková to shrnuje takto:

  • Z lokálních surovin (veškeré suroviny, u kterých je to možné, získávají od lokálních farmářů a pěstitelů)
  • Velká nálož ovoce / silný bylinný výluh (Každý ovocný sirup obsahuje i ručně pasírovanou dužninu)
  • Poctivá receptura (Všechny sirupy připravují poctivě podle tradičních receptur. Pouze spousta ovoce nebo bylin, cukr, voda a trochu kyseliny citronové.)
  • Zásadně bez konzervantů (Sorban draselný ani jiné konzervanty nepoužívají – díky kvalitní pasterizaci zaručují, že se sirup jen tak nezkazí.)
  • Bez éček (Žádná éčka, aromata ani chemie pro dobarvení)

Podívejte se do galerie:

Co je při výrobě nejtěžší?

Jak vysvětluje Hana Němcová, majitelka firmy Koldokol, výroba sirupů je jednoduchá a spousta lidí si vyrábí doma ovocné nebo bezové sirupy. Stačí vzít cukr, vodu, ovoce a například citrónovou šťávu, vše zahřát na teplotu pasterizace cca 82 °C, rozmixovat a naplnit do sklenic. U bylinných sirupů se dělají výluhy bylinek a tam je to složitější v době luhování konkrétní bylinky. Kromě luhování bylin na tom nic není, a pokud si pohlídáte teplotu pasterizace, tak se nemá co stát, shrnuje. Podle Heleny Macháčkové je výroba sirupů různě pracná a asi nejnáročnější na výrobu jsou sirupy z ovoce, které se špatně odšťavňuje, jako jsou plody černého bezu nebo rybíz a arónie. Pracnější je také sběr drobných bylin, květů lípy a obecně jsou při získávání surovin velmi závislí na přírodě, na počasí, na úrodě. Ne všechny druhy sirupů mají celoročně, někdy se jim nepovede v době sběru získat dostatečně množství suroviny, aby pokryli přání jejich zákazníků.

Souhlasí s tím i Lada Čuříková, která popisuje, že při tak velkém sortimentu druhů je často náročné stihnout sezonu. Vyladit termín sběru a sklizně v té nejlepší zralosti a kvalitě suroviny, zkoordinovat přejímku plodů a bylinek s farmáři a počítat v jejich pracovním plánu s vrtochy počasí, které neovlivní. Výroba sirupů není složitá, to spíš ta příprava, např. sběr takového rakytníku je celkem oříšek nebo čištění šípků na sirup nebo džem, to je jedno z nejsložitějších a nejnáročnějších na čas i sílu rukou, popisuje Martina Papežíková. Podle Vojtěcha Vlčka je náročná skladba některých receptur, zvolení správného poměru bylin a ostatních složek. Nejsložitější na výrobě sirupu je navržení výrobního postupu tak, aby bylo možné připravit plnohodnotný sirup v objemu i přes 200 l stejně tak, jako byste ho vařili doma v hrnci, doplňuje. Jako složité hodnotí vymyslet postup a složení tak, aby dosáhli optimální chuti, ale zároveň potřebné trvanlivosti i bez použití konzervantů také Václav Prokop.

Tip: Procházíme volební programy a zjišťujeme, kdo slibuje podnikatelům nejlepší výhody. Čtěte volební speciál

Jak je to s odbytem?

Poctivé dobroty od Macháčků cestu k jejich zákazníkům vytváří a rozšiřují několik let. Helena Macháčková nechce jít cestou supermarketů, i když mají za sebou zkušenost s jedním řetězcem. Mnoho je to naučilo, například zavedli čárové kódy, naučili se balit zboží na palety nebo se nebát velkých zakázek. Dlouhodobou spolupráci nechtěla, preferuje prodej v malých partnerských prodejnách, farmářských obchodech, dárkovém zboží, kavárnách, cukrárnách nebo v restauracích. Aktuálně najdete naše výrobky ve více než 200 prodejnách. Většinu jejich majitelů znám osobně. Již 9 let jezdíme na Plzeňské farmářské trhy, navštěvujeme i jiné menší trhy a jarmarky. Vlastní prodejnu máme u výrobny v Rybnici a produkty nabízíme také na e-shopu, vyjmenovává. Nejvíc sirupů prodáváme maloobchodně v obchůdcích našich pražíren, něco málo po e-shopu. Další významnější skupinou jsou kavárny a restaurace, které naše sirupy používají na přípravu domácích limonád, doplňuje Václav Prokop.

Prodejními kanály Camellu jsou velkoobchod, maloobchod, e-shop, podniková prodejna, firemní klientela a prodejní akce. Naše sirupy mají již své zákazníky. Vzhledem k široké nabídce, která čítá okolo 40 druhů sirupů, si vybere téměř každý. Problémem je velké množství konkurenčních výrobců na trhu, dodává Vojtěch Vlček. Jak je uvedeno výše, FRUJO jejich sirupy primárně distribuuje v segmentu HORECA prostřednictvím obchodních zástupců a koncoví zákazníci si je mohou koupit prostřednictvím jejich e-shopu. Také Koldokol prodávají přes vlastní e-shop a k tomu dodávají do obchodů se zdravou výživou nebo farmářských obchodů po celé České a Slovenské republice. Bylinky od Světa se zákazníky komunikují na přímo (trhy a festivaly), při osobním setkání na veletrhu. V květnu také otevřeli voňavý obchod se sirupy a regionálními produkty a spolupracujeme s obchody a gastro podniky především v jižních Čechách. Přímý prodej doplňuje jejich e-shop a jsou aktivní také na sociálních sítích.

Prodat jakýkoliv výrobek není podle Martiny Papežíkové jednoduché, a to hlavně na začátku. Musíte zákazníky oslovit, aby k vám získali důvěru a stali se z nich stálí zákazníci. A to netrvá rok ani dva. Dále uvádí, že je dobré, aby vás poznali osobně, proto je dost důležité jezdit např. se stánkem na různé akce, trhy, jarmarky. Potom si postavit e-shop, ale zase je velké umění ty lidi na stránky přivést. My skutečně již pátým rokem jezdíme po různých regionálních akcích, dodáváme do místních farmářských obchůdků a prodáváme i skrze e-shop. Protože jsme s našimi produkty vyhráli i regionální potravinu a výrobek roku libereckého kraje, pomáhá nám to v prodeji a oslovují nás i firmy, které chtějí produkty nebo balíčky pro zaměstnance a klienty, říká závěrem.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).