Hlavní navigace

Kurzarbeit z pohledu zdanění a odvodu pojistného

1. 10. 2020
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
V návrhu novely zákona k podpoře v době částečné nezaměstnanosti je stanoven postup žádosti i vyúčtování, termíny a odvody pojistného.

Ministerstvo práce a sociálních věcí vypracovalo návrh legislativního ukotvení nového opatření politiky zaměstnanosti – podpora v době částečné zaměstnanosti, pro které se všeobecně vžilo označení „kurzarbeit“. Má navazovat na stávající „Cílený program podpory zaměstnanosti Antivirus“.

Server Podnikatel.cz již popisoval základní podmínky připravovaného kurzarbeitu. Tedy komu je podpora určena, jako dlouho a v jaké výši ji bude možné čerpat. Návrh zákona, kterým se mění zákon o zaměstnanosti, schválila vláda České republiky dne 25. září 2020. Pokud se kurzarbeit stane jeho součástí, může vláda spustit podporu vydáním nařízení.

Postup při žádosti o kurzarbeit

Poskytování podpory stanoví vláda v případě, že je závažným způsobem ohrožena ekonomika státu anebo její odvětví z hospodářských důvodů charakterizovaných relevantními ekonomickými ukazateli a jejich minulým a očekávaným vývojem, z důvodu vzniku živelní události spočívající v přírodní pohromě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo epidemie, kybernetického útoku nebo jiné mimořádné situace, která je zásahem vyšší moci. Toto nařízení může být omezeno pouze na část území nebo na odvětví ekonomiky.

Nařízením vlády může být podpůrčí doba, po kterou bude podpora v době částečné zaměstnanosti poskytována. Podporu v době částečné zaměstnanosti bude zaměstnanci poskytovat úřad práce prostřednictvím jeho zaměstnavatele na základě písemného oznámení zaměstnavatele podaného elektronicky. Samozřejmě v české měně.

Oznámení má obsahovat:

  • a) identifikační údaje zaměstnavatele,
  • b) místo a předmět podnikání nebo místo a předmět činnosti zaměstnavatele,
  • c) počet zaměstnanců zaměstnavatele,
  • d) důvod poskytnutí podpory v době částečné zaměstnanosti,
  • e) předpokládané období čerpání podpory v době částečné zaměstnanosti,
  • f) předpokládaný počet zaměstnanců, kterým má být podpora v době částečné zaměstnanosti poskytnuta,
  • g) prohlášení zaměstnavatele, že do 10 kalendářních dnů po obdržení podpory v době částečné zaměstnanosti vyplatí jednotlivým zaměstnancům podporu v době částečné zaměstnanosti stejným způsobem jako výplatu mzdy.

K oznámení připojí zaměstnavatel doklad o zřízení bankovního účtu. Úřad práce může vyžadovat další doklady osvědčující skutečnosti uvedené v oznámení. Oznámení se bude podávat v rámci místní působnosti krajské pobočky úřadu práce, v jejímž obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jejímž obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou.

Přehled nároků

Za příslušný kalendářní měsíc budou zaměstnavatelé podávat přehled nároků s uvedením:

  • a) identifikačních údajů všech zaměstnanců, kterým vznikl nárok na podporu v době částečné zaměstnanosti,
  • b) dne vzniku pracovního poměru a délky týdenní pracovní doby jednotlivých zaměstnanců, včetně informace, že se jedná o pracovní poměr trvající po dobu neurčitou,
  • c) výše podpory v době částečné zaměstnanosti u jednotlivých zaměstnanců,
  • d) počtu rozvržených hodin jednotlivým zaměstnancům podle § 84 zákoníku práce,
  • e) počtu hodin trvání překážky v práci u jednotlivých zaměstnanců podle § 120c odst. 1 zákona o zaměstnanosti,
  • f) evidence odpracované doby jednotlivých zaměstnanců podle § 96 zákoníku práce,
  • g) výše průměrného hodinového čistého výdělku u jednotlivých zaměstnanců.

Měsíční přehled nároků na podporu v době částečné zaměstnanosti musí být zaměstnavatelem předložen nejpozději do desátého dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, za který má být podpora v době částečné zaměstnanosti poskytnuta.

WT100_PPC

Poskytnutí podpory zaměstnavatelem

Podpora v době částečné zaměstnanosti se bude poskytovat měsíčně a má být splatná do 10 kalendářních dnů ode dne doručení přehledu. Úřad práce bude o jejím poskytnutí vydávat rozhodnutí. Zaměstnavatel pak bude jednotlivým zaměstnancům do 10 kalendářních dnů ode dne jejího přijetí podporu vyplácet. Za správnost údajů odpovídá zaměstnavatel. Neprávem nebo v nesprávné výši vyplacenou podporu v době částečné zaměstnanosti bude povinen vrátit do 30 kalendářních dnů ode dne doručení výzvy od úřadu práce.

Stejně jako podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci bude i podpora v době částečné zaměstnanosti podléhat případným exekučním srážkám ze mzdy zaměstnance. V tom smyslu má být upraven občanský soudní řád.

Anketa

Využijete Podporu v částečné zaměstnanosti k udržení pracovních míst zaměstnanců?

Podpora v době částečné nezaměstnanosti – daně a odvody

Podpora v době částečné zaměstnanosti nebude zdaňována jako příjem ze závislé činnosti. Jak vysvětlilo ministerstvo práce a sociálních věcí, sociální pojištění by měl v době částečné zaměstnanosti za dobu „nepráce“ odvádět pouze zaměstnavatel. Zaměstnanec pojistné za dobu „nepráce“ odvádět nebude. Zaměstnavatel bude za dobu „nepráce“ odvádět pojistné pouze z výše podpory v částečné zaměstnanosti. To se však týká pouze sociálního pojištění. Na základě požadavků ministerstva zdravotnictví jsme systém zdravotního pojištění upravili odlišně. Zdravotní pojištění bude dle návrhu odvádět zaměstnavatel i zaměstnanec dle výše ušlé mzdy. V případě, že do kurzarbeitu vstoupí zaměstnanec, který (i) v předchozím čtvrtletí vydělával například 35 tisíc hrubého měsíčně a (i) v době kurzarbeitu vydělává pouze 25 tisíc, pak se bude pojistné na zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem i zaměstnancem odvozovat z ušlých 10 tisíc. Tato úprava však může být předmětem změn v parlamentu, připouští zástupci tiskového oddělení MPSV.

Pozměňovací návrhy se připravují

A právě k tomu návrh zákona směřuje. Včera byl návrh zákona projednáván v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Zástupci politických stran požádali Sněmovnu o možnost návrh řádně prodiskutovat a případně uplatnit pozměňovací návrhy. Proto Sněmovna rozhodla, že bude zákon projednáván standardním způsobem.

Diskutován bude především rozsah práce (nyní pouhých 20 % stanovené týdenní pracovní doby za příslušný kalendářní měsíc), maximální výše podpory (aktuálně pouhý jednonásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém bylo podáno oznámení) a odvody. Opozice by chtěla prosadit podporu bez odvodů sociálního pojištění zaměstnavatelem a naopak zdravotní pojištění hrazené státem. Základní obrysy návrhu zákona jsou dány, avšak finální podoba bude zřejmě jiná.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).