Hlavní navigace

Květen letos nepatří jen dani z nemovitostí, ale také dani z příjmů a pojistným

19. 5. 2021
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

Květen tradičně patří doplatku daně z nemovitých věcí. Pro některé poplatníky však letos znamená i podání přiznání k dani z příjmů, doplatek daně a pojistného.

Pozor jen na to, že kdo nestihne přiznání k dani z příjmů a doplatek daně v termínu, bude se mu sankce počítat už od začátku dubna.

Na doplacení daně z nemovitostí máte necelé 2 týdny

Květen už tradičně patří doplacení daně z nemovitých věcí. Ačkoli se odpuštěním sankcí fakticky posunula lhůta pro podání přiznání na 1. dubna, co se týče zaplacení daně, termín se nijak nezměnil. Většina poplatníků tak musí daň zaplatit do pondělí 31. května. Pokud výše daně překročí 5000 korun, je možné ji rozložit do dvou stejně vysokých splátek, přičemž první je nutné uhradit do konce května a druhou do středy 1. prosince. Výjimku mají zemědělci a chovatelé ryb, kteří musí daň či první část daně doplatit do středy 1. září. Případným druhým termínem zůstává 1. prosinec.

Poplatníci, kteří se neočekávaně dostali do finančních potíží, nicméně mohou lhůtu posunout podáním žádosti o posečkání daně. Rozhodnutí ministryně financí promíjí poplatek u těchto žádostí, pokud budou podány do 16. 8. 2021. S odložením platby je sice spojen úrok, ale i o jeho odpuštění lze požádat ve stejné lhůtě bez správního poplatku. Posečkání a prominutí jsou dvě samostatná řízení, proto je nutné poslat ke každému řízení vždy samostatnou žádost.

Složenky k dani z nemovitých věcí začala finanční správa posílat už koncem dubna, přičemž do 25. května by měli mít poplatníci složenku u sebe. Stejně tak začaly berňáky rozesílat informace pro placení daně z nemovitých věcí e-mailem, případně do datové schránky. Těmto poplatníkům složenka nepřijde.

Složenka nedorazí do schránky těm poplatníkům, kteří: 

  • mají datovou schránku (včetně právnických osob),
  • jsou přihlášení k placení daně z nemovitých věcí prostřednictvím SIPO,
  • jsou přihlášení k službě zasílání údajů o dani z nemovitých věcí do mailu,
  • daň již uhradili nebo mají přeplatek stejný nebo vyšší než je daň,
  • mají daň do 30 korun, která se nehradí,
  • nemají dosud daň vyměřenou třeba proto, že stále nepodali daňové přiznání.

Jak daň nejvhodněji uhradit?

Nejvhodnějším způsobem, jak zaplatit daň, je prostřednictvím bankovního převodu. 

Čísla bankovních účtů finančních úřadů:

FÚ pro hlavní město Prahu 7755–77628031/0710
FÚ pro Středočeský kraj 7755–77628111/0710
FÚ pro Jihočeský kraj 7755–77627231/0710
FÚ pro Plzeňský kraj 7755–77627311/0710
FÚ pro Karlovarský kraj 7755–77629341/0710
FÚ pro Ústecký kraj 7755–77621411/0710
FÚ pro Liberecký kraj 7755–77628461/0710
FÚ pro Královehradecký kraj 7755–77626511/0710
FÚ pro Pardubický kraj 7755–77622561/0710
FÚ pro Kraj Vysočina 7755–67626681/0710
FÚ pro Jihomoravský kraj 7755–77628621/0710
FÚ pro Olomoucký kraj 7755–47623811/0710
FÚ pro Moravskoslezský kraj 7755–77621761/0710
FÚ pro Zlínský kraj 7755–47620661/0710
Specializovaný finanční úřad

Konstantní symbol:

  • 1148 – při bezhotovostní platbě převodem z účtu
  • 1149 – při hotovostní platbě běžnou poštovní poukázkou
  • 0001 – při hotovostní platbě daňovou složenkou

Pro placení lze také využít QR kód, který je rovněž uvedený na alonži. Daň se samozřejmě dá zaplatit i na pokladně finančního úřadu.

MKT nástroje 2 tip

Elektronicky lze přiznání k dani z příjmů vyřešit i v květnu

Letošní květen navíc u některých poplatníků patří i daňovým přiznání k dani z příjmů a doplatků daně. Už od začátku letošního roku platí novinka, že ti, kdo podají daňové přiznání elektronicky, mají lhůtu pro podání daňového přiznání prodlouženou o měsíc. Základní lhůta 1. dubna se tak pro elektronická podání pro letošek posunula na 3. května. Vláda navíc na začátku března posunula lhůtu pro přiznání pro všechny o jeden měsíc. Kdo tedy podal přiznání v papírové podobě, mohl tak letos beztrestně učinit až 3. května. Jestli přiznání odešlete elektronicky, můžete to letos udělat až do 1. června. Platí ovšem, že kdo nestihl termín na začátku května, může podat přiznání elektronicky kdykoli během května až do začátku června a vyhne se tak riziku sankcí.

K prodloužení lhůt opět, stejně jako v loňském roce, došlo skrze prominutí pokut za pozdně podané daňové přiznání a také doplatek daně z příjmů. Pozor ale na to, že odpustek platí jen tehdy, pokud přiznání a doplatek stihnete v náhradním termínu podat a zaplatit. Pokud nikoli, sankce se vám budou počítat už od dubna. Nicméně platí, že kdo podá přiznání elektronicky, byť po termínu, případné sankce dostane až od původní lhůty pro elektronické podání, tedy od 3. května.

Další novinky u daně z příjmů

Od letošního roku se rovněž zjednodušilo podání podnikatelům, kteří využívají služeb daňového poradce a chtějí tak prodloužit lhůtu o další tři měsíce. Do konce loňského roku bylo nutné dát plnou moc konkrétnímu daňovému poradci a tu před uplynutím tříměsíční lhůty (zpravidla do začátku dubna) doručit na finanční úřad. To nově již předem není nutné a stačí, když daňový poradce prostě podá přiznání ve lhůtě tří měsíců po uplynutí základní lhůty a spolu s ním doručí i plnou moc.

V případě elektronických podání ale nedošlo pouze ke změně termínů. Nově se zúžila i povinnost podávat přiznání elektronicky ve stanoveném formátu a struktuře v případě osob, které mají zpřístupněnou datovou schránku, pouze na osoby, které datovou schránku mají zřízenou na základě zákona, typicky tedy na firmy nebo vybrané profese. S touto změnou souvisí i zmírnění pokut za nedodržení elektronické formy podání. Místo dřívějších 2000 Kč se nově platí 1000 Kč.

Další novinkou je online finanční úřad na portálu Moje daně, skrze který lze podat přiznání elektronicky, a to i s předvyplněnými údaji. Do online finančního úřadu se poplatník může přihlásit hned několika způsoby. K dispozici je přihlášení přes tzv. e-Identitu. To je možné pomocí elektronického občanského průkazu s čipem, službou MojeID a také prostřednictvím bankovní identity.

Dále je možné se přihlásit skrze datovou schránku. Pokud uživatel nevybere ani jednu z možností, může si nechat vygenerovat osobní přístupové údaje přímo od finančního úřadu, které si poplatník na úřadu vyzvedne. Při ověření identity tak už uživatel nebude muset při podávání i placení daní cokoli dalšího prokazovat.

Pokud poplatník vyplní své podání správně, obdrží ještě potvrzení o úplnosti podání a informaci o nedoplatku či přeplatku na dani. Platba daně bude pomocí vygenerovaných platebních informací včetně QR kódu.

Samotnou daň je nutné doplatit do stejné lhůty jako podání přiznání, tedy do 1. června.

Jak daň zaplatit

Možností existuje hned několik, např.:

  • Bankovní převod (trvá maximálně jeden pracovní den)
  • Platba poštovní poukázkou typu „A“ (putuje přesně 2 pracovní dny), od 1. března 2016 také bezplatnou daňovou složenkou
  • Hotově na pobočkách České národní banky
  • Hotově na pokladně finančního úřadu

Ať už se podnikatel rozhodne daň zaplatit složenkou nebo skrze internetové bankovnictví, potřebuje znát čísla bankovních účtů finančních úřadů:

Bankovní účty pro daně z příjmů
Název finančního úřadu Daň z příjmů právnických osob Daň z příjmů fyzických osob podávajících přiznání Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
FÚ pro hlavní město Prahu 7704–77628031/0710 721–77628031/0710 713–77628031/0710
FÚ pro Středočeský kraj 7704–77628111/0710 721–77628111/0710 713–77628111/0710
FÚ pro Jihočeský kraj 7704–77627231/0710 721–77627231/0710 713–77627231/0710
FÚ pro Plzeňský kraj 7704–77627311/0710 721–77627311/0710 713– 77627311/0710
FÚ pro Karlovarský kraj 7704–77629341/0710 721–77629341/0710 713–77629341/0710
FÚ pro Ústecký kraj 7704–77621411/0710 721–77621411/0710 713–77621411/0710
FÚ pro Liberecký kraj 7704–77628461/0710 721–77628461/0710 713–77628461/0710
FÚ pro Královehradecký kraj 7704–77626511/0710 721–77626511/0710 713–77626511/0710
FÚ pro Pardubický kraj 7704–77622561/0710 721–77622561/0710 713–77622561/0710
FÚ pro Kraj Vysočina 7704–67626681/0710 721–67626681/0710 713–67626681/0710
FÚ pro Jihomoravský kraj 7704–77628621/0710 721–77628621/0710 713–77628621/0710
FÚ pro Olomoucký kraj 7704–47623811/0710 721–47623811/0710 713–47623811/0710
FÚ pro Moravskoslezský kraj 7704–77621761/0710 721–77621761/0710 713–77621761/0710
FÚ pro Zlínský kraj 7704–47620661/0710 721–47620661/0710 713–47620661/0710
Specializovaný finanční úřad 7704–77620021/0710 713–77620021/0710

Kromě čísla účtu musíte správně vyplnit i variabilní symbol. Tím je DIČ, pokud jej podnikatel má, nebo rodné číslo, a to bez jakýchkoliv mezer, pomlček nebo lomítek, nebo IČ.

Také přehledy lze podat později

Také u zdravotního a sociálního pojištění došlo, v návaznosti na prodloužení lhůty pro daňové přiznání, k posunu u termínu pro podání přehledů. Zatímco pro zdravotní pojišťovnu stačí OSVČ podat přehled do 2. srpna, pro ČSSZ tak musí učinit do 30. června. V případě ČSSZ navíc musí nejpozději 30. června i doplatit pojistné (jinak u obou pojištění stále platí lhůta doplacení pojistného do 8 dnů od podání přehledu). OSVČ však zpravidla při podávání přiznání vyřeší rovnou i přehledy, a tak i květen letos patří přehledům.

Při vyplňování přehledů nezapomeňte, že půl roku loni neplatila povinnost platit minimální zálohy. OSVČ hlavní tak musí za těchto 6 měsíců doplatit jen rozdíl mezi minimální zálohou a tím, co skutečně měly odvádět. Kdo tedy platil pouze minimální zálohy (2544 Kč u sociálního a 2352 Kč u zdravotního pojištění), bylo mu pojistné na 6 měsíců plně odpuštěno. Kdo platil zálohy vyšší, doplatí po podání přehledu jen rozdíl.

O něco komplikovanější je situace u OSVČ vedlejších. U sociálního pojištění sice mají OSVČ vedlejší určenou minimální výši záloh – 1018 Kč, která byla na půl roku odpuštěna, v přehledu se však mohou za zmíněnou polovinu roku označit jako OSVČ hlavní a tím tak ušetřit na pojistném.

U zdravotního pojištění pak zákon přímo nestanovuje OSVČ vedlejší a je odlišný režim pro OSVČ a zároveň zaměstnance (osoby, za které platí pojistné zaměstnavatel) a pro OSVČ a zároveň osoby, za které platí pojistné stát (třeba důchodci).

Osoby, kterým platí pojištění stát, platí zálohy na základě zisku z předchozího roku (v prvním roce podnikání neplatí zálohy vůbec) a neplatí pro ně minimální výše. Také tyto OSVČ nemusely zálohy platit a byly jim odpuštěny. Měl-li například důchodce předepsanou zálohu za kalendářní měsíc v tomto období ve výši 1500 Kč měsíčně, pak mu byla odpuštěna platba pouze ve výši této předepsané zálohy, tj. maximálně 1500 Kč v kalendářním měsíci (a nikoli ve výši minimální výše zálohy 2352 Kč).

Jiný režim ale u zdravotního pojištění platí pro OSVČ, které jsou zároveň zaměstnány. Tyto OSVČ totiž neplatí žádné zálohy na zdravotní pojištění a pojistné vždy doplácí zpětně po podání přehledu. Odpuštění záloh se těchto OSVČ netýkalo, nicméně i tyto OSVČ si mohou zpětně zdravotní pojištění odečíst.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).