Hlavní navigace

Legislativní novinky roku 2019 pro zaměstnavatele. Nové i „staronové“

Dagmar Kučerová

Pro následující období se navrhuje řada důležitých změn. Nejen v oblasti daní, ale i odvodů pojistného. Pravděpodobně se bude měnit i zákoník práce.

Doba čtení: 4 minuty

Poslední navržená novela může zasáhnout do pracovního práva poměrně razantně. Legislativci totiž „oprášili“ změny z takzvané Velké novely zákoníku práce.

Změny sazeb a jiných číselných údajů

S blížícím se nástupem podzimu je čas na krátkou rekapitulaci připravovaných legislativních novinek pro zaměstnavatele. Není jich zrovna málo. Otázkou je, zda a v jaké podobě budou schváleny.

Mimo úpravy jednotlivých ustanovení zákonů dojde jistě ke každoročním změnám důležitých číselných údajů. Předpokládá se změna sazeb tuzemského i zahraničního stravného. Zvýší se nezabavitelná částka dlužníkům v exekučních i insolvenčních srážkách, maximální možná podpora v nezaměstnanosti a rekvalifikaci i průměrná mzda využívaná pro účely zaměstnávání osob se zdravotním znevýhodněním.

Očekává se také zvýšení minimální a tím i zaručené mzdy. Ve hře je více variant, od mírnějšího zvýšení pro rok 2019 až k razantnímu od roku následujícího. Více v článku Návrh na minimální mzdu ve výši 55 % mzdy průměrné? Jde o ekonomické harakiri

Novela zákona o daních z příjmů

Okrajově se zaměstnanců dotýká novela zákona o daních z příjmů, která je momentálně ve fázi druhého čtení. Zde by mohlo dojít ke zvýšení limitů výdajových paušálů (navrácení do výše roku 2016), což by jistě potěšilo zaměstnance podnikající při zaměstnání.

Přestože ministerstvo financi zvýšení hranice mezního příjmu, ze kterého se počítá maximální výše výdajů na 2 miliony korun, stále odmítá, má návrh novely zákona velkou šanci na přijetí. Podrobněji zde: Schillerová: Zvýšení limitu u paušálů by pomohlo OSVČ na hraně švarcsystému

Dalším návrhem se měla zrušit superhrubá mzda. K tomu ale pravděpodobně nedojde. Ministerstvo financí si totiž svůj původní záměr zrušit superhrubou mzdu a změnit systém zdanění OSVČ rozmyslelo. Jak uvedlo ve vypořádání připomínek k daňovému balíčku, úprava zrušení konceptu tzv. superhrubé mzdy a jednotné sazby daně z příjmů fyzických osob byla prozatím odložena. Více v článku: Zrušení superhrubé mzdy a změny zdanění OSVČ šly k ledu. Avšak jen prozatím

Zákon o zpracování osobních údajů

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) nabylo účinnosti 25. května 2018. V České legislativě stále schází doprovodný zákon, který by upřesnil některé problematické oblasti. Zejména se jedná o posílení ochrany dětí, posílení informačních povinností správců, právo „být zapomenut“, hlášení narušení bezpečnosti, zásadní zvýšení sankcí atd. Návrh zákona prošel prvním čtením.

Insolvenční zákon

Novelou insolvenčního zákona by mělo dojít k zavedení nového institutu oddlužení (návrh prošel prvním čtením). S oddlužením se zaměstnavatelé setkávají čím dál častěji. Proto je i tato problematika velmi důležitá. Očekává se také změna v elektronizaci procesu oddlužení – systém eISIR (elektronický Informační systém insolvenčního rejstříku). Ministerstvo spravedlnosti na vytvoření elektronického systému získalo finanční prostředky z fondů EU. Zřejmě ale bude fungovat až od roku 2020.

Nemocenské pojištění

Prvním čtením prošla novela zákona o nemocenském pojištění obsahující úpravu vyměřovacího základu po výpočet peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství. Tyto dávky jsou vypočítávány z redukovaného vyměřovacího základu, což výrazně znevýhodňuje středně a vysokopříjmové rodiče. Navrhovaná úprava toto znevýhodnění zmírňuje faktickým zrušením redukce vyměřovacího základu tím, že by mohla sjednotit procentuální úpravu u všech redukčních hranic pro výpočet upraveného vyměřovacího základu pro výpočet dávek peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství na 100 %.

V dalším návrhu, jenž je na počátku legislativního procesu, jde o přejmenování „mateřské dovolené“ na „mateřskou péči“ a „rodičovské dovolené“ na „rodičovskou péči “ Je zřejmé, že mateřská a rodičovská péče nejsou podmnožinami zákonného pojmu „dovolená“. Nově navrhované pojmy „mateřská péče“ a „rodičovská péče“ svým jazykovým významem odpovídají tomu, že jde o překážky v práci podle části osmé zákoníku práce.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví a personalistika
PhDr. Dagmar Kučerová
poradkyně pro mzdové účetnictví

Uvažuje se taktéž o zvýšení hranice pro odvody na sociální a zdravotní pojištění u dohody o provedení práce. Za posledních sedm let nedošlo ke změně této hranice, což negativně dopadá na studenty na brigádách, drobné přivýdělky rodičů na rodičovské dovolené a pracující důchodce. Nová hranice na úrovni 11 500 Kč byla navržena tak, aby valorizace reflektovala inflaci od roku 2011, kdy byla hranice 10 000 Kč stanovena.

V připomínkovém řízení je návrh na zavedení elektronické neschopenky, konkrétně její první etapy. Obsahem této etapy jsou zejména tyto úpravy:

  • Ošetřující lékař bude hlásit rozhodnutí o vzniku a rozhodnutí o skončení dočasné pracovní neschopnosti povinně elektronicky.
  • Ošetřujícího lékař bude moci rozhodovat o vzniku dočasné pracovní neschopnosti i přede dnem, kdy ji zjistil, avšak ve všech případech s podmínkou předběžného souhlasu orgánu nemocenského pojištění.
  • Zaměstnavateli se zkrátí lhůta pro oznamování nástupu zaměstnance do zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění (zkrácení nebude vázáno na případný vznik dočasné pracovní neschopnosti u zaměstnance).

Novela zákoníku práce

Ve fázi po prvním čtení je i novela zákoníku práce, jež hodlá zrušit institut „karenční doby“, po kterou se v případě dočasné pracovní neschopnosti neposkytuje zaměstnancům náhrada mzdy nebo platu. Zároveň se jako určitá kompenzace navrhuje snížení pojistného na nemocenské pojištění placené zaměstnavatelem.

WT 100 tip v článku obecný

Další návrh novely zákoníku práce (momentálně v připomínkovém řízení) je poměrně obsáhlý. Mimo zakotvení valorizačního systému zvyšování minimální mzdy hodlá zavést řadu změn, které obsahovala takzvaná Velká novela zákoníku práce, jež sice byla plánována již od roku 2017, ale k jejímu schválení nedošlo. Nyní se tedy opět navrhuje zavedení sdíleného pracovního místa, nový způsob počítání řádné dovolené, zavedení evidence odpracované doby u dohod konaných mimo pracovní poměr, úprava doručování důležitých písemností zaměstnancům a další.

Vrací se tak návrh na opuštění principu stanovení dovolené za odpracované dny a následného krácení dovolené pro omluvenou nepřítomnost zaměstnance v práci. Vznik práva zaměstnance na dovolenou má být nově založen na jeho týdenní pracovní době. Více v článku: Dovolená se má počítat na základě týdenní pracovní doby, navrhuje ministerstvo