Hlavní navigace

Letos nabude účinnosti nařízení o volném toku neosobních dat

9. 1. 2019
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Nařízení o volném toku neosobních údajů patří do 16 plánovaných akcí ze strategie jednotného digitálního trhu a jeho cílem je zlepšení datové ekonomiky.

Evropská unie schválila nařízení o volném pohybu neosobních dat na začátku října a v platnost vešlo 18. prosince 2018. Účinnosti pak nabude v květnu tohoto roku a do té doby by Evropská komise měla zveřejnit informační pokyny.

Nařízení bylo potřeba

Nařízení se dotýká hlavně datového hospodářství a souvisí s jednotným digitálním trhem. Evropská komise na základě průzkumu identifikovala několik překážek, které bránily volnému toku neosobních dat. Jednalo se především o neoprávněné omezení lokalizace dat od veřejných orgánů členských států, nedostatečnou důvěru v přeshraniční uchovávání a zpracování dat a s tím spojenou právní nejistotu. Mezi další překážku patřily problémy s přepínáním uživatelů služeb, jako je cloud, v důsledku blokování dodavatelů. 

Cílem nařízení tedy bylo tyto překážky odstranit a přinést s tím související usnadnění. Firmy působící na více trzích dnes mají datové servery v pěti zemích. Namísto toho, aby měly přístup z pěti zemí do jednoho místa. Nese to náklady a komplikace, jde o těžkopádný systém, který je pro firmy značně neefektivní, dodává europoslankyně Dita Charanzová, která byla také stínovou zpravodajkou tohoto nařízení. 

Dalším důvodem k tomuto nařízení bylo také vrůstající množství neosobních dat. Ta jsou definována jako „jiná než osobní“, tedy ta, která se netýkají identifikovaných osob. Patří mezi ně tedy i anonymizované údaje a strojově generovaná data. V dokumentu Evropské unie popisujícím legislativní proces schválení tohoto nařízení se uvádí, že datová ekonomika Evropské unie dosáhla v roce 2015 více než 285 miliard eur, což představuje více než 1,94 % hrubého domácího produktu EU. Pokud by nastaly příznivé politické a legislativní podmínky, tak by evropská datová ekonomika mohla růst až osmnáctkrát, což by do roku 2020 představovalo 4 % HDP EU. Evropská ekonomika založená na datech se může stát významnou hnací silou růstu a vytvářet nová pracovní místa, podmínky pro vznik nových obchodních modelů i příležitosti pro inovace. Díky této dohodě jsme se opět přiblížili dokončení jednotného digitálního trhu do konce roku 2018, dodává v tiskové zprávě komisařka pro digitální ekonomiku a společnost Marija Gabrielová

Tomuto tématu jsme se věnovali, když Evropská unie schválila finální podobu nařízení, v článku Vnitřní trh Evropské unie čeká pátá svoboda. O co se jedná a co přinese? 

Co tedy nařízení znamená?

Nová pravidla zajistí volný pohyb údajů přes hranice, dostupnost údajů pro regulační kontrolu a podpoří také tvorbu kodexů chování pro cloudové služby. Tím se usnadní změny poskytovatele cloudových služeb v jasně daných lhůtách, což povede k pružnějšímu trhu cloudových služeb, navíc za dostupnější ceny. Co se týče regulační kontroly, tak veřejné orgány budou mít přístup k údajům pro účely kontroly a dohledu, ať jsou uchovány nebo zpracovány kdekoliv v Evropské unii. „Podnikatelé budou v případě nutnosti určitě povinni zpřístupnit svá data ke kontrole regulačních úřadů,“ zdůrazňuje Vojtěch Marcín, zástupce tiskového mluvčího Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Pro podnikatele představuje nařízení tu výhodou, že nebudou muset shromažďovat data zvlášť v každé zemi, ale mohou si ji vybrat. Omezení umístění neosobních dat bude povoleno pouze z důvodu vnitřní bezpečnosti a jakékoliv zbývající požadavky na lokalizaci budou muset být sděleny Evropské komisi a zveřejněny online. Pro mnohé firmy může nařízení představovat nové příležitosti. České firmy, které se zabývají ukládáním a zabezpečením dat, patří ke špičkám v Evropě, mimo jiné nabízí také velmi konkurenceschopné ceny. Právě ony budou moci nabídnout své služby společnostem z celé EU, firmy již budou moci svá data uložit i u nich, doplňuje Dita Charanzová.

K dalším výhodám nařízení patří například snadnější podnikání napříč Evropskou unií, a to včetně vstupu na zahraniční trhy, možnost inovování datových služeb nebo snížení nákladů a administrativní zátěže obecně. Díky lokalizaci hostingů do chladnějších zemí se očekávají také pozitivní dopady na životní prostředí v podobě menšího znečistění. Změny se dotknou především podnikatelů a firem, ale také spotřebitelé mohou využít většího výběru poskytovatelů daných služeb za konkurenční ceny.

Nové příležitosti může přinést také nedávné nařízení o zrušení geoblockingu, kterému jsme se věnovali v článku Nová pravidla rušící geoblocking začnou platit od 3. prosince. Co se změní?

Nařízení a GDPR

Nařízení o volném pohybu neosobních údajů nemá dopad na obecné nařízení o ochraně údajů (GDPR). To se totiž vztahuje pouze na osobní údaje. Nařízení se zkrátka týká dat, která nejsou osobními údaji, tedy nelze jejich prostřednictvím ani v kombinaci identifikovat konkrétní fyzickou osobu. Dohromady s GDPR tak tvoří komplexní právní úpravu umožňující volný pohyb dat mezi členskými státy a jejich ochranu, vysvětluje Vojtěch Marcín.

Obě nařízení by tedy měla fungovat společně, ale nepřekrývat se, nýbrž doplňovat. V případě datových souborů s osobními i neosobními údaji se na osobní údaje budou vztahovat pravidla GDPR a pro ostatní údaje bude platit nařízení o volném pohybu neosobních údajů.

Autor článku

Redaktorka Podnikatel.cz a BusinessCenter.cz

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).