Hlavní navigace

Letos nabude účinnosti nařízení o volném toku neosobních dat

Jana Langerová

Nařízení o volném toku neosobních údajů patří do 16 plánovaných akcí ze strategie jednotného digitálního trhu a jeho cílem je zlepšení datové ekonomiky.

Doba čtení: 4 minuty

Evropská unie schválila nařízení o volném pohybu neosobních dat na začátku října a v platnost vešlo 18. prosince 2018. Účinnosti pak nabude v květnu tohoto roku a do té doby by Evropská komise měla zveřejnit informační pokyny.

Nařízení bylo potřeba

Nařízení se dotýká hlavně datového hospodářství a souvisí s jednotným digitálním trhem. Evropská komise na základě průzkumu identifikovala několik překážek, které bránily volnému toku neosobních dat. Jednalo se především o neoprávněné omezení lokalizace dat od veřejných orgánů členských států, nedostatečnou důvěru v přeshraniční uchovávání a zpracování dat a s tím spojenou právní nejistotu. Mezi další překážku patřily problémy s přepínáním uživatelů služeb, jako je cloud, v důsledku blokování dodavatelů. 

Cílem nařízení tedy bylo tyto překážky odstranit a přinést s tím související usnadnění. Firmy působící na více trzích dnes mají datové servery v pěti zemích. Namísto toho, aby měly přístup z pěti zemí do jednoho místa. Nese to náklady a komplikace, jde o těžkopádný systém, který je pro firmy značně neefektivní, dodává europoslankyně Dita Charanzová, která byla také stínovou zpravodajkou tohoto nařízení. 

Dalším důvodem k tomuto nařízení bylo také vrůstající množství neosobních dat. Ta jsou definována jako „jiná než osobní“, tedy ta, která se netýkají identifikovaných osob. Patří mezi ně tedy i anonymizované údaje a strojově generovaná data. V dokumentu Evropské unie popisujícím legislativní proces schválení tohoto nařízení se uvádí, že datová ekonomika Evropské unie dosáhla v roce 2015 více než 285 miliard eur, což představuje více než 1,94 % hrubého domácího produktu EU. Pokud by nastaly příznivé politické a legislativní podmínky, tak by evropská datová ekonomika mohla růst až osmnáctkrát, což by do roku 2020 představovalo 4 % HDP EU. Evropská ekonomika založená na datech se může stát významnou hnací silou růstu a vytvářet nová pracovní místa, podmínky pro vznik nových obchodních modelů i příležitosti pro inovace. Díky této dohodě jsme se opět přiblížili dokončení jednotného digitálního trhu do konce roku 2018, dodává v tiskové zprávě komisařka pro digitální ekonomiku a společnost Marija Gabrielová

Tomuto tématu jsme se věnovali, když Evropská unie schválila finální podobu nařízení, v článku Vnitřní trh Evropské unie čeká pátá svoboda. O co se jedná a co přinese? 

Co tedy nařízení znamená?

Nová pravidla zajistí volný pohyb údajů přes hranice, dostupnost údajů pro regulační kontrolu a podpoří také tvorbu kodexů chování pro cloudové služby. Tím se usnadní změny poskytovatele cloudových služeb v jasně daných lhůtách, což povede k pružnějšímu trhu cloudových služeb, navíc za dostupnější ceny. Co se týče regulační kontroly, tak veřejné orgány budou mít přístup k údajům pro účely kontroly a dohledu, ať jsou uchovány nebo zpracovány kdekoliv v Evropské unii. „Podnikatelé budou v případě nutnosti určitě povinni zpřístupnit svá data ke kontrole regulačních úřadů,“ zdůrazňuje Vojtěch Marcín, zástupce tiskového mluvčího Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Ptejte se odborníka v poradně GDPR po praktické stránce
Ing. Kamil Beránek
poradce pro GDPR

Pro podnikatele představuje nařízení tu výhodou, že nebudou muset shromažďovat data zvlášť v každé zemi, ale mohou si ji vybrat. Omezení umístění neosobních dat bude povoleno pouze z důvodu vnitřní bezpečnosti a jakékoliv zbývající požadavky na lokalizaci budou muset být sděleny Evropské komisi a zveřejněny online. Pro mnohé firmy může nařízení představovat nové příležitosti. České firmy, které se zabývají ukládáním a zabezpečením dat, patří ke špičkám v Evropě, mimo jiné nabízí také velmi konkurenceschopné ceny. Právě ony budou moci nabídnout své služby společnostem z celé EU, firmy již budou moci svá data uložit i u nich, doplňuje Dita Charanzová.

K dalším výhodám nařízení patří například snadnější podnikání napříč Evropskou unií, a to včetně vstupu na zahraniční trhy, možnost inovování datových služeb nebo snížení nákladů a administrativní zátěže obecně. Díky lokalizaci hostingů do chladnějších zemí se očekávají také pozitivní dopady na životní prostředí v podobě menšího znečistění. Změny se dotknou především podnikatelů a firem, ale také spotřebitelé mohou využít většího výběru poskytovatelů daných služeb za konkurenční ceny.

Nové příležitosti může přinést také nedávné nařízení o zrušení geoblockingu, kterému jsme se věnovali v článku Nová pravidla rušící geoblocking začnou platit od 3. prosince. Co se změní?

Daň z nemovitosti tip Podnikatel.cz

Nařízení a GDPR

Nařízení o volném pohybu neosobních údajů nemá dopad na obecné nařízení o ochraně údajů (GDPR). To se totiž vztahuje pouze na osobní údaje. Nařízení se zkrátka týká dat, která nejsou osobními údaji, tedy nelze jejich prostřednictvím ani v kombinaci identifikovat konkrétní fyzickou osobu. Dohromady s GDPR tak tvoří komplexní právní úpravu umožňující volný pohyb dat mezi členskými státy a jejich ochranu, vysvětluje Vojtěch Marcín.

Obě nařízení by tedy měla fungovat společně, ale nepřekrývat se, nýbrž doplňovat. V případě datových souborů s osobními i neosobními údaji se na osobní údaje budou vztahovat pravidla GDPR a pro ostatní údaje bude platit nařízení o volném pohybu neosobních údajů.