Spor se zaměstnavatelem řeší u soudu jen necelá desetina zaměstnanců. Lidé se většinou bojí, že by prohráli a raději si hledají jiné místo. Přitom právě zaměstnanci bývají mnohem častěji těmi, kteří ze soudních síní vychází jako vítězové. Nejčastější spory, jež se dostanou až k soudu, jsou ty o peníze. Mnohdy jde o to, že zaměstnanec dostane bez svého vědomí nižší plat. Zaměstnavatel může snížit mzdu bez souhlasu zaměstnance, pokud je stanovena samostatným mzdovým výměrem. Ten ale nesmí být vydán zpětně a mzda nesmí klesnout pod hranici zaručené mzdy. Zároveň musí být zachována i výše zákonných příplatků, například za noční práci, a musí být respektován zákaz diskriminace. V situaci, kdy je výše mzdy sjednána přímo v pracovní smlouvě, nelze bez souhlasu zaměstnance mzdu snížit. Mzda stanovená kolektivní smlouvou může být snížena pouze se souhlasem odborů,
říká k této problematice advokát Jiří Hartmann.
Dalším častým problémem je dlužná mzda. V případě, že zaměstnavatel mzdu nevyplatil nebo ji nevyplatil celou do 15 dnů od uplynutí termínu splatnosti, zaměstnanec má možnost domáhat se zaplacení dlužné mzdy soudní žalobou. A podle občanského zákoníku může požadovat nejen dlužnou mzdu, ale i úroky z prodlení. Navíc má samozřejmě možnost okamžitě zrušit svůj pracovní poměr. V případě vleklých problémů není od věci podat podnět na Úřad práce, který může zaměstnavatele sankcionovat za nekalé chování. Úřad práce je také tím, kdo může dlužnou mzdu zaměstnanci za zaměstnavatele uhradit. Ovšem pozor, mzdové nároky je možné uplatňovat jen po dobu pěti měsíců a 15 kalendářních dnů ode dne, kdy Úřad práce zveřejnil informaci o tom, že na zaměstnavatele byl podán například insolvenční návrh.
Advokáti apelují, aby se lidé nebáli soudit se svými zaměstnavateli. Prý se to mnohým vyplatí.
Soudní spory mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem ale mohou vzniknout i z dalších důvodů. Jde například o neplatné ukončení pracovního poměru nebo používání sociálních sítí na pracovišti. Internet na pracovišti je dnes zcela běžnou záležitostí. Zaměstnavatelům ale stále více vadí jeho zneužívání pro soukromé aktivity. Největší problém mají pochopitelně se sledováním pornografie, často spory vznikají také kvůli přílišnému trávení času na sociálních sítích. V Číně, USA a ve Velké Británii přijde kvůli fotografii či komentáři na sociální síti o práci jeden člověk z deseti. V České republice je prozatím situace jiná. Nelichotivé vyjádření zaměstnance na sociálních sítích na adresu zaměstnavatele mimo pracovní dobu nelze vnímat jako porušení pracovní kázně. Zaměstnavatel proto nemůže z tohoto důvodu ukončit pracovní poměr se zaměstnancem,
říká Jiří Hartmann z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.
Od ledna bude vzájemné vztahy mezi zaměstnaci a zaměstnavateli částečně upravovat i nový občanský zákoník, který zasáhne do pracovněprávních vztahů. Jinak ale je a bude pro zaměstnavatele a jejich podřízené stále směrodatný zákoník práce. A co bude nového? Například bude možné uzavírat pracovní smlouvy s mladistvými pouze v případě, pokud dosáhnou 15 let věku a zároveň budou mít ukončenou povinnou školní docházku. Novinkou podle nového občanského zákoníku bude také právo rodičů nezletilého, který nedosáhl 16 let, rozvázat jeho pracovní poměr, pokud to bude nutné v zájmu vzdělávání, zdraví nebo vývoje nezletilého. Podrobnosti o novém občanském zákoníku čtěte ve speciálním seriálu serveru Podnikatel.cz.
