Hlavní navigace

Lítý boj o stravenky. Studie, která potápí stravovací paušál, však stojí na vodě

Daniel Morávek

[KOMENTÁŘ] Stravenkové firmy vytáhly ze svého arzenálu další zbraň, a to studii, která prý dokládá, že stravovací paušál připraví stát o více než 20 miliard.

Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Některá média toto tvrzení převzala, aniž by se zaměřila, co se ve studii doopravdy říká a za jakých okolností stát údajně o desítky miliard přijde. Samotné tvrzení o ztrátě 20 miliard je totiž minimálně zavádějící a jde o tvrzení typu  „když si nevsadíte v loterii, přijdete o 10 milionů na první výhře“.

Stravovací paušál připraví rozpočet o 20 miliard, tvrdí studie

Ministerstvo financí zveřejnilo na začátku letošního srpna, že chce zavést tzv. stravovací paušál. Nově by zaměstnavatelé mohli dávat na obědy pracovníkům přímo peníze namísto stravenek, a to dle obdobných zvýhodněných pravidel, jako dnes platí pro stravenky. Zároveň by zůstala možnost dál beze změny používat dnešní režim stravenek, firmy by tak jen dostaly na výběr, jaký režim využijí. Poté, co ministerstvo představilo svůj plán, rozjely stravenkové firmy svoji tradiční mediální masáž, jak jsou stravenky vlastně výhodné pro všechny zúčastněné, jak přispívají k zdravému životnímu stylu zaměstnanců, jelikož bez nich přestanou zaměstnanci jíst, nebo dokonce jak způsobují nižší nezaměstnanost, nižší nemocnost.

Čtěte také: Peníze místo stravenek? Žádný kolaps, ale zlepšení pro (skoro) všechny 

Vzhledem k tomu, že ministerstvo od svého plánu zatím neustoupilo, vytáhly stravenkové firmy ze svého arzenálu další zbraň, a to analýzu společnosti Grant Thorton pro Unii zaměstnavatelských svazů ČR (UZS ČR), dle které může údajně státní rozpočet přijít kvůli stravovacímu paušálu až o více než 20 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová prohlásila, že nová úprava připraví státní rozpočet maximálně o 2 miliardy korun. Nechali jsme dopady přepočítat poradenskou, daňovou a auditorskou firmu a ta dospěla k částce více než desetinásobné. Konkrétně 21,4 miliardy Kč, komentoval prezident UZS ČR Jiří Horecký.

Klíčovou roli v propadu rozpočtových příjmů mají podle studie sehrát dva efekty. Prvním z nich má být čerpání paušálu těmi, kteří dnes nenabízejí firemní stravování ani stravenky. Jejich zapojení do systémů může údajně znamenat snížení daňových příjmů o 8,6 mld. Kč. Druhým dominantním efektem má být odliv od současné formy podpory stravování a přechod na stravovací paušál ze strany zaměstnavatelů, kteří již dnes podporují stravování jinou formou (stravenky, jídelní stravování), a tím i k navýšení efektivního příspěvku na stravování. Změny formy podpory stravování pak prý rozpočet připraví až o 10,6 mld. korun.

Ministerstvo výsledky studie odmítlo jako nadsazené

Na zveřejnění studie bleskově zareagovalo ministerstvo financí, podle kterého jsou výsledky studie UZS ČR nadsazené. Podle ministerstva bude skutečný záporný dopad reformy do státního rozpočtu přibližně 2 miliardy korun ročně. Nově by zaměstnavatel kromě závodního stravování a stravenek, jejichž daňové výhody zůstanou v plné míře zachovány, mohl uvedený příspěvek poskytnout také přímo ve formě peněžních prostředků. Stále by se jednalo o příspěvek na stravování, přičemž proces jeho administrace by byl mnohem jednodušší a odpadly by i související poplatky a provize, jimiž je zatížen stravenkový systém, uvedlo ministerstvo v reakci na studii.

Jak dále doplnilo ministerstvo, principem stravovacího paušálu není zavedení nového daňového zvýhodnění, ale pouze jednodušší a efektivnější způsob, jak čerpat stávající zvýhodnění na stravování, na které dnes kvůli vysokým provizím stravenkových společností a administrativě nedosáhne 1 milion zaměstnanců. Prostředky, které dnes představují marže vydavatelů stravenek, by zůstaly v peněženkách zaměstnanců a firem. Považujeme za přirozené a očekávatelné, že podobných studií, které budou usilovat o diskreditaci tohoto záměru, bude přibývat, odmítlo výsledky studie ministerstvo.

Čtěte také: Místo stravenek peníze. Ministerstvo chystá alternativu pro zaměstnavatele

Důležité jsou hypotetické výchozí podmínky

Ačkoli je sice ministerstvo financí přeborník v kreativní práci s fakty, v případě stravovacího paušálu mají máslo na hlavě jednoznačně stravenkové firmy. Předně je nutné upozornit, že Asociace provozovatelů poukázkových systémů (tedy stravenkových firem) je členem UZS ČR a různé údajné negativní dopady stravenkového paušálu asociace prezentuje skrze právě UZS ČR, aby vyjádřením dodala punc nestrannosti, nestranná však vzhledem k členství stravenkových firem nejsou.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví a personalistika
PhDr. Dagmar Kučerová
poradkyně pro mzdové účetnictví

Co se týče samotné studie, je nutné se především zaměřit na to, za jakých podmínek k údajným ztrátám rozpočtu dojde. První zmiňovaný efekt (ve studii nazvaný jako statický model) 8,6 miliard Kč má totiž nastat při dvou předpokládaných situacích. Jedna z nich je ta, pokud by zaměstnancům, kteří aktuálně nevyužívají benefit v rámci podpory stravování, stravovací paušál plně nahradil část mzdy (tedy, že kvůli paušálu jim zaměstnavatel sníží hrubou mzdu a dorovná původní mzdu paušálem). Druhá pak je ta, když se zaměstnavatel rozhodne místo navýšení mzdy zavést stravovací paušál a tedy případně zaplatí v budoucnu na daních méně, než kdyby o stejnou částku zvedl mzdu).

Dopad do rozpočtu má však teoreticky jen první situace, jelikož v případě druhé stát oproti stávajícímu stavu nic netratí, jelikož se mzda nesnižuje a jde jen o hypotetické náklady v hypotetické budoucí situaci, kdy zaměstnavatel se rozhoduje mezi přidáním mzdy a daňovém zvýhodnění na stravování. Nikde se nedočtete, proč by měla nastat a proč k ní už nedochází nyní.

Stejnou argumentaci lze vztáhnout i na stravenky

Stejnou argumentaci jako na stravovací paušál lze navíc vztáhnout i na samotné stravenky, kde stát na jejich aplikaci ve firmách dle této argumentace daňově tratí. Stejně tak se podnikatel může už nyní rozhodovat mezi zvýšením hrubé mzdy a zavedením daňově zvýhodněných stravenek nebo snížením aktuální mzdy a zavedením daňově zvýhodněných stravenek. Jediný rozdíl je, že zatímco u stravovacího paušálu jde o proces mezi státem, firmou a zaměstnancem, u stravenek do všeho vstupuje ještě stravenková firma, která si z celé transakce ukrajuje svůj podíl, princip daňové úlevy je však identický.

daně_I.fáze

O mnoho lépe si nestojí ani teoretický druhý efekt (tzv. dynamický model), opět totiž pracuje s hypotézou, která nemusí nastat a nijak nevysvětluje, proč by nastat měla a v jaké šíři. Předpokladem je situace, že část zaměstnanců, kteří nyní dostávají stravenky nebo se stravují ve firemní kantýně, přejde na stravovací paušál. Zároveň je však počítáno s tím, že zaměstnavatelé náhle začnou hradit maximální příspěvek na stravování a že tak bude vyšší, než nyní platí na stravenky (s tímto předpokladem operuje i statický model). Ano, nikde se nedozvíte, proč by najednou měl příspěvek stoupnout a proč, když už nyní je daňově nejvýhodnější stravenka 123 korun a průměrná výše stravenky okolo 80 korun.

Shrňme si tedy, co studie ve skutečnosti říká. Za předpokladu, že najednou všichni zaměstnavatelé začnou využívat stravovací paušál v maximální výši, sníží zaměstnancům o příspěvek mzdy a započteme hypotetické ztráty z budoucího zvýšení mzdy, přijde stát o 20 miliard korun. Že by stát o miliardy korun přišel (a už aktuálně přichází) i v případě stravenek, kdyby se všichni rozhodli je poskytovat v daňově nejvýhodnější výši a snížit o ně mzdy, studie „zapomíná“ zmínit. Nezbývá se než těšit, s čím vyrukují stravenkové firmy příště.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).