Hlavní navigace

Má nárok na volno na pohřeb i zaměstnanec pracující v noci?

Dagmar Kučerová

Zaměstnavatel poskytuje volno na jiné důležité osobní překážky v práci. Potíže činí jejich poskytování některým skupinám zaměstnanců.

Doba čtení: 4 minuty

Především zaměstnancům na nočních směnách či s rozdílnou délkou denních směn. Přitom i oni chtějí čerpat volno v souladu se zákonem.

Překážky v práci na straně zaměstnance

Překážkou v práci lze nazvat skutečnost, která brání zaměstnanci ve výkonu jeho práce. Jestliže měl zaměstnanec podle předem stanoveného rozvrhu pracovní doby v den překážky pracovat, avšak z důvodu skutečnosti, která mu brání ve výkonu práce, pracovat nemůže, jde o překážku v práci. Naopak, pokud podle rozvržení pracovní doby pracovat neměl, nemůže mu vzniknout ani překážka v práci. Pokud však zaměstnanec zamešká směnu z důvodu neomluvené nepřítomnosti (neomluvené absence) v práci, nejde o překážku v práci, ale o neplacené volno bez náhrady mzdy.

Překážky na straně zaměstnance popisuje zákoník práce v § 191 až 205. Jedná se o důležité osobní překážky, mezi které patří například pracovní neschopnost zaměstnance, mateřská a rodičovská dovolená, ošetřovné, jiné důležité osobní překážky, výkon veřejné funkce, výkon občanské povinnosti, jiné úkony v obecném zájmu, pracovní volno související s brannou povinností a překážky z důvodu školení či studia.

Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro důležité osobní překážky, je zaměstnavatel povinen poskytnout mu pracovní volno nejméně v rozsahu stanoveném zákoníkem práce. V některých případech i náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Okruh osobních překážek v práci vymezila vláda samostatným nařízením vlády č. 590/2006 Sb. a výčet jiných důležitých osobních překážek je uveden v zákoníku práce. Mezi tyto důležité osobní překážky v práci patří vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení, pracovnělékařská prohlídka, přerušení dopravního provozu, znemožnění cesty do zaměstnání, svatba, narození dítěte, úmrtí, přestěhování a další.

Podrobnější podmínky poskytnutí těchto překážek v práci (včetně přehledné tabulky s uvedením nároku na náhradu mzdy) popisujeme v článcích:

Překážky v práci a nerovnoměrně rozvržená pracovní doba

Ne všichni zaměstnanci mají rozvrženou týdenní pracovní dobu na pět dnů v týdnu po osmi hodinách denně. Mohou mít rozdílné délky směn i nerovnoměrně rozvrženou týdenní pracovní dobu. Nabízí se otázka, jak to bude s celodenními překážkami v práci. Lze poskytovat náhradu mzdy ve výši průměrné délky směny?

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví a personalistika
PhDr. Dagmar Kučerová
poradkyně pro mzdové účetnictví

Pokud zaměstnanec nemůže konat práci pro jiné důležité osobní překážky v práci, je zaměstnavatel povinen poskytnout mu nejméně ve stanoveném rozsahu pracovní volno a ve stanovených případech i náhradu mzdy nebo platu, a to ve výši průměrného výdělku. U většiny z nich se vychází z principu, kdy je pracovní volno (ať už s náhradou mzdy, nebo bez) poskytnuto na nezbytně nutnou dobu (např. vyšetření nebo ošetření u lékaře, doprovod rodinného příslušníka k vyšetření nebo ošetření, narození dítěte apod.). Zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu pouze v takovém rozsahu, v jakém překážka v práci zasáhla do jeho pracovní doby.

Jestliže je však pracovní volno stanoveno ve dnech, náleží náhrada mzdy za tolik hodin, kolik v konkrétním dni činila délka směny. Nepoužije se tedy průměrná délka směny, ale délka skutečná.

Překážky v práci a noční směna

Potíže mohou logicky vznikat i u zaměstnanců pracujících v nočních směnách. Například pokud zaměstnanec odjede na pohřeb na jiný konec republiky. Z hlediska nároku na náhradu mzdy se jedná o zaměstnance, jenž patří do okruhu příbuzenstva dle nařízení vlády, má tedy nárok na jeden den při účasti na pohřbu. Noc před pohřbem odpracoval, avšak nestihne se vrátit na následující noční směnu začínající ve 22 hodin.

Překážka v práci zasahuje do noční směny pouze částečně (čas příjezdu). Ovšem nástup na noční směny uprostřed noci by byl jistě problematický, nehledě na únavu zaměstnance.

Jak pro server Podnikatel.cz vysvětlila Barbara Hanousek EckhardováMinisterstva práce a sociálních věcí, je v okruhu taxativně vyjmenovaných překážek v práci na straně zaměstnance (nařízení vlády 590/2006 Sb.) i poskytnutí pracovního volna vždy s náhradou mzdy nebo platu v souvislosti s úmrtím rodinného příslušníka nebo jiné osoby žijící se zaměstnancem ve společné domácnosti. Délka poskytovaného pracovního volna je diferencována podle pozůstalých osob ve vztahu k zemřelému a je rozdělena do tří skupin, kdy pracovní volno je poskytováno maximálně 2 dny nebo pouze na nezbytně nutnou dobu. V případě vzniku překážky v práci na straně zaměstnance z důvodu úmrtí rodinného příslušníka, který odpracoval noční směnu a překážka v práci zasahuje do jeho bezprostředně následující noční směny, nejedná-li se o zaměstnance patřícího do skupiny pozůstalých, kterým vzniká právo na pracovní volno pouze na nezbytně nutnou dobu k účasti na pohřbu (nejvýše na jeden den), je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno na celou tuto noční směnu. Pokud zákoník práce uvádí dny, jedná se o pracovní dny, tedy směny, objasnila Barbara Hanousek Eckhardová.

Z pohledu nároku na volno (placené i neplacené) je tak rozhodující druh překážky v práci, tj. zda má zaměstnanec nárok pouze na nezbytně nutnou dobu (nejvýše jeden den), nebo na celý den (tj. celou směnu). Nařízení vlády však stanovuje pouze nezbytné minimum, na které mají zaměstnanci nárok. Zaměstnavatel může dle finančních a provozních možností poskytnout i více hodin či celých dnů placeného i neplaceného volna.