Zda podnikatelé mají šanci uspět s žádostmi či žalobami za náhradu škod v důsledku vládních omezení, je ovšem stále nejasné. Podmínky pro jejich podání nicméně platí stejné jako na jaře.
Některé podnikání už je omezeno
Všechna stravovací zařízení (restaurace, hospody, bary, noční kluby apod.) musí v rámci aktuálních protiepidemických opatření mít mezi 22. hodinou a 6. hodinou ranní zavřeno. Velký problém to je především pro bary a noční kluby, jejichž byznys de facto stojí na noční otevírací době. Vláda nicméně žádnou podporu pro tyto podnikatele neschválila a ani ji nechystá. Provozovatelé nicméně mohou zkusit požádat o náhradu škody a případně se následně soudit. Případný výsledek je však nejistý.
Vše zkomplikoval fígl vlády
Situace je nyní podobně nepřehledná jako na jaře. Až do 23. března určovala vláda omezení obyvatel a podnikatelů skrz zákon o krizovém řízení. Ten kromě jiného obsahuje § 36 o náhradě škody, podle kterého je stát povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními prováděnými podle tohoto zákona. Náhrada se neposkytuje nikomu, kdo si škodu způsobil sám nebo kdo ji zavinil.
Než však podnikatelé mohli začít škody řešit, vláda změnila svůj dosavadní postup a jednotlivá opatření přestala vydávat vláda jako celek, ale začalo je vydávat jako mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví. Mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví následně zrušil Městský soud v Praze jako nezákonná.
Také v současnosti došlo ke změně. Opatření k omezení nejprve vydávalo ministerstvo zdravotnictví, avšak při vyhlášení nouzového stavu došlo ke změně a omezení je nyní vyhlášeno vládou podle krizového zákona. Podnikatelé, kterých se stávající opatření dotýkají, každopádně nyní mohou opět zkusit požádat o náhradu škody. Podmínky platí stejné jako na jaře.
Jak mohli podnikatelé žádat o náhradu za jaro
Co se týče jarní uzávěry, která byla oproti dosavadním stávajícím opatřením mnohem širší, mohli podnikatelé podle odborníků zkusit uplatnit buď nárok na náhradu škody podle tzv. krizového zákona, nebo podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, a to v závislosti na tom, zda byla škoda způsobena opatřeními vlády vydanými podle krizového zákona, nebo opatřeními ministerstva zdravotnictví.
Kdyby vláda vydávala všechna opatření pouze podle krizového zákona, mohli by se poškození domáhat odškodnění jenom postupem dle § 36 KZ. Jedná se o objektivní odpovědnost státu, jež nevyžaduje zavinění na straně státu. Důkazní břemeno však nese poškozený. Ten má k uplatnění nároku u orgánu státu šestiměsíční lhůtu od doby, kdy se o vzniklé škodě dozvěděl; po uplynutí této doby nárok zaniká. Pokud nebude vyhověno, lze nárok uplatnit soudní cestou. Žalobou se lze obrátit na soud ve lhůtě 3 let ode dne, kdy se podnikatel o škodě dozvěděl,
uvedl serveru Podnikatel.cz advokát Ladislav Drha.
Nárok se uplatňuje u příslušného orgánu krizového řízení, který opatření vydal. Vzhledem k půlroční lhůtě však již termín pro podání žádosti o náhradu škody za jarní opatření vypršel. Za nynější podzimní však je opět možné žádat a podmínky jsou stejné.
Jak na škodu při výkonu veřejné moci
U mimořádných opatření nařízených ministerstvem zdravotnictví však byla situace jiná. 23. 4. 2020 totiž Městský soud v Praze vydal rozhodnutí, podle kterého byla čtyři nejdůležitější mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví zrušena jako nezákonná. Ačkoli byla proti tomuto rozhodnutí podána kasační stížnost, je již pravomocné. Náhrada škody by proto měla být v souvislosti s nezákonnými opatřeními ministerstva zdravotnictví uplatněna podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. V tomto případě by tedy měl být nárok uplatněn u ministerstva zdravotnictví, a pokud by z jeho strany nebyl nárok do 6 měsíců plně uspokojen, lze se domáhat náhrady škody u soudu,
upřesnila Blanka Vlachová, advokátka AK Taylor Wessing ČR.
I v tomto případě je možné nárok uplatnit ve lhůtách 3 roky od okamžiku, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a osobě povinné k její náhradě, přičemž nejpozději musí být právo uplatněno do deseti let ode dne, kdy škoda vznikla. „V souvislosti s tímto nárokem je však nepochybné, že dojde ke stavení běhu promlčecí lhůty, neboť zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem přímo stanoví, že promlčecí lhůta neběží od uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců,“ dodala Blanka Vlachová.
Pokud je/bude vaše podnikání omezeno, podáte žádost o náhradu škody?
Jak na žalobu na škodu dle krizového zákona
Vzhledem k tomu, že stát se k odškodňování příliš nemá a zřejmě ani mít nebude, podnikatelé se zřejmě nevyhnou nutnosti jít k soudu. Žadatelé o náhradu škody by měli podle odborníků zvážit několik skutečností. V první řadě je nutné posoudit, zda byla z jejich strany učiněna veškerá potřebná opatření k zabránění škody, která po nich lze spravedlivě požadovat.
Tzv. prevenční povinnost všem ukládá občanský zákoník. Tedy posouzení, zda podnikatelé sami využili všech možností pro odvrácení nebo snížení škody a v jaké míře škodě nemohli zabránit,
upozornil advokát Ladislav Drha. Za splnění této povinnosti by snad bylo možno považovat například pokus zahájit jednání se smluvními partnery o prodloužení termínů plnění nebo v případě restauračních zařízení zprostředkování donášky jídla zákazníkům domů, otevření výdejních okének či v případě fitness studií online placené lekce,
doplnila s odkazem na jarní opatření advokátka Blanka Vlachová.
Dále je k uplatnění nároku za škodu nutné prokázat, jaké provozní výdaje v souvislosti se škodnou událostí podnikatel musel vynaložit, kdy tato škoda vznikla a kdy se o ní dozvěděl. Svá tvrzení musí podnikatel podpořit odpovídajícími důkazy. Za ty lze označit kupříkladu: e-mailová nebo jiná komunikace a na to navazující předčasná ukončení smluv, fotografie, smlouvy s dodavateli, zákazníky či se zaměstnanci, znalecké posudky, účetní doklady, stornované objednávky.
V neposlední řadě je pak na poškozeném, aby prokázal, že mezi opatřeními a jemu způsobenou škodou existuje příčinná souvislost. Jeho úkolem je tak prokázat, zda by lidé využívali jeho služeb za období pandemie i v případě, že by k opatřením nedošlo. Uvedené lze považovat za problematicky prokazatelné, přičemž každý jednotlivý případ je nutné posuzovat individuálně a podle toho případně doporučit, jaké kroky by měly být učiněny.
Lze očekávat, že podnikatelé budou primárně žalovat ušlý zisk. Prokazování výše ušlého zisku nebude jednoduché. Bude např. obtížné rozlišit, zda ušlý zisk byl způsoben vládními opatřeními anebo samotnou krizovou situací. Pandemie vyvolala paniku, což způsobilo snížení aktivity zákazníků a tedy i snižování zisku podnikatelů bez ohledu na opatření státu,
podotkl Ladislav Drha. V případě, že by podnikatel nárokoval ušlý zisk, je možné žalobu podpořit přehledem nerealizovaných objednávek, případně kalkulací prokazující, o kolik tržeb podnikatel v důsledku opatření přišel při zohlednění aktuální ekonomické situace způsobené pandemií.
Právě prokázání ušlého zisku a plnění preventivní povinnosti však činí ze žalob o náhradu škody „nejistý podnik“ a odborníci se neodvažují předjímat, zda mají šanci uspět. Ministr vnitra Jan Hamáček chce navíc změnit krizový zákon a zkomplikovat tak možnost žádostí o náhrady škod. „Podnikatelům lze doporučit, aby činili veškerá nezbytná opatření k tomu, aby zabránili co největší škodě. Prognóza výsledku případného soudního řízení, které může trvat i několik let, než bude věc projednána a rozhodnuta ve více soudních instancích, je totiž v této chvíli nejistá,“ uzavřela Blanka Vlachová