Průzkum Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) ukázal, že na českém trhu je 16,5 % nezávislých ztrátových prodejen, a to především na venkově.
Zavřít prodejnu je až krajní varianta
Čeští obchodníci jsou nuceni každoročně uzavřít průměrně 500 malých prodejen s potravinami a smíšeným zbožím. Průzkum dále ukázal, že jen 5,4 % prodejen bylo uzavřeno z důvodu ztrátovosti. To podle Zdeňka Juračky, předsedy AČTO, ukazuje praxi, kdy jsou tradiční obchodníci ochotní držet své prodejny i navzdory ztrátovosti a provozy zavírají jen v krajní nouzi. Obchod s potravinami totiž mnohdy bývá tím posledním, co v malých obcích ještě funguje, a naši obchodníci se tuto službu snaží do poslední chvíle zachovat. Je to ale ještě podnikání?
dodává.
Přečtěte si, jak to na malé obci chodí v praxi v případě cukrárny: V malé obci se cukrárna provozuje hlavně pro lidi. Nahlédněte do ní
Obchodníci tak drží malé prodejny téměř výhradně z vlastních zdrojů a ztrátu kryjí ze zisku ostatních, výdělečných prodejen. Ze strany obce nebo krajů je dotována pouze 2,2 % prodejen. I tak jsou čeští obchodníci za každou podporu rádi. Dalším řešením je nabídnutí prodejny k pronájmu, kterého využilo jen 1,2 % prodejen. Také se ukázalo, že dlouhodobé dotování prodejen nepřináší efekt v podobě kladného hospodaření, ale významně pomáhá zachovat službu v obci pro občany. Ochota dotovat ztrátové prodejny ze zisku se rovná 2,9 roku, což je vzhledem k náročnosti úctyhodné. Který jiný ekonomický subjekt by byl ochoten poskytovat 3 roky službu za cenu ztráty?
ptá se dále Zdeněk Juračka.
Obchodníci to nemají jednoduché
Malí obchodníci nejenom na vesnicích musí čelit několika hrozbám. Jednou z nich je stále se zvětšující počet supermarketů, které malé obchodníky ohrozí, i když jsou v okruhu několika kilometrů. Občanská vybavenost venkova, ale i malých měst zmírá a řada lidí na venkově nemá kde nakoupit. Tomuto problému jsme se věnovali v článku Pozvolná záhuba malého obchodníka. Zlikvidují je supermarkety úplně?.
Obchodníci se museli poprat také s EET a v poslední době s tím, že podle zákona za kvalitu zboží odpovídá ten, kdo jej uvádí na trh, tedy obchodník. Proti návrhu, který odpovědnost za složení výrobků přenáší na obchodníky, se ohradila také Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Pro maloobchodníka na venkově je tato povinnost téměř nesplnitelná a pokuta zcela likvidační. Jak bude malý obchodník prověřovat složení výrobku? Podle jakých kritérií?
ptá se generální ředitelka AMSP ČR Eva Svobodová. Více najdete v našem článku AMSP ČR: Odpovědnost za dvojí kvalitu výrobků by neměl nést obchodník.