Hlavní navigace

Mámy spojují práci a kojení. Zaměstnavatel jim přitom musí kojení zaplatit

13. 8. 2020
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Práce a kojení se nevylučují. Zákoník práce zná placené přestávky na kojení a kojící mámy si rozumí i s odsávačkou. Nezastírají však, že to nemají jednoduché.

Flexibilita práce je nyní prakticky celospolečenským tématem. Aktuální je i pro rodiče, především pro mámy s malými dětmi. Zkrácené úvazky, které v Česku zdaleka nejsou standardem, a další formy flexibility, jako je třeba sdílení pracovních míst nebo kombinace práce na dálku a v kanceláři, se dosud diskutovaly hodně právě v souvislosti s rodiči, kteří potřebují skloubit práci a starost o děti.

Placené přestávky na kojení podle zákona

Témat k diskusi je přitom v tomto případě stále dost. Například: délka rodičovské „dovolené“; výše rodičovského příspěvku; nerovnoměrné rozložení péče o děti a domácnost mezi matky a otce (podle dat z oddělení Gender & sociologie Sociologického ústavu Akademie věd ČR o děti pečují v českých domácnostech ženy v 87 % případů); nebo to, jak jsou mámy, co se do práce vrací co nejdříve, okolím vnímány. Vše má co do činění se zvykem i se stereotypy a má to kulturní kořeny.

V práci kojící podnikatelka, politička nebo zaměstnankyně není v Česku dosud někým, kdo by byl vidět často. Někteří zaměstnavatelé a některé zaměstnavatelky tak možná ani neví, protože to nikdy nepotřebovali, že zákoník práce myslí právě i na kojící matky. Ve svém paragrafu 242 totiž upravuje přestávky ke kojení v práci. Zaměstnankyni, která kojí své dítě, musí zaměstnavatel ze zákona poskytnout kromě běžných přestávek ještě zvláštní přestávky na kojení. A také jí je zaplatit.

 

A to tak, že zaměstnankyně, která pracuje po stanovenou týdenní pracovní dobu, má nárok na dvě půlhodinové přestávky na každé dítě do konce jednoho roku jeho věku a v dalších třech měsících na jednu půlhodinovou přestávku za směnu. Pokud pracuje po kratší pracovní dobu, avšak alespoň polovinu týdenní pracovní doby, má nárok na jednu půlhodinovou přestávku, a to na každé dítě do konce jednoho roku jeho věku. Podstatné je, že se přestávky na kojení započítávají do pracovní doby a zaměstnankyni za ně přísluší náhrada mzdy nebo platu (podle toho, zda pracuje v soukromém sektoru či ve veřejné sféře) ve výši průměrného výdělku.

Zároveň ale má zákoník práce pro matky i řadu omezení. Podle ustanovení paragrafu 195 odstavce 5 zákoníku práce nesmí být mateřská dovolená v souvislosti s porodem kratší než 14 týdnů a nemůže skončit ani být přerušena před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu. Navíc jsou práce, vyjmenované ve vyhlášce číslo 180/2015 Sb., zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním – matkám do konce devátého měsíce po porodu. Více o tom čtěte v článku Zaměstnání na mateřské, rodičovské a práce v šestinedělí.

Práce mezi kontrakcemi, schůzky mezi kojením

Při rozhovorech s mámami, které porod nevytrhl z práce, není nouze o zkušenosti, které souvisejí s fyzickou a psychickou stránkou mateřství. A to ať už jsou to podnikatelky nebo zaměstnankyně. Vyprávějí o tom, jak absolvovaly pracovní schůzky v krátké pauze mezi dvěma kojeními dvojčat, jak (s malým pochopením kolegů) odsávaly mléko v práci, o tom, jak vyřizovaly pracovní hovory z postele pár dnů po náročném a bolestivém císařském řezu, případně o tom, jak je šéfová naháněla s urgentní pracovní věcí ještě mezi kontrakcemi v porodnici. Jistě, je to jejich volba, jde ale zároveň o to, jak jim tuzemské pracovní zvyklosti, vztahy a prostředí skloubení raného mateřství a práce ulehčují, nebo naopak komplikují. Čtěte také článek Jsem matka a podnikám. Kdo jsou ženy, které se nebojí riskovat?

Ženský kolektiv byl ke kojení vstřícný

Petra Kašparová pracuje jako lékařka – patoložka v nemocnici, vyučuje i medičky a mediky a do práce také dojížděla, když ještě kojila, a to postupně dvě děti. Měla jsem výuku a pomocná osoba, moje máma nebo manželův tatínek, kroužila venku s kočárkem. Když přišel čas, dítko jsem nakojila, přebalila, vzpomíná Petra. Kojila v místnosti, kam občas zabloudili medici, nebo v dámské pracovně. Je nás v práci dost ženských, ten „úděl“ jsme znaly všechny, takže jednou za čas jsme si to navzájem tolerovaly. A chodily jsme do práce na kratší úvazek, popisuje a zároveň přiznává, že zabrat se do složitého pracovního úkolu, když byla myšlenkami souběžně u miminka, pro ni bylo náročné.

Zahraniční zkušenost: V kanceláři vrčí odsávačka

Je to jen pár dní, co projektová manažerka a HRistka Cecílie La Monica Grus zveřejnila na své LinkedIn síti příspěvek, jak se vrátila do práce s odsávačkou (což je pomůcka na odsávání mateřského mléka, aby se nezastavila laktace). A to po devíti měsících, které strávila se svým novorozeným dítětem doma. Cecílie žije a pracuje v Itálii, takže v jejím pracovním okolí je běžné, že se zaměstnankyně vrací do práce už po pár měsících. Organizace, v níž pracuje, má něco přes padesát zaměstnanců a více než polovina jsou ženy v produktivním věku. Prošla jsem si to v hlavě a napočítala jsem dvanáct matek s dětmi ve školkovém a mladším věku, dodává. Její devítiměsíční mateřská absence je přitom nejdelší za dvacet let existence firmy.

Chytré podnikání tip2

Maminky, jak vysvětluje, v Itálii většinou nevyužívají možnost rodičovské, což je maximálně šest měsíců za 30 % platu. Oblíbenější jsou jiné alternativy, jako je příspěvek na baby-sitting nebo na jesle. Pokud to rodinná situace dovolí, o děti jejích kolegyň se starají jejich matky nebo tchyně, případně dají dítě do jeslí, které ale rozhodně nejsou levné. A jak se řeší kojení? Pokud matka kojí, nezbyde jí než odsávat během práce. Buď v rámci pauzy nebo rovnou při práci. Sedávala jsem vedle kolegyně, která při psaní mailů měla odsávačku v kojící podprsence a omlouvala se nám za dvacet minut vrčení přístroje. Mléko pak dala do ledničky a večer si ho odnesla domů. Druhý den ho miminko dostalo v lahvičce od babičky, říká Cecílie. Nikdo z kolegyň ani kolegů si nestěžoval, brali to s humorem. Může to podle ní znít šíleně, ale pokud se matka nechce vzdát plného kojení, nic moc jiného jí nezbývá. Přečtěte si také článek 6 byznys dovedností, které vám dá mateřství.

Přiznává, že jí to vždy přišlo trochu smutné, což ale připisuje svému českému původu a tomu, že česká norma je dítě do tří let u matky. Popisuje, že v Itálii je zase norma to, že vzdělaná pracující žena jde do práce. Kdo práci má, zkrátka se do ní záhy vrací, protože o ni nechce přijít. Brzký návrat do práce totiž vysvětluje i ekonomickými důvody – nezaměstnanost je v Itálii vysoká, vyšší jsou i náklady na život a většina rodin si nemůže dovolit přijít na delší dobu o druhý, nebo dokonce o jediný příjem. Navíc zaměstnavatel nemá povinnost vám místo držet jako v Česku. Návrat na trh práce potom může být pro maminky poměrně náročný, upřesňuje.

Nebýt pandemie a flexibility práce, musela by dát výpověď

Při návratu do práce bylo pro Cecílii nejsložitější odejít od syna na tak dlouhou dobu. Vůbec mi nevadí pracovat, být v práci nebo odsávat, ale skutečnost, že odcházím od dítěte, které prostě není připravené na to být bez primární pečující osoby, je těžká. Vrátit se do práce a zachovat si zdravou pevnou vazbu s dítětem mi přijde jako největší výzva, sdílí svou situaci.

Připomíná však také, že během pandemie koronaviru firma, kde pracuje, velmi uvolnila režim a zavedla smart working. Práce z kanceláře se tak omezila jen na dva dny v týdnu a zbytek pracovní doby si mohou zaměstnankyně a zaměstnanci rozvrhnout svobodně, co se týče času a místa práce. To se dá s péčí o dítě a kojením mnohem lépe propojit. Musím říct, že nebýt pandemie, do práce bych se nevrátila a musela bych dát výpověď, dodává Cecílie. O tom, jak se práce mění, se více dozvíte v článku 40 hodin týdně makají už jen dinosauři. Hitem jsou 4 pracovní dny.

Když je vzdálená práce běžná, mámy můžou pracovat a kojit doma

I v tuzemsku přibývají firmy, které se snaží vyjít rodičům, především maminkám, a to i s nejmenšími dětmi, vstříc. Příkladem je společnost Vodafone. Nebudují v kancelářích zázemí pro kojení, podporu nastavují jinak: Ve Vodafonu je naprosto běžná práce z domova. To samozřejmě ocení i kojící maminky, informuje tiskový mluvčí firmy Ondřej Luštinec.

A jak dodává, s péčí o nejmenší děti souvisejí i další firemní benefity. Mezi ně patří třeba šestnáct týdnů plně placené rodičovské dovolené, která poskytuje rodičům více času stráveného s novými dětmi v rodině. Také každý zaměstnanec, jehož partner má dítě nebo adoptuje dítě, dostává během prvních osmnácti měsíců od narození dítěte flexibilitu a může si kdykoli vybrat až šestnáct týdnů placené dovolené. To u nás platí nejen pro tatínky, ale i pro páry stejného pohlaví, říká Ondřej s tím, že tento benefit je spojený i s možností postupného návratu do práce, kdy zaměstnanci pracují po dobu dalšího půl roku jen třicet hodin týdně, ale za plnou mzdu.

A nakonec zmiňuje i pět dnů placeného volna, které mají jako Personal Days k dispozici zaměstnanci ještě navíc k pětitýdenní dovolené. Ty se hodí i rodičům, kteří třeba chtějí strávit s malým dítětem narozeniny, chtějí s ním prožít celý první den školy, poslední den školy a tak dále. Mohou tak být další pracovní dny se svými dětmi, bez pracovních povinností, uzavírá.

Autor článku

Redaktorka Podnikatel.cz

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).