Hlavní navigace

Manka a škody v účetnictví a daních

16. 5. 2022
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Pokorná Lenka
V rámci podnikatelské činnosti se běžně stává, že se na základě inventarizace nerovná účetní stav a skutečný stav zaúčtovaného majetku. V takovém případě jsou zjištěny kurzové rozdíly, kterými mohou být buď manka, nebo přebytky. Jak si s těmito rozdíly účetně poradit?

Účetní jednotky mají povinnost provádět inventarizaci. Na základě provedené inventarizace pak mohou nastat tři situace. První – ta ideální – je, že se skutečný stav rovná účetnímu stavu. Tedy nedochází k inventarizačnímu rozdílu. Pokud však dochází k tomu, že majetek fyzicky přebývá, je skutečný stav větší než účetní stav a vzniká přebytek. V opačném případě, kdy je účetní stav větší než skutečný, vzniká manko.

Inventarizace v zákoně o účetnictví

Aby mohla být naplněna jedna ze základních zásad při vedení účetnictví, tj. průkaznost, musí být všechny účetní záznamy průkazné a musí být provedena inventarizace. V rámci inventarizace se porovnává hodnota majetku a závazků dle účetního ocenění.

Inventarizace se provádí nejčastěji k okamžiku sestavení účetní závěrky. Zákon o účetnictví definuje pravidelnou inventarizaci, tzv. periodickou nebo průběžnou inventarizaci. Průběžná inventarizace se provádí kdykoli v průběhu účetního období.

O tom, že inventarizace byla provedena, musí účetní jednotka vyhotovit inventurní zápis a je povinna prokázat provedení inventarizace až pět let po jejím provedení. Inventarizační stavy se uvádí do inventurních soupisů.

Jak se inventarizace provádí?

Inventarizace lze provést v závislosti na povaze majetku fyzicky nebo dokladově. Fyzická inventarizace se provádí u takového majetku, který jde změřit, spočítat nebo například zvážit. Dokladová inventarizace se provede tam, kde „nelze vizuálně zjistit existenci majetku a závazků“. Inventarizace se vztahuje i na takové účetní záznamy, které se evidují na podrozvahových účtech.

Inventarizace však nespočívá pouze v počítání a zjišťování, zda v rámci účetního období nedošlo k manku nebo přebytku. V rámci inventarizace se také musí posoudit, zda prodejní cena snížená o náklady je nižší než cena, ve které jsou zásoby oceněny v účetnictví, a zásoby musí ocenit touto sníženou hodnotou a v této hodnotě zásoby vykázat v účetní závěrce.

V případě, že by účetní jednotka během inventarizace zjistila, že hodnota závazků je vyšší než hodnota, ve které jsou vykázány v účetnictví, uvedou se závazky v účetnictví a v účetní závěrce ve zjištěném ocenění – tj. ve vyšší hodnotě.

Zákon o účetnictví obecně zakazuje vzájemné kompenzování. V případě inventarizace však existují výjimky, u kterých je vzájemné kompenzování povoleno. Vzájemnou kompenzaci může účetní jednotka provést tam, kde vznikly rozdíly v důsledku neúmyslné záměny jednotlivých druhů, u kterých je taková záměna možná s ohledem na druh a charakter zásob.

Daňová úprava manka

Zákon o daních z příjmů řeší manka a škody v rámci daňových a nedaňových výdajů. Obecně lze říci, že manka a škody, které přesahují náhradu škody, jsou považovány za nedaňový náklad nebo výdaj. Za náhradu pak může být považována například náhrada od zaměstnance v důsledku manka nebo náhrada od pojišťovny. Vzhledem k tomu, že je tato náhrada účtována výsledkově do výnosů, je i náklad vztahující se k této škodě daňově účinným do výše náhrady.

V rámci výroby může docházet i k tzv. technologickým a technickým úbytkům, které jsou přirozenou vlastností zásob. Jedná se zejména o vysychání, rozprášení, ztratné (pouze v maloobchodním prodeji) a další. Tyto technologické a technické úbytky nejsou dle zákona o daních z příjmů považovány za manka. Tyto úbytky jsou považovány za manko do normy a dle zákona o daních z příjmů se jedná o daňově účinný náklad. Přirozené úbytky a ztratné musí mít účetní jednotka stanoveny interním předpisem.

Likvidace zásob

Běžně se stává, že se v průběhu účetního období zásoby zkazí nebo zničí. I v takovém případě pamatuje zákon o daních z příjmů na případnou likvidaci zásob. Dle zákona o daních z příjmů je možné uplatnit hodnotu likvidovaných zásob jako daňový výdaj.

Aby bylo možné považovat likvidaci za daňový výdaj, musí být v souvislosti s likvidací vedena dokumentace, například likvidační protokol. Likvidační protokol pak musí obsahovat datum a místo provedení likvidace, způsob a důvod provedení likvidace a určení osoby, která je za likvidaci odpovědná.

Pokud by došlo v rámci likvidace zásob k prodeji těchto zásob v hodnotě, která je nižší než nákupní cena, je tato ztráta z prodeje zásob považována za daňově účinný náklad v plné výši.

účto únor klímová

Ukradené nebo zničené zásoby

Zákon o daních z příjmů také definuje škody způsobené živelnými pohromami nebo škody způsobené neznámým pachatelem. Škody způsobené v důsledku živelných pohrom, například při požáru nebo povodních, jsou považovány za daňově účinné bez ohledu na to, zda v souvislosti se způsobenou škodou vzniká účetní jednotce nárok na náhradu škody.

Pokud by se jednalo o škodu způsobenou neznámým pachatelem a tato škoda by byla doložena potvrzením policie, jednalo by se také o daňově účinný výdaj.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).