Hlavní navigace

Marodi se prodraží. A jsou i další důvody, proč zdraví zaměstnanců podpořit

Jana Bohutínská

Zrušení karenční doby podnikatele spíš naštvalo. Na nepříjemnost se ale lze podívat i jinak – jako na příležitost, jak zdraví svých lidí ještě lépe podpořit.

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Důvodů k tomu je několik a nejsou jen čistě finanční. Zdravotní benefity hrají roli i v tom, jak si firma stojí na trhu práce, kde si zaměstnanci mohou vybírat.

Stručná rekapitulace: Karenční doba už je pár měsíců zase minulostí – přesně od 1. července letošního roku. Zaměstnavatelé musí svým zaměstnancům proplácet náhradu mzdy už od prvního dne pracovní neschopnosti a nikoliv až ode dne čtvrtého, jak to dělali do té doby. Jako kompenzace pro zaměstnavatele, kterým tak vzrostly náklady, má sloužit snížený odvod na nemocenské pojištění o 0,2 procenta. Od 1. ledna příštího roku by měly agendu pracovní neschopnosti ještě zjednodušit povinné e-neschopenky, které se zkraje roku podle České správy sociálního zabezpečení rozjedou naostro.Více o zrušení karenční doby čtěte v článku Konec karenční doby: První tři dny nemoci se marodům ode dneška opět proplácí.

Z jakého důvodu tedy v takové situaci zdraví zaměstnanců podporovat, když to firmu stojí další peníze?

Nemocní jsou dražší než lidi, co jsou fit

Zaměstnanci napříč obory nemarodí stejně. Jak ukázal průzkum od poradenské společnosti PwC Česká republika, největší nemocnost z hlediska zameškaných dnů v práci je v oblasti automotive. Tady lidé stráví v průměru třináct dní za rok na nemocenské dovolené. Výrazně vyšší celkovou absenci odhalil průzkum u manuálních pozic také ve stavebnictví, a to na rozdíl od manažerů.

Podle průzkumu jsou přitom nemocnost i celková absence v práci ovlivněné pracovní pozicí, segmentem trhu i velikostí firmy. Velké firmy jsou na tom totiž s nemocností svých lidí a jejich absencí v práci výrazně hůře než zaměstnavatelé pod 200 zaměstnanců. Martin Hůrka, expert týmu People & Organisation společnosti PwC, zároveň shrnul, jak absence lidí dopadá na firmy v reálné praxi. Náklady na absenci zaměstnance dosahují až dvojnásobku nákladů jeho odměny, tvrdí. Firma totiž musí platit v prvních 14 dnech nemoci nejen samotnou náhradu mzdy. Musí navíc řešit také sníženou produktivitu na pracovišti, případně za nepřítomného člověka rovnou zajistit náhradu – což vyžaduje uvolnit další finance.

Když se i konkurence stará, nebudete pozadu

I péče o zdraví zaměstnanců je tak pro mnohé firmy oblast, do které investují nemalé finanční prostředky, a to nad rámec svých povinností, formou různých zdravotně – preventivních programů a nabídky benefitů. Hospodářská komora České republiky dokonce ve svém průzkumu z konce loňského roku ukázala, že je to běžná praxe už pro devět z deseti firem, které zaměstnávají nad 50 zaměstnanců, včetně největších tuzemských zaměstnavatelů.

Mezi takové benefity patří kromě závodního lékaře také rehabilitační, rekondiční a preventivní zdravotní programy typu sportovní aktivity, vitaminy, vakcíny, sick days či delší dovolená nad rámec zákonného nároku (pětitýdenní dovolenkovou povinnost v zákoníku práce ostatně podnikatelé nedávno také razantně odmítli), nadstandardní zdravotní prohlídky, sauna nebo masáže. Firmy se zaměřují ale i na změnu nezdravého stravování svých lidí, na konzumaci alkoholu, kouření, nemocnost dětí v rodině nebo třeba gambling. A některé nabízejí i možnost sportovat přímo na pracovišti, ať už tam mají rotoped nebo třeba ping-pong. Více o tom, jak řešit firemní stravování, se dočtete v článku Spokojený zaměstnanec rovná se nakrmený zaměstnanec. Starejte se o ně.

Prodáte to lidem, o něž stojíte

S tím souvisí i situace, která je na trhu práce a jež tlačí firmy k tomu, aby o schopné lidi bojovaly. Mnohé z nich proto komunikují zdravotní a zdravotně – preventivní benefity v rámci svých náborových kampaní a podrobně se jim věnují i na svých kariérních webech. Právě i benefity tak využívají při budování své značky zaměstnavatelé.

Příkladem je firma Daikin z Brna. Ta se na svém kariérním webu chlubí oceněním Firma pro zdraví, které získala v souvislosti s podporou zdravého životního stylu na pracovišti. Benefity, které potenciálním kandidátům představuje, zahrnují mimo jiné týden dovolené navíc, cafeterii s benefity z oblasti sportu, zdraví a rekreace, japonské menu a někdy i sushi k obědu, lékařskou péči nebo sportovní den v rámci zaměstnaneckých akcí. Další firmy komunikují na svých kariérních portálech i komplexní projekty zaměřené na podporu zdraví, kondice nebo související sladění práce a soukromí. Příkladem je Kaufland (také s nálepkou Firma pro zdraví), který má projekt Zdraví nás baví, nebo ČSOB a její projekt Na zdraví. Více o pohybu v práci se dozvíte také v článku Sezení je zabiják, proto se hýbejte. Jde to i v kanceláři a zabere to jen minuty.

Diners Vánoce 2019

Péče o lidi není jen v opulentním rozpočtu

Je přitom pochopitelné, že finanční zdroje na péči o zaměstnance jsou zvlášť u malých firem a mikrofirem omezené a s velkými hráči se nemohou srovnávat. To ale neznamená, že by měli na zdraví svých lidí malí zaměstnavatelé rovnou rezignovat. Péče o lidi je totiž zároveň mnohem subtilnější než jasně pojmenované preventivní programy a úctyhodně dlouhý seznam benefitů.

Podpora zdraví tak může znamenat i to, že se v malé firmě podaří cíleně vytvořit pracovní prostředí, kde se lidé nedostávají pod tlak a do stresu kvůli zbytečné interní byrokracii. V malé firmě je také často mnohem zřejmější smysl konkrétní práce, kterou jednotliví lidé dělají, což je třeba hned jeden dílek v mozaice prevence syndromu vyhoření. Ani motivace k chůzi do schodů místo použití výtahu nebo pravidelná firemní porada malého týmu v chůzi v parku u kanceláře nutně nic nestojí. Kreativní přístup se totiž i v podpoře fyzického a psychického zdraví zaměstnanců dobře uplatní.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).