Hlavní navigace

Máte v šenku funkční TV? To ještě neznamená, že musíte platit Intergramu a spol.

Daniel Morávek

Pokud má podnikatel v provozovně funkční televizor, ještě to automaticky neznamená, že musí platit poplatky kolektivnímu správci, připomněl Ústavní soud.

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Jak upozornil Ústavní soud, kolektivní správce musí s vysokou mírou pravděpodobnosti prokázat, že televizní přístroj je způsobilý příjmu signálu, že dochází ke zpřístupňování chráněných děl veřejnosti a tedy k zásahu do autorských práv a že při provozování televizoru jsou veřejnosti sdělována díla, k nimž kolektivní správce vykonává správu práv.

Pouhá existence funkční TV nestačí

Ústavní soud vyhověl před týdnem ústavní stížnosti restauratéra z Rakovnicka, po kterém chtěl kolektivní správce Intergram 9 tisíc Kč s úrokem z prodlení za bezdůvodné obohacení. Podle Intergramu totiž podnikatel zpřístupňoval svým zákazníkům rozhlasové a televizní vysílání, aniž by měl s kolektivním správcem uzavřenu licenční smlouvu. Krajský soud v Praze se přiklonil na stranu Intergramu a přikázal podnikateli zaplatit. Restauratér se však s rozsudkem nesmířil a obrátil se na Ústavní soud, který mu dal nakonec za pravdu.

Ústavní soud odkázal na svůj dřívější nález, ve kterém vymezil podstatné náležitosti kontroly prováděné kolektivním správcem při hodnocení otázky, zda bylo zasaženo do majetkového práva autorského nebo majetkového práva souvisejícího s právem autorským. Kolektivní správce – a v případném navazujícím soudním řízení i obecný soud – tak podle ustálené judikatury musí především zkoumat: a) zda dochází ke zpřístupňování chráněných děl veřejnosti a tedy k zásahu do autorských práv, b) zda předmětné dílo náleží do kategorie nehmotných předmětů, nad nimiž vykonává příslušný správce kolektivní správu, a konečně c) zda uživatel předmětů ochrany je zpřístupňuje v souladu s právními předpisy, tj. zda má platně uzavřenu licenční smlouvu na jejich produkci.

Je sportovní komentátor umělec?

Jak upozornil Ústavní soud, krajský soud se tímto uvedeným třístupňovým testem dostatečně nezabýval, když v potřebném rozsahu nepostavil najisto, zda dílo, které stěžovatel veřejnosti zpřístupňoval, skutečně náleží k nehmotným předmětům, nad nimiž vykonává vedlejší účastník příslušnou kolektivní správu. Soud dále připomněl, že je na Intergramu, aby prokázal, že k bezdůvodnému obohacení stěžovatele neoprávněným zásahem do autorských práv umělců, nad nimiž vykonává kolektivní správu, vůbec mohlo dojít. Jediné, co ale prokazatelně vyplynulo, bylo, že v provozovně podnikatele docházelo opakovaně ke zpřístupňování sportovních přenosů vysílaných Českou televizí.

Ptejte se odborníka v poradně Právní poradna
Mgr. Bsc. Matěj Grödl
advokát online

Intergram sice předložil „smlouvu o zastupování práv výkonného umělce“ uzavřenou s komentátorem Petrem Vichnarem, kterou se snažil dokázat, že je povolán ke kolektivní správě práv výkonných umělců v rámci sportovních přenosů v České televizi, Ústavní soud této argumentaci nepřisvědčil. Soud dále dodal, že podle § 67 odst. 1 autorského zákona je uměleckým výkonem vedle výkonu artisty „výkon herce, zpěváka, hudebníka, tanečníka, dirigenta, sbormistra, režiséra nebo jiné osoby, která hraje, zpívá, recituje, předvádí nebo jinak provádí umělecké dílo a výtvory tradiční lidové kultury“. Podřadil-li proto krajský soud výkon moderátora či komentátora v rámci sportovního přenosu pod některý z výkonů uvedených v § 67 odst. 1 autorského práva, měl by tento svůj postup (výklad) náležitě odůvodnit; to se však v dané věci nestalo, uvedl v nálezu Ústavní soud.

Soud závěrem doplnil, že s výjimkou tvrzeného výkonu Petra Vichnara nebylo v řízení prokázáno, že podnikatel zpřístupňoval (resp. s maximální možnou mírou pravděpodobnosti mohl zpřístupňovat) právě produkci těch osob, jejichž autorská práva Intergram spravuje.

Důkazní břemeno je na straně kolektivního správce

Ačkoli nejde podle odborníků o přelomové rozhodnutí soudu, jedná se podle nich o důležitý rozsudek, který rozvíjí již existující rozhodovací praxi, kdy Ústavní soud konstantně připomíná, že zásada tzv. potenciální recepce (tedy toho, že přítomnost provozuschopného televizoru vede k presumpci jeho provozování a tedy nutnosti uzavřít smlouvu s kolektivním správcem) není bezbřehá. Podstatným závěrem aktuálního rozhodnutí tedy je, že kolektivní správce musí s vysokou mírou pravděpodobnosti prokázat, že televizní přístroj je způsobilý příjmu signálu a že se tak opravdu pravidelně děje, a že při provozování televizoru jsou veřejnosti sdělována díla, k nimž kolektivní správce vykonává správu práv. Tak tomu bude, pokud kolektivní správce při prováděné kontrole zjistí, že televizor je zapnutý, obzvláště pokud zároveň zprostředkovává konečnému uživateli díla chráněná autorským zákonem, která jsou kolektivním správcem spravována, komentoval pro server Podnikatel.cz Martin Loučka, právník AK Taylor Wessing Česká republika.

PR Summit tip Nulickova

Z provozu televizoru v restauracích je tak i nadále třeba platit autorské odměny. Konkrétně s ohledem na sportovní přenosy je pak ale na kolektivním správci, aby prokázal, že v rámci daného vysílání skutečně byla užita i díla, ke kterým spravuje práva, což může být velmi náročné. Neunese-li důkazní břemeno, soudy by neměly přiznávat náhradu škody a bezdůvodného obohacení, domnívá se Loučka.

Co se týče samotné profese komentátora a toho, zda spadá pod „umělecký výkon“, Ústavní soud jasný závěr neposkytl. „Ústavní soud sdělil, že bez dalšího nelze jen tak dovozovat, že musí dojít k uzavření smlouvy s kolektivním správcem a že by docházelo k bezdůvodnému obohacení. Soudy se touto otázkou tedy ještě budou muset zabývat,“ uzavřela Andrea Pavelcová, právnička AK eLegal.