Hlavní navigace

Máte zmatek v průměrech u výdělků? Poradíme, jak na výpočet

10. 4. 2008
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Pro výpočet mzdy, odstupného nebo náhrady mzdy za svátek potřebujete průměrný výdělek. Ten je třeba odlišit od průměrné mzdy či vyměřovacího základu. Přinášíme metodiku určení průměrného výdělku a přehled případů, kdy a jak se průměrný výdělek užije v praxi.

Průměrný výdělek nebo průměrná mzda?

Na první pohled se zdá, že je to totéž. Není to pravda. Průměrný výdělek se využívá pouze pro pracovněprávní účely. Průměrná mzda je statistická veličina. Průměrnou mzdu zjišťuje Český statistický úřad. S průměrnou mzdou se v praxi podnikatele nesetkáte.

Ani vyměřovací základ není synonymum pro průměrný výdělek. Vyměřovací základ se využívá pro účely nemocenského a důchodového pojištění.

K průměrné mzdě v ČR se vyjádřete v anketě business serveru Podnikatel.cz na konci článku.

Průměrný výdělek se ve většině případů zjišťuje jako průměrný hrubý výdělek. Jen výjimečně se používá průměrný čistý výdělek, např. u potvrzení o průměrném výdělku vydávaném při skončení pracovního poměru. Mnohdy je toto potvrzení součástí zápočtového listu. Průměrný čistý výdělek pak slouží úřadu práce pro určení výše podpory nezaměstnanosti nebo při určení výše podpory při rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání.

Metodika určení průměrného hodinového výdělku

Průměrný hodinový výdělek = hrubý příjem/odpracovaná doba v rozhodném období 

Průměrný výdělek se určuje z hrubého příjmu zaměstnance v tzv. rozhodném období. Rozhodným obdobím je předchozí kalendářní čtvrtletí. Zjištěný průměrný výdělek zaměstnavatel používá do konce čtvrtletí, v němž byl zjištěn. Mluvíme o tzv. aktuálním průměrném výdělku.

Průměrný výdělek stanovujeme k 1. lednu, 1. dubnu, 1. červenci a 1. říjnu kalendářního roku.

Příklad

Zaměstnanec čerpá v měsíci dubnu 2008 dovolenou. Náhrada mzdy za dovolenou je 100 % průměrného výdělku. Aktuálním průměrným výdělkem bude v takovém případě průměrný výdělek zjištěný k 1.4.2008, tj. průměrný výdělek za období 1.1. - 31.3.2008.

Rozhodným obdobím je čtvrtletí. Co máme na mysli, pokud uvádíme hrubý příjem? Hrubým příjmem je především mzda zúčtovaná k výplatě, a to jak finanční, tak i ve formě naturální mzdy. Naturální mzda se přepočítá na peníze. Naturální mzdou mohou být výrobky, poskytnuté služby, ale i slevy, které by byly zaměstnanci poskytnuty z obvyklé ceny výrobku.

Do hrubého příjmu zásadně nepočítáme:

  • cestovní náhrady,
  • náhrady za opotřebení vlastního nářadí nebo předmětů užívaných zaměstnancem při výkonu práce,
  • výnosy ze zaměstnaneckých akcií,
  • odměny za pracovní pohotovost.

Především u odměn za pracovní pohotovost se často chybuje. Odměna za pracovní pohotovost nemůže být mzdou, protože zaměstnanec ve své podstatě nevykonává práci. Kdyby byl zaměstnanec v době pracovní pohotovosti povolán do práce, pracovní pohotovost se přerušuje a čas je započítán do odpracované doby.

Pro zjištění průměrného výdělku je rozhodující odpracovaná doba. Je to doba skutečného výkonu práce, za niž dostal v příslušném období zaměstnanec mzdu.

Do odpracované doby se nezapočítávají:

  • období, za které zaměstnanec dostává náhradu mzdy při překážkách v práci,
  • doba dovolené,
  • nepřítomnost v práci,
  • přestávky v práci na jídlo a oddech.

Naopak se do odpracované doby započítává:

  • tzv. placený svátek – tj. svátek, který připadl na obvyklý pracovní den zaměstnance a zaměstnanec není v zaměstnání,
  • doba strávená na pracovní cestě, pokud za ni dostává zaměstnanec mzdu,
  • práce přesčas.

Odpracovaná doba se vyjadřuje v hodinách za rozhodné období.

Formy průměrného výdělku

Průměrný hodinový výdělek, který se stanoví podle metodiky uvedené výše.

Průměrný měsíční výdělek se stanovuje přepočtením průměrného hodinového výdělku na jeden měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin připadajícího v roce na jeden měsíc. Průměrný měsíční výdělek se nestanovuje přímo.

Průměrný měsíční výdělek = průměrný hodinový výdělek x přepočtový koeficient 

Přepočtový koeficient je univerzální pro všechny roky. Je závislý na týdenní pracovní době zaměstnance.

Přepočtový koeficient = týdenní pracovní doba zaměstnance x 4,348 

Příklad:

Přepočtový koeficient při 40 hodinové týdenní pracovní době = 40 x 4,348 tj. 173,92 hodin /měsíc 

Příklad:

Zaměstnanec má průměrný hodinový výdělek 121 Kč. Pracuje na plný úvazek, tj. 40 hodin/týden. Jaký bude jeho průměrný měsíční výdělek?

Průměrný měsíční výdělek = 121 Kč x (40 x 4,348) tj. 21 044,32 Kč 

Pozor, chybně byste postupovali, kdybyste při průměrném měsíčním výdělku sečetli příjmy za čtvrtletí a tuto částku dělili 3 měsíci!

Průměrný denní vyměřovací základ (vyměřovací základ za směnu): Nový zákoník práce již neumožňuje zjišťovat průměrný denní vyměřovací základ. Při určení denního vyměřovacího základu docházelo k velkým nepřesnostem průměrného výdělku.

Přehled používání průměrného výdělku:

Způsoby použití průměrného výdělku vychází ze zákoníku práce. Uvádíme příklady, kdy musíte průměrný výdělek užít, abyste byli schopni stanovit:

  • náhrady mzdy
  • příplatky a odměny
  • odstupné a další plnění v rámci pracovněprávního vztahu

Náhrada mzdy

Náhrady
Náhrada mzdy při překážkách na straně zaměstnavatele % z průměrného výdělku
prostoje min. 80 %
nepříznivé povětrnostní vlivy min. 60 %
jiné překážky 100 %
omezení odbytu min. 60 %
Náhrada mzdy při překážkách na straně zaměstnance
Náhrada mzdy za čerpanou dovolenou 100 %
za nevyčerpanou dovolenou (pokud je nárok) 100 %
Náhrada mzdy za svátek, který připadl na pracovní den 100 %
za den náhradního volna za práci ve svátek 100 %
Náhrada mzdy při neplatném rozvázání pracovního poměru 100 % min. za 2 měsíce

Příplatky a odměny

Průměrný výdělek se používá při výpočtu příplatků:

  • za práci přesčas
  • za práci ve svátek
  • za noční práci
  • za práci v sobotu a neděli
  • za rozdělenou směnu
  • za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah

Další využití průměrného výdělku:

  • doplatek ke mzdě při výkonu jiné práce
  • odměna za pracovní pohotovost

Odstupné a náhrady škody

Průměrný výdělek se využívá při:

  • určení výše odstupného z důvodů organizačních změn (trojnásobek průměrného měsíčního výdělku)
  • odstupné při ukončení pracovního poměru z důvodů zdravotní nezpůsobilosti v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání (dvanáctinásobek průměrného měsíčního výdělku)

Při určení náhrady škody se také užívá průměrného výdělku:

  • náhrada škody způsobené zaměstnancem
  • při škodě, za níž odpovídá zaměstnavatel zaměstnanci

Zvláštní případy při zjišťování průměrného výdělku

Jednoznačně jsme si stanovili způsob, jak stanovit průměrný výdělek. Ale praxe je praxe a zase se dostáváme k zvláštnostem a výjimkám, které by vás mohly zaskočit při výpočtu průměrného výdělku. Uvádíme některé problémy a způsoby řešení.

Varianta 1

Vznik zaměstnání v průběhu předchozího kalendářního čtvrtletí – rozhodným obdobím není kalendářní čtvrtletí, ale doba od vzniku pracovního poměru do konce kalendářního čtvrtletí.

Varianta 2

Konta pracovní doby – rozhodným obdobím je po novele Zákoníku práce 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích před začátkem vyrovnávacího období, kdy je konto uplatněno. Průměrný hodinový výdělek je hrubá mzda za předchozích 12 kalendářních měsíců/odpracovaná doba v tomto období.

Pozn. Konta pracovní doby přinesl nový Zákoník práce, § 86, smyslem je vyrovnávání období, v nichž má zaměstnavatel větší potřebu práce s obdobími, kdy je potřeba podprůměrná. Nejčastěji se jedná o výkyvy v poptávce.

Podmínky konta pracovní doby musí být upraveny v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu zaměstnavatele.

Varianta 3

Pravděpodobný výdělek – používá se, jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů.

Brand24

Pravděpodobný výdělek se zjistí z hrubé mzdy, které dosáhl od počátku rozhodného období nebo dokonce z hrubé mzdy, které by zřejmě dosáhl, kdyby zaměstnanec pracoval. Pravděpodobný výdělek by se mohl stanovit při dlouhodobé nepřítomnosti i tak, že vezmeme poslední známý průměrný výdělek zaměstnance a násobíme průměrným nárůstem mzdy v podniku.

Varianta 4

Zjištěný průměrný výdělek je nižší než minimální mzda. V takovém případě se musí průměrný výdělek navýšit na částku odpovídající minimální zaručené mzdě.

Co si myslíte o průměrné mzdě v ČR (za rok 2007 šlo o částku 21 692 Kč)?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Redaktor/ka již pro server Podnikatel.cz nepracuje. 

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).