Zaměstnavatelé rovněž opakovaně upozorňují na nejasné pokyny či technické problémy systému, například komplikované opravy dat, nejasná chybová hlášení či nemožnost ověřit správnost již odeslaných údajů. Vyplývá to z průzkumu společnosti Deloitte.
Co se dozvíte v článku
Pouze zlomek firem hlásí JMHZ jako bezproblémové
Jak ukázal průzkum společnosti Deloitte, JMHZ, které musí zaměstnavatelé podávat od dubna, má k hladkému fungování daleko. Skoro dvě třetiny respondentů stále řeší technické a procesní dopady implementace a pouze 4 % firem považují systém za plně integrovaný a fungující bez zásadních problémů. Největší komplikace představuje technická připravenost systémů, metodické nejasnosti a rostoucí zátěž pro mzdové a personální oddělení.
Pro firmy dnes není největší výzvou pochopení samotné povinnosti, ale její každodenní fungování. Zaměstnavatelé narážejí na technické limity systémů, nejednoznačný výklad pravidel i zvýšené nároky na kapacity HR a mzdových týmů,
uvedla Lucie Dryáková, manažerka v daňovém a právním oddělení Deloitte.
Podle většiny podnikatelů JMHZ administrativní zátěž zvyšuje
Přestože JMHZ bylo prezentováno jako administrativní úspora pro podnikatele, ti v reálu ale žádné zjednodušení nepociťují a převažuje u nich zatím spíše skepse. Přibližně 60 % zaměstnavatelů dokonce očekává, že nový systém administrativní zátěž naopak zvýší. Pouze 17 % respondentů věří, že povede ke snížení administrativy, zatímco téměř čtvrtina zatím nedokáže jeho dopady vyhodnotit.
Průzkum zároveň ukázal rozdíly mezi velkými a menšími zaměstnavateli. Velké společnosti nejčastěji řeší složitost systému, práci s rozsáhlými objemy dat nebo nejasný výklad pravidel. Menší firmy se naopak potýkají hlavně se základními technickými problémy a samotným zprovozněním systému.
U státních systémů přetrvávají problémy
Řada zaměstnavatelů se neustále potýká s portálem ČSSZ pro zadávání počátečních dat. Tři čtvrtiny firem sice údaje nakonec úspěšně doplnily, často však až po komplikacích. Více než polovina respondentů uvedla, že se jim podařilo problémy vyřešit vlastními silami. Patnáct procent firem využilo technickou podporu, která jim pomohla. Naopak čtvrtina zaměstnavatelů dál naráží na opakované technické potíže nebo nedostatečně fungující podporu. Jen 5 % respondentů označilo fungování systému za bezproblémové.
Firmy zároveň opakovaně upozorňují na nejasná chybová hlášení, složité opravy dat nebo nemožnost jednoduše ověřit správnost již odeslaných údajů. Z otevřených odpovědí vyplynulo, že zaměstnavatelé už nehledají základní informace o fungování JMHZ. Přibližně dvě třetiny respondentů požadují především praktické návody pro řešení konkrétních situací a pomoc s odhalováním rizik.
Ani připravenost interních HR a mzdových systémů není podle průzkumu ideální. Téměř 60 % firem je hodnotí jako vyhovující pouze s výhradami. Plnou připravenost deklaruje zhruba 15 % společností a stejný podíl přiznává, že jejich systémy požadavkům JMHZ zatím vůbec neodpovídají.
Z otevřených odpovědí vyplynulo, že zaměstnavatelé už nehledají základní informace o fungování JMHZ. Přibližně dvě třetiny respondentů požadují především praktické návody pro řešení konkrétních situací a pomoc s odhalováním rizik.
Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ) podle vás byrokracii...
Nastane v červenci další průšvih?
Zaměstnavatelé se navíc musí připravit na další novinku, která jim může značně zkomplikovat život. Od července totiž bude nutné přihlašovat nové zaměstnance ještě před jejich nástupem do práce. Zaměstnavatelé si budou moct vybrat ze dvou možností, jak přihlásit zaměstnance do evidence zaměstnanců. A to buď jedním úkonem před okamžikem nástupu tohoto zaměstnance k výkonu práce (plné přihlášení do evidence zaměstnanců), nebo ve dvou na sebe navazujících úkonech, kdy alespoň první úkon musí učinit před okamžikem nástupu zaměstnance k výkonu práce (částečné přihlášení do evidence zaměstnanců s následným dohlášením, tzv. předregistrace).
Jak u plného, tak i u částečného přihlášení bude platit, že zaměstnavatel bude muset v případě, že pracovník nakonec nenastoupí, do 8 dnů ode dne předpokládaného nástupu učinit storno. Pokud to zaměstnavatel v termínu neudělá, bude moct dostat pokutu až 20 tisíc korun. Stejně vysokou sankci půjde dostat i tehdy, pokud do 8 dnů od nástupu zaměstnance do práce nedoplní částečné přihlášení na plné.
