Ministerstvo financí ČR poslalo do připomínkového řízení novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření. Návrh, který představili premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová, cílí na téměř čtyři miliony současných klientů penzijního spoření i všechny budoucí účastníky systému. Změny se soustředí na tři hlavní oblasti – podporu mladých střadatelů, výhodnější investování a snížení poplatků.
Spoření od kolébky. Děti a mladí získají vyšší podporu
Jedním z hlavních cílů novely je přivést ke spoření více mladých lidí a motivovat rodiče či prarodiče, aby zakládali penzijní spoření už dětem.
Nově by nezletilým stačilo spořit už od 100 korun měsíčně, aby získali státní příspěvek. Dnes je minimální hranice pětkrát vyšší. Zároveň se má zdvojnásobit státní podpora pro všechny střadatele do 30 let věku. Stát by tak přispíval 40 procenty z měsíčního vkladu místo současných 20 procent.
Pokud by například mladý člověk ukládal maximální částku 1700 korun měsíčně, stát by mu nově přidal až 680 korun.
Další novinkou je rozšíření možnosti částečného výběru úspor. Lidé do 36 let věku by si po minimálně deseti letech spoření mohli jednorázově vybrat až třetinu vlastních vkladů a jejich zhodnocení, aniž by přišli o zbytek naspořených prostředků nebo byli sankcionováni. Peníze by mohli využít například na studium, bydlení nebo jiné životní potřeby.
Konec složitých dotazníků a více akcií pro mladé
Druhá část reformy se zaměřuje na investiční strategii. Ministerstvo chce zrušit povinné investiční dotazníky, které dnes klientům doporučují vhodný způsob investování.
Podle ministerstva často vedou mladé klienty k příliš konzervativním investicím, které v dlouhém horizontu přinášejí nižší výnosy. Noví klienti by proto měli automaticky získat možnost využít takzvanou strategii životního cyklu.
Ta počítá s tím, že lidé do 50 let budou mít většinu prostředků investovanou v akciových fondech, které sice mohou krátkodobě kolísat, ale dlouhodobě přinášejí vyšší zhodnocení. S blížícím se důchodovým věkem by se investice postupně přesouvaly do konzervativnějších fondů s nižším rizikem.
Transformované fondy skončí
Významnou změnou bude také ukončení transformovaných fondů, do kterých již od roku 2013 nelze vstupovat, ale stále v nich spoří přibližně 1,7 milionu lidí s celkovými úsporami kolem 340 miliard korun.
Tyto fondy sice garantují nezáporné zhodnocení, jejich výnosy však často nestačí ani na pokrytí inflace. Ministerstvo proto navrhuje jejich definitivní ukončení k 31. prosinci 2036.
Desetileté přechodné období má podle ministerstva zajistit, aby současní klienti mohli své smlouvy dokončit za podmínek, se kterými do systému vstupovali.
Největší změna? Výrazné snížení poplatků
Za největší přínos reformy označuje ministerstvo snížení poplatků, které dnes podle něj patří mezi nejvyšší v Evropě.
Nově by se zrušil výkonnostní poplatek u většiny fondů a poplatek za správu by měl jednotný strop 0,5 procenta ročně. Výjimkou zůstávají pouze alternativní fondy investující například do startupů.
Podle ministryně financí Aleny Schillerové by změna znamenala, že větší část výnosů zůstane samotným střadatelům namísto finančním institucím.
O milion korun více na důchod
Ekonomové z CERGE-EI spočítali, že současné nastavení systému může během dlouhodobého spoření připravit klienta o více než polovinu konečných úspor. Navrhované změny by tento negativní dopad výrazně snížily.
Podle jejich odhadů si člověk spořicí 35 let může díky novému nastavení naspořit přibližně o milion korun více než dnes. Pokud by následně čerpal naspořené prostředky formou dvacetileté renty, mohla by být její výše až trojnásobná oproti současnému systému.
Pokud novela projde legislativním procesem, půjde o jednu z největších změn v systému doplňkového penzijního spoření za poslední roky. Jejím cílem je přimět více lidí začít spořit dříve, investovat efektivněji a získat na stáří výrazně vyšší finanční rezervu.
