Hlavní navigace

Mimořádný příspěvek aneb Izolačka a komplikované případy z praxe

22. 4. 2021
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Při uplatňování takzvané izolačky řeší zaměstnavatelé nejednu praktickou situaci, kdy zákon jednoznačnou odpověď nedává. Vyřešit je však musí.

Podmínky nároku na příspěvek, jeho výši a poskytování upravuje zákon číslo 121/2021 Sb., o mimořádném příspěvku při nařízené karanténě. Jde o poměrně stručný právní předpis. Účetní musí při poskytování příspěvku při karanténě a izolaci a následně při jeho odpočtu od pojistného často číst mezi řádky. Chybovat se nevyplácí. Neoprávněně zaměstnavatelem uplatněný příspěvek bude považován za dluh na pojistném.

Dny náhrady mzdy a izolačky nejsou stejné

Zaměstnancům přísluší v době dočasné pracovní neschopnosti či karantény náhrada mzdy (platu, odměny) ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku, a to za pracovní dny (dny, na které byly rozvrženy směny) a tzv. placené svátky. Od 15. kalendářního dne trvání nemoci či karantény náleží těmto zaměstnancům dávka nemocenského pojištění poskytovaná Českou správou sociálního zabezpečení, tj. nemocenské.

V případě nařízené karantény je zaměstnancům poskytován za každý kalendářní den, nejdéle však po dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání nařízené karantény, mimořádný příspěvek ve výši 370 Kč. Současně platí omezující pravidlo. Pokud součet příspěvku a náhrady příjmu přesáhne 90 % průměrného výdělku zaměstnance za odpovídající počet zameškaných hodin, příspěvek se o tento rozdíl sníží. Na příspěvek má nárok zaměstnanec, jemuž vznikl nárok na náhradu mzdy (platu, odměny) podle § 192 až 194 zákoníku práce z důvodu nařízené karantény. To znamená, že příspěvek se nevyplácí za odpracované dny, kdy nevzniklo právo na náhradu. Jestliže by zaměstnanec v době prvních 14 dnů nařízené karantény odpracoval veškeré směny dle harmonogramu směn, příspěvek nenáleží. V praxi může nastat situace, kdy je první nebo poslední směna v rámci 14denního období částečně odpracovaná. Mimořádný příspěvek ve výši 370 korun se vztahuje ke každému dni karantény, nesmí však v součtu s náhradou mzdy za zameškané hodiny přesáhnout 90 % mzdy. Pokud tedy zaměstnanec část směny odpracuje, pak se příspěvek může krátit tak, aby tuto hranici nepřesáhl.

Zákon vyšel ve Sbírce zákonů dne 5. března 2021. Vztahuje se na karanténu nařízenou po 28. únoru 2021 a poskytován má být až do konce června 2021.

Počet dnů izolačky a 5 příkladů z praxe

Případ 1:

Zaměstnanec pracuje v rámci home office. Je mu nařízena čtrnáctidenní karanténa. Jelikož všechny své směny odpracoval, mimořádný příspěvek nenáleží, a to ani za dny pracovního klidu (soboty a neděle). Nevznikl totiž nárok na náhradu mzdy, platu nebo odměny, nejsou zde žádné zameškané směny.

Případ 2:

Zaměstnanci byla nařízena čtrnáctidenní karanténa. Jelikož jde o mzdového účetního a výplaty zaměstnanců nepočkají, odpracoval v rámci tohoto období čtyři online směny z domova. Za tyto dny mu náhrada mzdy nepřísluší. Mimořádný příspěvek sice přísluší za celé čtrnáctidenní období (za všechny kalendářní dny). Ovšem pouze teoreticky. Jeho výše je totiž omezena 90 % průměrného výdělku za odpovídající počet zameškaných hodin. Do výpočtu omezení se tak zahrnou pouze neodpracované hodiny, tj. hodiny, za které přísluší náhrada mzdy.

Případ 3:

V průběhu směny byla zaměstnankyni sdělena informace, že její kolegyně je covid pozitivní. Zaměstnankyni byla nařízena čtrnáctidenní karanténa, tudíž ihned odešla domů. Jde o částečně odpracovanou první směnu v rámci období poskytování mimořádného příspěvku. Mimořádný příspěvek ve výši 370 korun se bude vztahovat i k tomuto dni, kdy byla část směny odpracovaná. Avšak v součtu s náhradou mzdy za zameškané hodiny nesmí přesáhnout 90 % mzdy. Pokud tedy zaměstnanec část směny odpracuje, bude se příspěvek opět krátit tak, aby tuto hranici nepřesáhl.

Případ 4:

Zaměstnanec odpracoval celou ranní směnu a odpoledne mu byla lékařem nařízena čtrnáctidenní karanténa. Jak pro server Podnikatel.cz potvrdila Jaroslava Sladká za ministerstvo práce a sociálních věcí, pravidlo o posunu počátku období 14 dní na následující den, je-li směna v den uznání dočasné pracovní neschopnosti zcela odpracovaná, platí ze zákona výlučně pro dočasnou pracovní neschopnost, nikoli pro karanténu. Z hlediska mimořádného příspěvku při karanténě by posun počátku období na následující den při karanténě odporoval dikci samotného zákona č. 121/2021 Sb., podle něhož příspěvek náleží za prvních 14 dnů karantény – tedy ode dne, od něhož byla nařízena, včetně. Zde bude opět příslušet příspěvek v omezené výši, při výpočtu maximální možné částky se zohlední jen zameškané hodiny, tj. hodiny náhrady mzdy násobené 90 % průměrného výdělku. 

Případ 5:

skoleni_27_5

Zaměstnanec odpracoval celou ranní směnu a odpoledne odešel k lékaři, protože dostal teplotu. Lékařem byla nařízena izolace. Jestliže je izolace spojena se vznikem dočasné pracovní neschopnosti (jde o onemocnění s příznakem izolace), postupuje se podle pravidla o dočasné pracovní neschopnosti. Podle Jaroslavy Sladké se pro dočasnou pracovní neschopnost uplatní při odpracování celé směny pravidlo o posunutí počátku 14denního období poskytování náhrady mzdy, zatímco pro karanténu nikoli.

Odpracované a neodpracované dny pro izolačku

Z popisovaných příkladů jednoznačně plyne, že jakmile vznikne nárok na náhradu mzdy (alespoň za část jedné směny), má zaměstnanec vždy nárok po dobu nařízené karantény nebo izolace na mimořádný příspěvek za kalendářní dny (nejvýše 14 dnů). Samozřejmě po jeho případném krácení. Příspěvek totiž náleží ve výši 90 % průměrného výdělku zaměstnance za odpovídající počet zameškaných hodin. Čím méně hodin zaměstnanec z důvodu karantény či izolace zamešká, tím bude mimořádný příspěvek nižší. Opatrní musí být zaměstnavatelé při odpracování celé směny, kdy se postup při nařízené karanténě a izolaci liší.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).